Když jsem se seznámila s firmou Proxim s.r.o. z Rybitví, výrobcem a distributorem chemikálií, specialistou zejména na péči o vodu, bazény a zahradní jezírka, uvědomila jsem si, jak mocné je nadšení, chuť a touha dělat věci tak, jak je člověk cítí. Tato ryze česká společnost vznikla v roce 1992. Cílem zakladatele RNDr. Jana Kroupy, CSc., nebyly závratné zisky, ale vytvoření prosperující společnosti podle vlastních představ a snů, na pevných základech, a jak jednou poznamenal, vybudovat z ničeho něco, to byla přece jen výzva, která přichází jednou za život. 

Po 25 letech na trhu předal loni Jan Kroupa starší vedení svému synovi, Ing. Janu Kroupovi, Ph.D. Ten nedávno poznamenal: „Můj otec je mi velkým vzorem. Snažíme se, aby všechno, co máme, bylo vystavěno na pevných základech. V businessu preferujeme dlouhodobost a spolehlivost. Chceme dělat to nejlepší a mít konkurenceschopné zboží. Přípravky firmy Proxim se staly díky své vysoké kvalitě oblíbenými také u provozovatelů velkých veřejných bazénů, v lázeňských domech i majitelů soukromých bazénů nejen v Čechách, ale i v Evropě.“

Jak tedy plynul příběh značky Proxim? Odpovídá Jan Kroupa mladší, jednatel:

S firmou vašeho otce, po němž jste nyní převzal vedení, je spjata část vašeho života. Pomáhal jste mu už od svých školních let. Co vás na tom bavilo? Bylo to asi i kousek dobrodružství, možná i jakési společenské vyznamenání...

Myslím, že už od dětství jsem v sobě měl podnikavého ducha. Určitě jsem tenkrát necítil, že by podnikatelé v 90. letech měli ve společnosti vyšší prestiž. Když se na to dívám teď zpětně, bylo to spíš naopak. Bavila mě na tom představa svobody rozhodování, ale i samotné obchodování.

Traduje se, že jste pod vánoční stromeček dostal jako dárek los, vyhrál jste a obnos jste věnoval do rozvoje rodinného podnikání. Opravdu to tak bylo?

Ano, je to tak, Vánoce před tím, než taťka zakládal firmu, jsme všichni v rodině pod stromečkem našli los. Můj los byl výherní a peníze se o tři měsíce později velmi hodily.

Trhu předkládáte nové výrobky a služby, exportujete, pracujete na posílení image firmy. Úspěch však nepadá z nebe. K tomu, aby podnikání přinášelo své ovoce, jste jak otec, tak vy museli přece jen něco obětovat. Jaké období pro vás oba bylo nejsložitější?

Tak jako u každé firmy i u nás se přirozeně střídají období lepší a horší. Když jsem do firmy nastoupil po vysoké škole na „plný úvazek“, přišla hospodářská krize, a i na našich obratech se to podepsalo. Nezbývalo než se s tím vypořádat. Náročnější období pro mě osobně určitě byl rok 2013, kdy jsme rekonstruovali sklady, přistavovali nové výrobní prostory a stěhovali sídlo firmy. Vše probíhalo v letních měsících, tedy v naší nejvyšší sezoně. Teď na to vzpomínám moc rád, protože s výsledkem jsem velmi spokojen, ale v tu chvíli nikdo netušil, jak to nakonec dopadne.

Byly také chvíle, kdy jste si nevěděli rady? Kdy na účet nepřicházely peníze, kdy se vás snažila konkurence oslabit, chyběly vhodné suroviny?

Neřekl bych, že bychom si vůbec nevěděli rady. Kouzlo rodinného podnikání spočívá mimo jiné v tom, že poradit si musíte naprosto v každé situaci. Nemůžete se vším praštit a vrátit se za dva měsíce, až „se to vyřeší“.

Dnes se zaměřujete na výrobu chemických přípravků pro domácnost, zahradu či potravinářský průmysl, prosluli jste jako odborníci na ošetřování bazénů, jezírek, vířivek či odpadů. Jste vyhledávanými specialisty v péči o vodu. Nese to s sebou obrovskou zodpovědnost. Vnímáte ji?

Asi si to úplně neuvědomuji. Snažím se ke každému problému, se kterým se na mě zákazníci obracejí, přistupovat co nejodpovědněji a podat radu, kterou v danou chvíli považuji za nejlepší řešení bez ohledu na to, jaký obchodní dopad to pro naši firmu bude mít.

Také vývoz postoupil – napočítala jsem 12 zemí, kde jste zapustili kořeny. Čemu vás zahraniční aktivity naučily?

Naše zahraniční aktivity nás často utvrzují v tom, že kvalita našich výrobků se rovná zahraniční konkurenci, a někdy ji i předčí. Přináší nám to hodně zkušeností v souvislosti s novinkami v oboru, v poslední době nám tato spolupráce přinesla i několik pevných přátelství a pěkných zážitků.

