Technologie 21. století, tzv. rozšířená realita (augmented reality, AR), se stává pro firmy i veřejnost stále zajímavějším a vyhledávanějším nástrojem komunikace. Moderní technologie úzce spjatá s chytrými telefony a tablety se ale většinou neobejde bez naprosto tradičního oboru – tisku. Proč?

Protože nositelem virtuální či rozšířené informace je v současné době nejčastěji tradiční tištěné médium. „Může to být vizitka, novinový článek, leták, nebo cokoli jiného,“ vysvětlil Zdeněk Vrbka, Manažer inovací Konica Minolta, se kterým jsme o novém odvětví tzv. rozšířeného tisku hovořili. Přestože jak sám říká, tuto technologii skutečně pochopíte, až když ji uvidíte v praxi.

Ovlivňují moderní trendy oblast tisku? A jak na ně reaguje Konica Minolta?

Je pravda, že značná část obsahu dnes vzniká online. Lidé si ale přesto zachovávají kladný citový vztah k papíru. My zde vidíme příležitost k propojení obou těchto světů právě pomocí technologie rozšířené reality.

Co tedy konkrétně umožňuje technologie rozšířeného tisku?

V našem inovačním centru vyvíjíme řešení, které umožňuje informaci vytištěnou na papíře propojit s digitálním obsahem, jako jsou obrázky, videa, zvuk nebo obsah na sociálních sítích. Tím můžeme statickou informaci na papíře atraktivně rozhýbat, a změnit tak způsob vnímání určitého sdělení.

A jak mohou podle vás tyto možnosti využít firmy?

Jde především o nový komunikační kanál se zákazníky. Pro jednu pojišťovnu jsme například nad pohlednicí připomínající pravidelné očkování vytvořili digitální obsah, který zároveň upozorňoval na speciální slevy, zobrazoval nejbližší ordinaci na základě aktuální polohy zákazníka nebo umožňoval rezervaci termínu očkování. Obsah se zobrazil po namíření kamery chytrého telefonu nebo tabletu na pohlednici, aniž by zákazník musel zapínat počítač a hledat detailnější informace na internetu. Zároveň mohl zákazník zaslat zpětnou vazbu na poskytované služby, bez toho aniž by musel psát e-mail nebo volat do call centra.

Jdou do rozšířené reality vložit opravdu různé informace?

Možnosti jsou téměř neomezené. Dalším příkladem je použití nad nákupními katalogy, kde si snadno zobrazíte dostupnost zboží, a případně ho rovnou koupíte, nebo nad obalem potravin, kde výrobce uvede detailnější informace o původu a doporučí recepty k přípravě jídla.

Myslíte, že rozšířená realita negativně ovlivní využívání tištěných médií?

Tak jako nevymizely papírové knihy, nezmizí ani další tiskoviny. Naší snahou je umožnit lidem využívat výhody dnešního moderního online světa v kombinaci s fyzickým světem, který nás obklopuje. Zatímco papírovou pohlednici dostanou všichni stejnou, digitální informace se může pro každého lišit a digitální reakce každého zákazníka bude také různá. Někdo službu olajkuje na Facebooku, jiný si ji rovnou objedná.

Kam byste rádi s touto technologií postoupili?

V budoucnu se chystáme řešení rozšířit do oblastí, jako jsou vzdělávání, zdravotnictví, výroba či doprava, nebo pro použití s chytrými brýlemi.

(red)

Pokud si chcete vyzkoušet možnosti rozšířené reality

ve svém telefonu:

- Stáhněte si zdarma aplikaci KM Vision na Google Play nebo Appstore

- Zapněte aplikaci a naskenujte tento článek

Mnoho společností si myslí, že by v příštích pěti letech

mohly kyberútoky způsobit pád elektrických distribučních sítí

Téměř dvě třetiny (63 %) čelních představitelů společností veřejných služeb (v Severní Americe to uvedlo dokonce 76 %) si myslí, že jejich země bude v dalších pěti letech čelit přinejmenším mírnému riziku přerušení dodávek elektrické energie kvůli kyberútoku na elektrické distribuční sítě. Tyto informace pocházejí z nové zprávy společnosti Accenture nazvané Jak vyzrát nad hrozbami ohrožujícími bezpečnost distribučních sítí (Outsmarting Grid Security Threats), která je součástí výzkumného

programu Digitálně řízené distribuční

sítě (Digitally Enabled Grid).

