Veřejné zakázky publikují na internetu všechny radnice. Liší se ale v tom, od jaké hodnoty. Osmadvacet procent radnic navíc veřejné zakázky rozlišuje na zakázky pro dodávky a služby a zakázky pro stavební práce, ačkoli jim to zákon výslovně neukládá. „Radnice, které rozdělují zakázky na dodávky, služby a stavební práce, mají vnitřně nastavené vyšší limity pro zveřejnění veřejných zakázek než ty, které zakázky typově nerozlišují," konstatoval Michal Kaderka, analytik agentury Datank, která šetření provedla v rámci srovnávacího výzkumu Město pro byznys. Dotazníkového šetření se v průběhu dubna a května zúčastnila necelá polovina z 227 oslovených radnic.
Smlouvy s dodavateli veřejných zakázek na internetu zveřejňuje jen 17 procent radnic, záleží ale na výši zakázky. Všechny smlouvy bez ohledu na výši zakázky na webu zveřejňují jen 4 procenta respondentů.
Zajímavá jsou i zjištění, jak se na jednotlivých radnicích veřejné zakázky schvalují. Necelé dvě třetiny městských zastupitelstev schvalují veřejné zakázky v hodnotě do 2 milionů Kč. V 18 procentech případů schvaluje rada města veřejné zakázky již v hodnotě do 99 999 Kč. V 6 procentech rada města schvaluje pouze tzv. podlimitní zakázky (min. 2 mil. Kč bez DPH pro služby a dodávky a 6 mil. Kč bez DPH pro stavební práce).
Cílem srovnávacího výzkumu Město pro byznys je vyhodnocovat podmínky pro podnikání ve 205 obcích s rozšířenou působností a ve 22 pražských městských částech. „Místní samospráva je nejbližší parter podnikatelů v regionu. Bez vstřícnosti a dobré spolupráce mezi podnikateli, místní samosprávou a státní správou by bylo řešení problémů, nejen hospodářských, na mnoha místech naší země daleko obtížnější," podotkl prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel. „Hospodářská komora je jako reprezentant podnikatelské veřejnosti zastoupena prakticky ve všech regionech ČR a mohu tak s uspokojením konstatovat, že představitelé místní samosprávy si tuto nezbytnost vzájemné komunikace a spolupráce většinou uvědomují. Vědí, že pokud se v daném místě daří podnikatelům, daří se pak i obci jako takové," doplnil.
V rámci výzkumu se města hodnotí na základě 50 kritérií rozdělených do 6 oblastí: 1. současný rozvoj podnikatelského prostředí, 2. kvalita lokality, 3. přístup veřejné správy, 4. podmínky pracovního trhu, 5. ceny a 6. průzkum mezi podnikateli mezi více než 10 tisíci podnikateli. V roce 2010 získal celorepublikový titul Město pro byznys jihočeský Písek.
„Stavební Skupina EUROVIA CS podporuje projekt Město pro byznys již čtvrtým rokem. Tento odborný výzkum se zabývá úrovní podnikatelské sféry napříč Českou republikou. EUROVIA CS působí jako podnikatelský subjekt ve všech krajích, a proto jí výsledky projektu přirozeně zajímají. Díky nim lépe chápeme požadavky a problémy jednotlivých regionů a můžeme tak být místním dobrým partnerem," řekl Zdeněk Synáček, člen představenstva a obchodní ředitel EUROVIA CS, a.s.
Data i analýzy výzkumu jsou využívány pro monitoring podnikatelských podmínek hospodářskými komorami, městy a v roce 2009 dokonce i Národní ekonomickou radou vlády (NERV) pro návrh řešení odstranění dopadů hospodářské krize v ČR. Letošní celorepublikové pořadí bude zveřejněno na podzim.
***
Vyhlašovatelem srovnávacího výzkumu Město pro byznys je týdeník Ekonom, partnerem společnost EUROVIA CS a odborným garantem Hospodářská komora ČR. Data vyhodnocuje agentura pro informace a analýzy Datank. Více informací naleznete na adrese www.mestoprobyznys.cz.
(tz)