Na pondělí 13. června vyhlásily odbory stávku v dopravě. Plně uznávám právo každého občana této země na stávku, ale jsem znepokojen tím, že jsou jako rukojmí bráni občané České republiky. Přerušení dopravy na téměř celý pracovní den a připravované blokády hlavních dopravních tahů omezují práva ostatních občanů, když jim znemožní nebo omezí možnost pracovat nebo se volně pohybovat po území republiky. Záchranáři mohou mít problémy dostat se včas na místo, kde je nutná jejich rychlá pomoc. Lidé se nedostanou do práce, zboží důležité pro výrobu se nedostane na místo, rychle se kazící potraviny nedorazí do obchodů. Značné hospodářské ztráty tak zaznamená nejen stát, ale především podnikatelé, kteří v uplynulých měsících vyvinuli velké úsilí, aby po krizi nastartovali české hospodářství k růstu, aby udrželi pracovní místa a případně nová vytvořili.
Plně hájím právo každého vyjádřit svůj protest. Ale použít k tomu třetí osoby je nesprávné a neetické. Dosud byla kultura protestů v České republice kultivovaná. Nynější připravovaná stávka, která je destruktivní, od kultivovaného protestu ustupuje. Jsem přesvědčen, že odbory nevyčerpaly všechny mírnější prostředky k vyjádření protestu a všechny možnosti k jednání. O to více je připravovaná stávka v dopravě znepokojující. Proto vyzývám odbory, aby své postupy znovu zvážily a využily ke svému protestu, na nějž mají zákonné právo, mírnější, dosud nevyužité formy.
Znáte to. Jste soustředění na svoji práci, letíte za splněnými KPI. A pak zapomenete na to zásadní. Dotankovat energii. Ne autu, ale sobě. A vzpomenete si na to dávno po poledni. To je pak štěstí, když vyrážíte na vánoční setkání s výjimečným člověkem. Tomáš Hudera rozhodně nasytí vaši duši. A jak tak uklidňujete myšlenky, v té lahodné vůni vznášející se prodejnou a jídelnou se najednou rozpomenete, že jste od sedmé ráno nejedli, že vám žaludek dělá nespokojené kotrmelce a úpí hlady. Jak se říká, líná huba, holé neštěstí. Nedalo mi to. Ptám se, jestli náhodou nezbyl nějaký řízeček. Tomáš se na mě podívá, zdvihne obočí a povídá: A to jsi mi to nemohla říct před půl hodinou, když jsme si volali, zrovna řízky většinou nezbývají. No, já si na ten hlad prostě nevzpomněla, krčím rameny. Pokývá Tomáš souhlasně hlavou a dodá, že se mu to občas...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.