Pomalu se blížíme k podzimu, i když tomu teploty vůbec neodpovídají. Ráda bych se při té příležitosti zamyslela nad spotřebním chováním, protože i sem patří nákup oděvů. Ale nutně to tak být nemusí. Zkusila jsem orientačně spočítat, jak se člověku vyplatí kvalitně zpracovaný kašmírový svetr.

Když máte doma kousek ze směsi polyesteru, akrylu, polyakrylu, viskózy, elastanu a možná trochu nepříliš kvalitní vlny, zaplatíte místo osmi až patnácti tisíc zlomek ceny, zhruba od tisícovky do osmnácti stovek. Ale teď přijde druhá část rovnice. Kolikrát ten směsový za sezónu budete muset vyprat?

Každé tři až čtyři dny. Protože se v něm drží pachy. Víc chytá špínu. A má horší termoregulační vlastnosti než přírodní materiál na bázi zvířecího chlupu. Ten z kašmíru, a potažmo dalších druhů vlny, vyperete za sezónu jednou. A ve skříni byste měli mít alespoň tři, abyste je mohli pravidelně po dni nošení točit a nechat hezky větrat, což dělá tomuto materiálu moc dobře. A když byste ho chtěli vyčistit mezi praním, stačí ho vystrčit na chvíli do chladu nebo klidně i na mráz. Směsový kousek ze syntetických vláken bude po těch kolobězích praní na odpis obvykle do tří let. Jenže kašmírový, který stačí bohatě prát ručně ve vodě o teplotě do 20 °C a přidat jednu dávku pracího prostředku na jemné tkaniny a vlnu, který obsahuje lanolin nebo lněný olej, jež pečují o kondici příze a změkčují ji. A jen pro úplnost, ano, zvířecí srst se od přírody promašťuje, což jí pomáhá uchovat žádoucí vlastnosti na hřbetě kozy kašmírské i na tom vašem. Pak necháte takový svetr volně uschnout ve stínu v pokojové teplotě. Prakticky pasivní údržba bez zbytečného využití elektrické energie. A žehlit kašmír není třeba.

Na každý směsový kousek ovšem padne energie, jež je potřeba na praní v pračce na 30 až 40 °C, dále energie na sušičku a eventuálně žehlení. Jenže málokdo už vám řekne, že čím víc pracích cyklů příze z umělých vláken schytá, tím více se opotřebovávají. Pokud je v ní obsažen elastan a ještě k tomu nekvalitní vlněné vlákno, můžete se těšit na žmolky. Ty samozřejmě odstraníte odžmolkovávačem.

A teď namítnete, že kašmír taky žmolkuje. Ano, samozřejmě. Ale stačí vzít speciální kartáček na vlnu, kterým textil nejen zbavíte nevzhledných žmolků, ale načešete přízi tak, že je opět měkoučká jako první den, kdy jste kašmírovému svetru propadli duší i peněženkou. Takový „refresh“ s umělými vlákny neuděláte.
Kašmír vás ale naučí ještě pár věcí navíc. Naučí vás se o svoje oblečení pravidelně a láskyplně starat. A za tuto osobní investici času a energie dostanete hodnotu, která přetrvá v krásném stavu klidně patnáct let. Za minimální potřeby elektrické energie na údržbu. Přitom budete na svém těle nosit svetr, který odolává zápachu, špíně, prachu a který má velmi flexibilní termoregulační vlastnosti. Až doslouží, bude ho možné odevzdat a zrecyklovat. Mimoděk patří mezi ta vlákna, která se recyklují snadno a stále si zachovávají svoje přirozené vlastnosti. Takže pak, za čas, možná koupíte kašmírovou deku, jejíž součástí bude váš oblíbený smetanový svetřík. A poslední poznámka. I kdyby náhodou skončil někde v přírodě, kašmír se rozkládá zhruba rok až pět let podle toho, kolik a jakých chemikálií vstoupilo do výrobního procesu (např. při barvení).

Komfort a styl, který vám dává na první pohled drahé rozhodnutí, s sebou nese nečekanou přidanou hodnotu. Tak nějak si představuji udržitelnost v textilním průmyslu, který patří do první desítky největších znečišťovatelů planety. A recyklační poplatky, které se stanou součástí našich nákupů už brzy? Ano, prosím, ale předně na polyester a oděvy z textilií, jež uvolňují mikroplasty, a na rychlou módu, která nedává smysl.

Kateřina Šimková