BOCHEMIE a.s. se ráda vydává novým směrem. Potenciál svých možností hledá ve výzvách, které jako adrenalin ekonomiky přicházejí z výzkumu a vývoje. Vytváří tak vazby mezi řadou subjektů, aby odběratelé-zákazníci dostali přidanou hodnotu, která jim přinese užitek a za niž rádi zaplatí. Jednou z cest se jeví ta, která respektuje principy cirkulární ekonomiky. K ní se váže technologie HYDAL®, s níž má dnes BOCHEMIE mnoho společného. Také například fandí nanotechnologiím, i když ani tuto specializaci nepřeceňuje. Odborníci vlastního výzkumu a vývoje totiž rádi mapují svět, chemii a inovace v těsných souvislostech, a nápady či možná řešení se snaží uchopit s vizí budoucnosti. Promítá se to do strategie vyrábět ekologicky, bezodpadově, šetrně k přírodě, zdrojům, člověku. O tom všem jsem měla příležitost hovořit s Ing. Jiřím Pušem, členem představenstva:

BOCHEMIE je silná firma, která vidí svět očima výzkumu a vývoje, což je benefit dnes nad jiné. Máte nejen tradici, ale jste v know-how pro mnoho oborů velmi napřed. Co to pro vás znamená?

BOCHEMIE je sice finančně zdravá firma, ale přece jen firma středně velká a nemůže konkurovat finanční síle, personální robustnosti a zázemí velkých chemických koncernů. Snažíme se proto nacházet příležitosti ve výklencích/nikách chemických specialit, které mají silný rozvojový potenciál. Pohybujeme se v tzv. B2B segmentu a našimi zákazníky jsou především firmy, takže se snažíme dívat na příležitosti spíše očima jejich potřeb a potřeb jejich zákazníků. A abyste byli dlouhodobě konkurenceschopní, tak tady samozřejmě hrají důležitou roli inovace či zcela nové výrobky nebo technologie. Proto považujeme za nezbytné mít vlastní aplikační výzkum a vývoj, který kromě inovací a podpory stávajících businessů je schopen spolu s managementem firmy hledat příležitosti i mimo naše současné klíčové aktivity. A to se nám, myslím, čas od času daří. Ať už vlastními silami, či ve spolupráci s jinými firmami nebo akademickými pracovišti. V posledním období se strategicky zaměřujeme na příležitosti, které v ideálním případě využívají odpady, z nichž je možno vyrobit výrobky s vysokou přidanou hodnotou.

Na tiskové konferenci v Praze, kterou pořádal v létě Institut Cirkulární Ekonomiky, jste uvedl, že BOCHEMIE úzce spolupracuje se společností NAFIGATE Corporation, a.s., z jejíhož portfolia vás zaujala technologie HYDAL®. Naznačil jste i cestu do budoucna. Co vše si pod tím můžeme představit?

Celý vyspělý svět se nyní věnuje oběhovému hospodářství a HYDAL® je technologie, která smysl oběhového hospodářství beze zbytku naplňuje. NAFIGATE Corporation a.s. je vlastník technologie a společně s VUT (kde myšlenka vznikla) ji vyvíjí již devět let. A je to navíc i vývojové centrum všech navazujících bioaplikací vycházejících z HYDALu®. BOCHEMIE projekt sledovala od samého počátku a aktivně do něj vstoupila v polovině letošního roku s ambicí posunout projekt z laboratoře a poloprovozního formátu do průmyslové výroby, což je pro každou novou technologii kritický krok. HYDAL® Biocycle a.s., dceřiná společnost BOCHEMIE, koupila od Nafigate Corporation globální licenci na technologii HYDAL® a navazující bioaplikace. Prvním držitelem sublicence na výstavbu výrobní kapacity je mateřská společnost BOCHEMIE, která připravuje výstavbu závodu o kapacitě 1kT PHA a 3–4 kT navazujících bioaplikací. Zkušenosti z první průmyslové výroby PHA a bioaplikací v BOCHEMII by následně měly umožnit efektivní rozšíření této unikátní technologie v celosvětovém měřítku, tak, že společnost HYDAL® Biocycle bude schopna poskytovat sublicence na výrobu PHA a bioaplikací zájemcům z celého světa formou kvalitní licenční dokumentace a plného technického servisu.
Příprava výstavby v BOCHEMII již začala. Započal proces EIA, finišuje výběrové řízení na dokumentaci pro územní rozhodnutí a stavební povolení. Silná skupina výzkumníků, vývojářů a techniků z Nafigate, VUT, BOCHEMIE a dalších pracovišť (např. MBÚ AV, VUCHT Šaľa...) intenzivně pracuje na dokončení testování a snímání kritických parametrů procesu výroby PHA v pilotním měřítku. V různém stupni dokončení vývoje a testování jsou bioaplikace. To vše s cílem dostat projekt na takovou úroveň, abychom v průběhu příštího roku mohli zadat a dokončit detailní realizační dokumentaci a začít stavět. Jistě nás čeká ještě celá řada překážek a „výzev“, ale rádi bychom zahájili zkušební výrobu ideálně na konci roku 2020.