Máte svůj vlastní vývoj, který respektuje pravidla zdravého životního prostředí, je to business s nadhledem. Určitě je to cesta, která s sebou strhává řadu sympatizantů, především zákazníků. To je určitě benefit, který lidé vnímají velice výrazně...

Velmi mě těší, že okruh lidí, kteří nám fandí, se poslední dobou rozšiřuje. Důkazem toho je úspěch, kterého jsme dosáhli právě díky svým příznivcům v soutěži Rodinná firma roku 2017, kde jsme získali Cenu veřejnosti. Toho, že nám lidé poslali svůj hlas, si velmi vážíme a bereme to jako závazek.

Navíc dáváte tolik haněné chemii další rozměr – je přece od toho, aby lidem sloužila, přinášela užitek, a ne aby označovala hrůzy třeba v souvislosti s potravinářským průmyslem...

Z mého pohledu chemika je smutným obrazem dnešní doby vnímání chemie širokou veřejností. Mám pocit, že lidé považují chemii jako nepřítele. Snažím se vysvětlovat, že bez chemie to prostě nejde. Lidé si neuvědomují, že bez chemie a jejího výzkumu by se museli obejít např. bez kvalitních materiálů ve zdravotnictví, bez kvalitních displejů na svých telefonech, výkonných baterií, ale samozřejmě bez léků, kvalitních barev, a třeba i bez čisté vody v bazénu.

Součástí výrobního programu jsou také enzymatické přípravky. Nepřemýšleli jste například nad možností vyrábět mycí prostředky pro hygienu kojeneckého nádobí? Nebo prací prášky pro alergiky?

Asi by to mohlo být obchodně zajímavé, my chceme zůstat specialisty na úpravu vody.

V čem se vám rýsují výhody rodinného podnikání v porovnání s metodami práce v nadnárodní korporaci? Máte třeba větší klid k práci, přemýšlení, více času na zákazníky, obchodní partnery? Je to více o důvěře, vzájemné pomoci, opoře? A na druhé straně také o větší disciplíně?

V korporátu jsem nikdy nepracoval, takže nemohu porovnávat na základě vlastní zkušenosti. Myslím si, že v naší firmě jsou méně formální vztahy, dle mého názoru u nás panuje klidná a přátelská atmosféra. Na našich lidech si velmi cením toho, že pokud je třeba, v zájmu úspěšného řešení požadavků našich zákazníků udělají více, než mají v popisu práce. Pokud by v týmu nefungovala důvěra a vzájemná podpora, asi bychom se nemohli pochlubit tak stabilní sestavou pracovníků, kterou máme.

Jaký přístup k řešení firemních záležitostí jste s otcem navzájem museli zvolit, abyste pracovali ve shodě a s chutí a vzájemně se motivovali?

S nadsázkou řečeno, firemní záležitosti s otcem řešíme od mých 11 let, tedy od samotných začátků firmy. Nestanovovali jsme si tedy žádná pravidla, vše se vyvíjelo přirozeně. Přirozeně s tím, jak jsem vyrůstal a dospíval, získával zkušenosti, a samozřejmě i s tím, jak dospívala firma. Možná se to bude zdát jako nedosažitelný ideál, ale když se ohlédnu za posledních 25 let zpátky, mohu říct, že jsme se s taťkou vždy dobře doplňovali, a i když jsme každý měli na věc jiný názor, dospěli jsme ke konsenzu, který posouval firmu dál.

Vztahy mezi lidmi v rodinných firmách jsou citlivým barometrem manažerského umění. Co vám pomáhá v tom, aby vše mělo svůj řád, pořádek, svá pravidla?

To, o čem mluvíte, nezajistí žádná směrnice, dokument nebo nařízení vedení. Oba s otcem se snažíme jít příkladem vzájemného respektu a přístupu k našim zaměstnancům. Problémy neřešíme emotivně, oba jsme klidné povahy.

Čeho si vážíte na odkazu svého otce? A co jste se od něj naučil? Dělal byste rád něco úplně jinak?

Kdybych chtěl něco dělat úplně jinak, tak bych asi ve firmě nepůsobil! Vážím si odvahy, se kterou otec do podnikání šel, vytrvalosti, že to nevzdal, a jasně daného směru firemní filozofie, od kterého neuhnul.

A co byste mu chtěl v tom nejlepším slova smyslu vrátit?

Věřím, že už mu to vracím v tom, že plánuji další rozvoj firmy, chtěl bych stavět, pronikat na nové trhy. Tím bych mu chtěl poskytnout jistotu, že už se nemusí o nic zásadního starat a může v klidu užívat zaslouženého odpočinku a věnovat se své vášni – cestování.

za rozhovor poděkovala Eva Brixi
 www.proxim-pu.cz