Průzkum mezi více než 100 řediteli společností veřejných služeb z více než 20 zemí odhalil, že přerušení dodávek energie kvůli kyberútokům považují za největší hrozbu, což uvedlo 57 % respondentů. Stejně obávané je fyzické ohrožení distribučních sítí. Dále následuje bezpečnost zaměstnanců nebo zákazníků (53 %) a zničení hmotného majetku (43 %).

„Protože se vyvíjí stále sofistikovanější a nebezpečnější malware, pro distribuční společnosti se zvyšuje riziko kyberútoku,“ řekla Stephanie Jamison, generální ředitelka oddělení přenosu a distribuce společnosti Accenture. „Útoky na průmyslové kontrolní systémy by mohly narušit spolehlivost distribučních sítí a bezpečnost a klid zaměstnanců i veřejnosti. Narušení bezpečnostních sítí by výrazně poškodilo celé odvětví, a především by bylo hrozbou pro stát a společnost.“

Přesto, že zvýšená konektivita průmyslových kontrolních systémů umožněná inteligentními sítěmi bude nabízet významné výhody jako větší bezpečnost, produktivitu, zlepšení kvality služeb a provozní efektivity, 88 % respondentů vidí jako velký otazník při zavádění inteligentních sítí právě kyberbezpečnost. Distribuční podniky se musejí také vyrovnat s nárůstem domácích přístrojů internetu věcí (IoT), jako jsou připojená domácí centra a inteligentní spotřebiče. Ty přinášejí distribučním společnostem nové riziko, které je obtížné kvantifikovat: 77 % ředitelů společností veřejných služeb označuje IoT za potenciální hrozbu pro kybernetickou bezpečnost.

Téměř třetina respondentů v Asii a Evropě považuje kyberzločince za největší riziko pro distribuční firmy. Za největší riziko jsou útoky považovány v Severní Americe (32 %). „Zavádění inteligentních sítí může spusit nové způsoby útoku, pokud nebude kyberbezpečnost základní komponentou jejich návrhu,“ dodala Stephanie Jamison. „Nicméně inteligentní síť může také přinést sofistikovanou ochranu aktiv, která byla dříve zranitelná, prostřednictvím lepšího situačního povědomí a kontroly sítě.“

Distribuční společnosti musejí zlepšit

své schopnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti a vyvinout pružný systém dodávek

Významný počet distribučních společností se potýká se schopností reagovat na kyberútoky: více než čtyři z deseti respondentů tvrdí, že rizika kyberbezpečnosti nejsou nebo jsou jen částečně integrována do jejich širších procesů rizikového managementu. Kromě toho zvyšující se konvergence fyzických útoků a kyberútoků vyžaduje vývoj schopností, které značně přesahují jednoduché národní požadavky spojené s bezpečností. Společnosti veřejných služeb musejí investovat do odolnosti svých inteligentních sítí a do efektivní reakce a schopností obnovy.

Řádná ochrana je náročná kvůli složitosti distribučních elektrických sítí i stále sofistikovanějším a vybavenějším útočníkům, mnoho distribučních společností je stále minimálně chráněno a velmi málo připraveno. Pouze 6 % respondentů se cítilo velmi dobře připravených a 48 % dobře připravených na obnovu běžných operací po kyberútoku.

„Kyberbezpečnost se musí stát klíčovou kompetencí v oboru – a to tak, že bude chránit celý hodnotový řetězec a kompletní rozšířený ekosystém. Společnosti veřejných služeb, které jsou již zběhlé ve spolehlivých dodávkách energie a jejich obnovení, se potřebují naučit rychle reagovat a zakročit i v kybernetické ochraně sítí,“ uvedl Jim Guinn, ředitel, který vede v Accenture bezpečnostní praxi pro surovinový průmysl. „Rozvoj této nové schopnosti bude vyžadovat inovace, praktický přístup ke škálování a spolupráci s partnery v oblasti řízení hodnot.“

Přesun k vytváření a škálování

kybernetické ochrany

Zatímco neexistuje jediný „správný“ postup, existuje několik bodů, které by měly distribuční společnosti zvážit pro posílení své flexibility a schopnosti reakce na kyberútok:

n Integrace odolnosti do návrhů aktiv a procesů, včetně kybernetické a fyzické bezpečnosti.

n Sdílení poznatků a informací jako zásadní činnost, která by vytvořila situační povědomí o nejnovějších hrozbách i o tom, jak se na ně odpovídajícím způsobem připravit.

n Vývoj bezpečnostních a krizových manažerských modelů řízení. (tz)