HYDAL® má obrovský potenciál a není divu, že se o tento „zázrak“ zajímá celý svět. Čeho si na unikátní myšlence ceníte nejvíce?

Právě toho, že využívá komplikovaný odpad jako zdroj a výstupem jsou produkty plně biodegradabilní, z pohledu odpadového hospodářství ekologicky nekonfliktní. Lidstvo do budoucna nemá jinou možnost – protože všechny zdroje naší planety nestačí rychlému růstu populace a tomu, že spotřebováváme stále více. Takže opětovné využívá odpadů – tzv. materiálové recyklace – je prostě nezbytností. 
Budu-li konkrétnější, tak na technologii HYDAL® si cením toho, že z odpadu, použitého rostlinného oleje, lze vyrobit produkt – biopolymer ze skupiny PHA, konkrétně PHB, tedy poly (3-hydroxybutyrát), který je zcela biodegradabilní a má potenciál širokého uplatnění od bioplastů přes celou řadu bioaplikací v kosmetice, v chytrých hnojivech až po vysoce sofistikované produkty v biomedicíně, díky své biokompatibilitě. Navíc vlastní technologie výroby se v této chvíli našeho poznání jeví vysoce konkurenceschopnou ať už z pohledu výrobních nákladů, nízké ekologické zátěže samotné výroby (minimální množství dále nevyužitelných odpadů), tak i z pohledu vysoké kvality produktu. Dává tedy i dobré vyhlídky dlouhodobě udržitelného businessu.

Ctíte principy udržitelného rozvoje a jsou vám velmi blízké zásady cirkulární ekonomiky. Výroba bez odpadů, uzavřený cyklus, který neprodukuje materiály, jež by přírodu obtěžovaly a ničily, je patrně jedinou cestou k zachování života na Zemi. Má lidstvo šanci obhájit tento směr?

Složitá otázka a nevím, jestli jsem dostatečně kompetentní na ni smysluplně odpovědět, ale pokusím se vyslovit svůj názor. Principy udržitelného rozvoje a cirkulární ekonomiky nejsou zdaleka nová témata, a kdybyste si i před deseti lety otevřeli webové stránky např. velkých globálních firem, tak se dodržováním těchto principů všichni chlubili. Ale u většiny to byla jen víceméně taková „tvorba image, aby se neřeklo“. Ve skutečnosti tyto aktivity byly zanedbatelné. Dnes, zdá se, žijeme v době, kdy se opravdu něco děje. Vznikla vysoká společenská poptávka vyvolaná/podpořená rychle dostupnými informacemi (i dezinformacemi) o tématech, týkajících se stavu naší planety (příčiny a důsledky globálního oteplování, skleníkové plyny, téma odpadů, plasty, mikroplasty...). Tato společenská poptávka si vynucuje poptávku/reakci politickou, která se postupně transformuje do nového legislativního rámce nutícího producenty i spotřebitele k jinému chování. Navíc spousta podnikatelských subjektů na straně jedné a spotřebitelů na straně druhé už mění své chování i dobrovolně, bez legislativního tlaku. Když se k tomu podaří do legislativy dostat kromě „zákazů“ i „motivační/incentivní prvky“ (ty, dle mého názoru, jsou nedostatečné) pro podnikatele a spotřebitele, tak to může fungovat a snad není ještě pozdě. Napomáhá tomu i dynamický rozvoj nových technologií. Ale i v těchto oblastech je potřeba postupovat rozumně a vyhýbat se extrémním řešením bez dostatečné přípravy a ověřených alternativ.

Pro business je bezodpadové hospodářství novou výzvou, o které se už jen nemluví na konferencích, ale do praxe se postupně začínají dostávat skutečně převratné postupy, které nás vracejí ke zdravému selskému rozumu. Jaký význam přikládáte nanotechnologiím?

