Jaroslava Pokorná JermanováBýt političkou znamená smířit se s tím, že půjdu na trh se svou kůží mnohonásobně viditelněji než třeba v případě manažerské pozice ve firmě. Na politiku je vidět ze všech stran a každý je zvyklý ji hodnotit, ať již má správné informace, nebo ne. Patří to k životu. Málokdo si uvědomuje, že i politici jsou lidé, kteří mají právo na chybu, omyl, stejně tak i na své soukromí, své drobné radosti, na volný čas k odpočinku nebo koníčky, a především na rodinný život. Ten v roli matky bývá náročný, zejména na čas i síly. Přesto se některé ženy u nás na politickou scénu nebojí vstoupit. Je to však velká zkušenost, pro niž stojí za to podstoupit mnohá odříkání, která nesou další pohled na řadu skutečností i vztahů. Jaroslava Pokorná Jermanová je čtvrtým rokem hejtmankou Středočeského kraje. Stala se patriotkou, a nejen proto, že zde má své kořeny. Střední Čechy má ráda, zabydlelo se v nich její srdce. Fandí všemu, co pomůže lidem život v tomto regionu zlepšit, a mnohé se pro to snaží aktivovat. I do její praxe výrazně zasáhl koronavirus, ledacos změnil, ovlivnil rozhodování, promítl se také do chování firem…

Opatření, která bylo nutno přijmout v souvislosti s koronavirem, zatížila naši ekonomiku a má zásadní dopad na podnikatelskou sféru. Jak jste krizi řešili a co jste pro firmy či živnostníky v rámci pomoci mohli připravit?

Myslím, že koronavirovou krizi ve Středočeském kraji jsme zvládli, jak nejlépe jsme mohli, a dělali jsme pro to všichni maximum. Osobně jsem pomáhala i ve skladech a na mnoha místech v celém regionu. Denně jsem vše řešila s krizovým štábem. Tato doba byla velice náročná, především psychicky, pro nás všechny. Věděla jsem, že podstatné je snažit se maximálně objektivně a včas informovat občany o vývoji situace. A to každý den, víkendy nevyjímaje, abychom předešli panice, protože například zajištění potřebného materiálu se nám po celou dobu dařilo.
Jako kraj máme velmi omezené prostředky a možnosti pro finanční pomoc komerční sféře, ale co se týká živnostníků, tak jsem moc ráda, že se nám jako prvnímu kraji v České republice v rekordně krátké době povedlo najít řešení v podobě bezúročné půjčky, kdy kraj zajišťuje financování, včetně úroků. Věřím, že alespoň částečně jsme tímto způsobem podnikatelům v této těžké době vyšli vstříc.

Lidí, kteří našli odvahu a založili svůj vlastní business, si vážíte, což se projevilo i ve vašich aktivitách hejtmanky poměrně výrazně...

Za mé volební období jsme se snažili podnikatelskou sféru našeho kraje maximálně podporovat, a to kontinuálně. A nejen v podobě každoročních inovačních a kreativních voucherů, kdy jsme vydali 36 miliónů korun na zvýšení konkurenceschopnosti 143 malým a středním podnikům v kraji. Reformovali jsme Středočeské inovační centrum (SIC), které nejen mapuje podnikatelské prostředí a jeho potřeby, ale pomáhá propojovat středočeské firmy s domácími, ale i zahraničními partnery a výzkumnou sférou s cílem podporovat inovační prostředí v kraji. Tento rok jsme partnerem významné akce Týden inovací 2020, jehož jsem i patronkou, kde budeme mimo jiné hrdě prezentovat významné inovátory našeho kraje. I mnohým čtenářkám Madam Business doporučím přijít se za námi podívat, akce byla přesunuta na 29. září a hlavní veletrh se odehrává v pražském Foru Karlín. Návštěvníci tu budou moci získat hodně inspirace, dovědí se o novinkách, neotřelých nápadech.

Bude vám teď končit volební období, jak byste shrnula své působení v roli čelné představitelky Středočeského kraje?

