Důvěra hraje ve vztazích rozhodující roli. V podnikání a obchodním styku stejně jako na pracovišti nebo v rodině. Kdo ji zklame, těžko pak získává zpět. V ekonomice se používá termín nespolehlivý plátce, a je jím osoba, která není zcela důvěryhodná. Co tento fenomén znamená a k jakým důsledkům vede, o tom jsme vedli rozhovor s odborníkem, který se touto problematikou dlouhodobě zabývá, s analytičkou a PR ředitelkou společnosti Bisnode pro ČR a SR Petrou Štěpánovou.

Co se rozumí pod pojmem nespolehlivý plátce?

Zjednodušeně řečeno za nespolehlivou je považována firma, která nemá v pořádku daňové doklady a úřad jí vyměří daň alespoň 500 000 Kč, a také podnik podezřelý z účasti na podvodu. Za nespolehlivého plátce může být označena i společnost, která je nekontaktní nebo opakovaně neplní lhůty pro povinná podání. Podmínky pro zařazení do registru se postupně zpřísňují. Například loni navíc vznikl institut nespolehlivé osoby, který má zamezit snaze některých podnikatelů zbavit se označení nespolehlivého plátce a vztahuje se na všechny fyzické i právnické osoby.

Máme v naší zemi mnoho, přiměřeně nebo jen málo nespolehlivých?

V ČR podniká přes 15 500 subjektů, které nespolehlivě odvádí DPH. Jejich počet kontinuálně a strmě narůstá a je zřejmé, že jsme ještě nenarazili na strop. Zajímavé je, že nespolehliví plátci a nespolehlivé osoby nejvíc přibývají mezi čtyři až pět let starými subjekty. Pokud se ptáte, zda nespolehlivých firem a podnikatelů je v ČR hodně, tak má odpověď, alespoň z mého pohledu, zní ano. Například u společností s ručením omezeným jsou tři ze sta na černé listině.

Které firmy, z jakých oborů a regionů bývají nejčastěji na seznamu hříšníků a proč?

Typickým nespolehlivým plátcem DPH je společnost s ručením omezeným, která má sídlo v Praze a podniká v oblasti obchodu, služeb nebo nemovitostí. Společnosti s ručením omezeným jsou vedle podnikání na živnostenský list nejoblíbenější právní formou. Mezi společnostmi s ručením omezeným je ale podíl nespolehlivých subjektů vyšší než mezi živnostníky. To je hlavně dáno tím, že živnostníci za své podnikání ručí celým svým majetkem, zatímco společnosti s ručením omezeným jen do výše svého majetku. Živnostníci si více hlídají, aby se nedostali do problémů, které by jim komplikovaly podnikání. Zatímco podnikatelé, pokud jednu s.r.o. přivedou na černou listinu, mohou si obratem založit novou firmu a jet dál. Co se týká adresy, tak Praha obecně přitahuje více „problémových“ nebo chcete-li rizikovějších firem než zbytek regionů v ČR. To je dáno anonymitou prostředí, vysokou koncentrací firem atd. Obory činnosti pak spíše kopírují rozložení počtu subjektů v podnikatelské základně, nicméně vysoký podíl nespolehlivých plátců mezi obchodními firmami zcela jistě souvisí také s tím, že tyto firmy patří mezi rizikovější a snadněji se dostávají do problémů.

Jaké „poselství“ vydávají tyto subjekty svým zákazníkům, partnerům, celé společnosti?

Být na seznamu nespolehlivých plátců nebo osob je pro zákazníky, partnery, banky, vlastníky, ale i zaměstnance jednoznačně negativní signál. Všichni dodavatelé, pokud si své obchodní partnery systematicky prověřují, by se před takovými firmami měli mít na pozoru. A to ze dvou hlavních důvodů – jednak ze zákona ručí za DPH, které by měla odvést jejich protistrana, a jednak proto, že firmy, které nespolehlivě platí DPH, mají výrazně zvýšené riziko krachu ve srovnání s ostatními.

V čem spočívá nejúčinnější metoda, jak omezit vliv tohoto jevu, který poškozuje ekonomiku, možná všechny osoby v ČR?

Pečlivě si prověřovat obchodní partnery, ale ne jednorázově, pravidelně. Menší firmy to zvládnou tzv. ručně, ale mají-li firmy větší počet odběratelů, doporučujeme jim využít služeb specializovaných společností, jako je například Bisnode, které svým zákazníkům pomáhají snižovat rizika plynoucí z obchodního styku.

za rozhovor poděkoval Pavel Kačer