Stravenkový paušál je jednodušší a levnější alternativa ke stravenkám a stravenkovým kartám. Nabízí totiž firmám i restauracím možnost vyhnout se platbě poplatků a provizí, které jsou právě se stravenkami spojeny. Proto má toto opatření mezi restauracemi vysokou 60% podporu.

Významné oborové asociace zastupující české restaurace i maloobchodníky navíc zaslali poslancům svá stanoviska, ve kterých jasně stravenkový paušál podpořily a argumenty jeho odpůrců rezolutně odmítly.

„Restauracím se stravenkový paušál rozhodně vyplatí, protože vysoké provize za stravenky a stravenkové karty u něj zcela odpadají. Lidé, kteří preferují teplé jídlo s obsluhou, budou v případě poskytnutí finanční částky ke mzdě navštěvovat restaurace i nadále. Nebudou měnit svůj životní styl jen proto, že nemají stravenky. Buď člověk má ve svém okolí hospodu, kde vaří dobře, nebo ne,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.

Většina restaurací stravenkový paušál podporuje. Vyplývá to hned ze dvou průzkumů z června, tedy už z doby po ukončení nouzového stavu. V průzkumu společnosti MAKRO pro Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, kterého se zúčastnilo 2 500 respondentů, bylo pro zavedení paušálu 60 % restaurací. Stejného výsledku se pak dobrala ve svém průzkumu i Asociace hotelů a restaurací, podle něhož téměř 60 % z 600 respondentů podporuje zavedení stravenkového paušálu a neobává se dlouhodobého poklesu hostů.

Stravenkový paušál dlouhodobě podporují významné asociace zastupující příjemce stravenek - Asociace hotelů a restaurací (AHR ČR), Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) a Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR). AHR ČR zastupuje 1 560 provozovatelů restaurací a hotelů, zatímco AČTO hájí zájmy 7 tisíc maloobchodních prodejen. SOCR je druhý největší zaměstnavatelský svaz v ČR a mezi jeho členy jsou jak významní obchodníci, tak i celá sdružení podnikatelů v sektoru stravování, maloobchodu a cestovního ruchu. A tyto asociace se obrátily písemně na poslance, kteří návrh projednávají ve druhém čtení, a jednoznačně se za stravenkový paušál postavily.

Prezident SOCR Tomáš Prouza ocenil, že se rozšiřují možnosti daňově zvýhodněného stravování, protože zejména pro malé firmy je systém stravenek příliš administrativně náročný a drahý. „Rozšíření nabídky přispěje k tomu, že příspěvek na stravování budou moci získat i zaměstnanci, kteří na něj dosud nedosáhli. Dojde tak k nápravě nevyvážené situace, kdy zhruba milion zaměstnanců neměl nějakou formu podpory stravování k dispozici,“ uvedl Prouza.

Podle Tomáše Prouzy není ani u stravenky zaručeno, že je lidé utratí za teplé jídlo v restauraci. To potvrzuje i průzkum agentury Median, podle něhož používají stravenky výhradně v restauraci pouhá 2 % lidí. Nejčastěji s nimi lidé platí své běžné nákupy. Přesto je Prouza přesvědčen, že příspěvky na stravování svému účelu slouží. „A nepochybujeme o tom, že podobně bude využíván i stravenkový paušál,“ zdůrazňuje Prouza.

Zároveň upozorňuje na to, že poměrně velká skupina zaměstnanců se například ze zdravotních důvodů nemůže stravovat v restauraci a je odkázána na jídlo připravené doma. „Pro tuto skupinu zaměstnanců bude nepochybně jednodušší využít právě navrhovaného finančního paušálu,“ dodává Tomáš Prouza.

Prezident AHR ČR Václav Stárek odmítl, že by restaurace měly ze zavedení stravenkového paušálu strach. „Petice proti paušálu má necelých 700 podpisů, které zastupují okolo 2 tisíc provozoven. Jenže v České republice je restaurací přes 30 tisíc. Takže se ani zdaleka nedá tvrdit, že restaurace stravenkový paušál odmítají,“ říká Stárek a poukazuje přitom na skutečnost, že jen 15 % z celkových tržeb restaurací pochází z papírových stravenek.

Václav Stárek dále odmítl, že by se kvůli stravenkovému paušálu zvýšily ceny jídel v restauracích. Podle něj se na růstu cen odráží kromě návštěvnosti hlavně zvyšující se náklady za suroviny, energie a zaměstnance. „Snížením počtu stravenek by naopak mohlo dojít ke zmírnění růstu cen v restauracích nebo dokonce jejich mírnému snížení, protože náklady spojené s přijímáním stravenek musí být nutně zakalkulovány do ceny pokrmů,“ míní Stárek.

Od zastánců stravenek často zaznívá, že stravenkový paušál povede k zániku závodních jídelen. Jenže paušál je alternativa právě ke stravenkám. A ty dávají svým zaměstnancům ve firmách, pro které by byl provoz jídelny příliš nákladný. K podobným obavám tedy není důvod. S tím souhlasí i Stárek. „Pokud má podnik jídelnu, kde dotuje zaměstnancům obědy, pak nemá důvod zavádět paušály na stravu. Ale například řidiči na cestách by s paušálem nemuseli zdlouhavě vyhledávat restauraci, která jejich stravenku akceptuje,“ dodává.

Prouza se Stárkem také vyzdvihli, že u veřejnosti má stravenkový paušál vysokou podporu. Například podle průzkumu Median by až tři čtvrtiny zaměstnanců, kteří dnes dostávají stravenky, raději přešly právě na peněžní paušál. „To, že má návrh velmi silnou podporu široké veřejnosti, považujeme v celé debatě za klíčové. Lidé zkrátka oceňují možnost výběru,“ uzavírá Tomáš Prouza.

(tz)