Výsledky mého čtyřletého působení na této pozici nejsou samozřejmě jen výsledky mé, ale celého týmu. Věřím, že jsme vybudovali pevné základy, na kterých se dá dále stavět a které se dají rozvíjet, a věřte, že to nebylo mnohdy lehké. Středočeský kraj je i mým domovem a není klišé, když řeknu, že jsem trávila hodně času s jeho obyvateli a naslouchala jim, abych pochopila, co je trápí a co by si přáli zlepšit. Kraj tvoří lidé, a ne jen čísla. Tím jsem se v mnoha případech řídila při svém rozhodování.

A co se vám tedy podařilo, co vás potěšilo?

Za jeden z největších úspěchů určitě považuji to, že se nám podařilo rapidně snížit zděděné dluhy, kterých bylo opravdu hodně, ale i přesto jsme zvládli výrazně posílit proinvestiční rozpočty. Opravili jsme historicky nejvíc kilometrů silnic a mostů, postavili jsme na nohy krajské nemocnice, které jsou již provozně soběstačné, „pouze“ vynakládáme prostředky do jejich modernizace a vybavení.
Velmi rychle jsme reagovali na fakt, že Středočechů neustále přibývá, proto investujeme do středních škol, jejichž jsme zřizovatelem. Nyní pracujeme na tom, abychom vyřešili kapacity školek a základních škol, které jsou principiálně v kompetenci obcí a měst, ale bylo by od kraje alibistické dát od nich ruce pryč s tím, že to není naše starost. Dostupné a kvalitní vzdělání našich dětí je pro mě absolutní prioritou.
Vcelku významně jsme podpořili cestovní ruch, což se nám v této době velmi vyplatilo. Podařilo se nám také kompletně zaintegrovat dopravu téměř v celém kraji, to znamená, že na jednu jízdenku objedete už skoro celý náš region. Investujeme do sociálních zařízení, zvýšili jsme počet míst v domovech pro se­niory a výrazně v nich zlepšili komfort bydlení. A tak bych mohla pokračovat.

Jak vnímáte roli žena versus politička v dnešní společnosti?

Nejsem z těch žen, které se domáhají rovnoprávnosti kvótami či nařízeními, protože věřím, že ženy v dnešní společnosti si svoji pozici už umí obhájit samy. Tento vývoj je postupný a v některých zemích je rychlejší, někde pomalejší. V tomto významu by se o ženách nemělo mluvit jako o někom křehkém, kolem kterého musíme chodit po špičkách, protože tím je právě znevýhodňujeme. Musí být brány jako rovnocenný partner. Zpravidla žena musí ale pracovat
tvrději než muž, aby dosáhla svých předsevzetí. V politice je to úloha, kdy musíte přijmout onu rovnocennost se vším všudy, protože zde vás opravdu nikdo nešetří, ba naopak, stále se na vás hledají chyby, a to veřejně. Na to musíte být připravená nejen vy, ale především i vaše rodina. V té já mám naštěstí tu největší oporu. Proto se nemusím bát být otevřená a řešit věci beze strachu. Ale přes všechno toto odhodlání jste pořád člověk, stále se učíte, a občas i chybujete.

Vaše role politická se prolíná s tou mateřskou. Dají se v harmonii zvládnout obě?

Věděla jsem, do čeho jdu. Vychovala jsem, a myslím, že úspěšně, svého teď již dospělého, syna. Dnešní světový trend respektuje pracující ženy i s jejich mateřskou úlohou. Ženy matky jsou prezidentkami, premiérkami, vedou velké korporátní společnosti. Je to o organizaci času, a především rodinném a společenském zázemí. Přestože poslední roky jsem měla hodně práce, bylo to jedno z nejhezčích období mého života. Narodila se mi krásná dcera a přinesla spoustu nové energie. Díky podpoře rodiny, především mého manžela, který je s malou doma, jsem nemusela polevit ve svých kariérních aktivitách. Když svému úsilí věříte, navíc pracujete pro kraj, který milujete, a vidíte výsledky své činnosti, máte pocit naplnění. A co může být více?

ptala se Mirka Kremrová