Nanotechnologie a nanomateriály zcela jistě přinášejí celou řadu nových možnosti v mnoha oborech. Přestože jde stále o relativně mladou disciplínu, tak nanomateriály a nanotechnologie již umožňují dynamický růst mnoha odvětví. Jsem přesvědčen, že mají před sebou skvělou budoucnost. Budu-li se zjednodušeně držet pouze témat, která jsme diskutovali výše, pak nanomateriály a nanotechnologie mohou výrazně přispět ke snižování spotřeby tradičních surovinových zdrojů, tím snížit energetickou náročnost, snížit celkové množství komplikovaných odpadů atd. Samozřejmě jsou zde i jistá rizika, která jsou v poslední době výrazně akcentována a se kterými se tato disciplína musí vypořádat a nepodcenit je (např. vliv nanočástic na lidský organizmus). Vnímám, že technologie je tady nyní trochu před legislativou a tato nerovnováha může rozvoj nanomateriálů a nanotechnologií na nějaký čas přibrzdit, prodražit, ale snad ne zastavit.
BOCHEMIE se cestou „nano“ rovněž vydala. V rámci výzkumu a vývoje jsme v BOCHEMII vyvinuli unikátní technologii výroby nano ZnO, kdy tento nanomateriál s unikátními vlastnostmi navíc vyrábíme z odpadu. Užitím nano ZnO např. v gumárenství lze snížit dávkování zde běžně používaného ZnO na čtvrtinové množství, což se v konečném důsledku projevuje, ovšem nejen v surovinové úspoře. Navíc jsme technologii „upgradovali“ do stavu, kdy je zcela bezodpadová. 

Aktivně vyhledáme a rozvíjíme další nanotechnologie, kdy čerstvým příkladem je chemické pokovení textilních materiálů (technologie MEFTEX®). Tady jde o příklad nákupu a následně společného dovyvinutí unikátního know-how využívajícího právě nanokrystaly jako klíčovou součást unikátní technologie se zajímavým aplikačním potenciálem. V současnosti oživujeme první pilotní linku s kapacitou 1 mil. m2.

Ostatně BOCHEMIE je členem Asociace nanotechnologického průmyslu ČR. Co toto profesní uskupení řeší a s jakým dopadem?

Členství v Asociaci nanotechnologického průmyslu ČR (ANP) nám umožnilo seznámit se, a především navázat účinnou spolupráci s čes­kými (avšak nejen) průkopníky zabývajícími se využitím nanotechnologií v nejrůznějších odvětvích – počínaje nátěrovými hmotami přes textil a filtračních materiály až k optice. My jakožto chemici, vývojáři a inovátoři jsme ve vývojovém řetězci nového produktu na jeho samotném počátku, tj. k výrobcům a aplikátorům nových produktů přicházíme se vstupní surovinou mající vysokou přidanou hodnotu, lépe řečeno chemickou specialitou, díky jejímuž zapracování nově vyvinutý produkt dosahuje nových, mnohdy zcela unikátních vlastností. Koncový výrobce daného produktu posiluje svou konkurenceschopnost, „sklízí“ úspěch a koncový spotřebitel/zákazník následně ocení finální vlastnosti daného produktu.
Líbí se nám a v rámci možností podporujeme popularizační a vzdělávací projekt „Česko je nano“, díky němuž Asociace nanotechnologického průmyslu ČR atraktivní formou popularizuje a ukazuje úspěchy, kterých dosáhly české nanotechnologické firmy.

Chemie jako obor nemá na růžích ustláno. Tak ji vnímá široká veřejnost. Chemie „může“ za špatné potraviny, za jedovaté postřiky polí, za znečištěné ovzduší, za alergie na barviva, prací prášky i bylinné čaje. Není to zbytečně jednostranný pohled? Nezasloužilo by si právě toto odvětví více takové pozornosti, aby zkreslený pohled většiny lidí byl nahrazen třeba nadšením mládeže poznávat pomocí chemie nové obzory možností člověka?

Tady jsem celkem optimista. Pokud budou do života uváděny úspěšně projekty typu HYDAL®, pokud se české firmy budou nadále držet v popředí nových disciplín jako nanotechnologie, pokud firmy budou dobře komunikovat s nejbližším okolím, obcemi, občany a pokud ti budou vidět, že se firmy chovají zodpovědně, pokud univerzity budou zajímavě informovat o chemických oborech a jejich potenciálu a pokud média o těchto věcech budou dostatečně informovat, tak nemám o image chemie v ČR do budoucna obavy.

otázky připravila Eva Brixi