Na mimořádném sněmu Exekutorské komory minulý čtvrtek 12. května ministr spravedlnosti Robert Pelikán odtajnil konkrétní představu jeho úřadu o tom, jak by se měl snížit exekutorský tarif. V plánu má ministr snížení odměny exekutorům o třetinu a to od 1. ledna 2017. „Pokud k takovému snížení dojde, se stoprocentní jistotou bude následovat zavírání exekutorských úřadů. A ne, nebude jich málo, a ne, nebude to tak, že situaci lépe zvládnou velké úřady. Ty dokonce díky mnohem vyšším provozním nákladům budou v ještě větších problémech. V době, kdy agenda exekutorských úřadů stoupá a přibývá nevymahatelných exekucí, bude mít dle mého mínění takové snížení tarifu likvidační efekt. Celý systém exekučního vymáhání se dříve nebo později zhroutí, nezachrání se malí ani velcí,“ komentuje návrh ministra spravedlnosti soudní exekutor z Litoměřic JUDr. Ondřej Mareš, který je představitelem názorového uskupení Exekutoři proti teritorialitě.
Realita, kterou podle členů uskupení ministerstvo spravedlnosti z neznámého důvodu přehlíží, je taková, že snížením exekutorského tarifu se odměna soudních exekutorů dostane pod náklady exekuce. „Pokud si ministerstvo myslí, že zanikne jen pár úřadů a jinak vše poběží dál, nebezpečně se mýlí. Nebude hrát roli, zda je úřad malý, střední nebo velký, jen se bude lišit doba, po kterou se s těmito změnami budou úřady snažit vypořádat. Ale výsledek bude stejný - zavření úřadu. Nově vzniklé úřady zaniknou prakticky okamžitě, ty zavedené budou nějakou dobu fungovat díky penzu exekucí, které se ještě budou řídit starými pravidly. Postupně jim ale zlomí vaz vysoké náklady na velký aparát,“ popisuje dále JUDr. Ondřej Mareš. Podle jeho názoru i názoru jeho kolegů pak zůstanou nevymáhané exekuce v hodnotě stovek miliard korun a věřitelům bezmoc při jejich vymáhání. A státu bude hrozit náhrada škody až ve výši 100 miliard korun.
Před snížením exekučního tarifu důrazně varuje také další představitelka uskupení Exekutoři proti teritorialitě Mgr. Zuzana Sobíšková, soudní exekutorka z Prahy 6: „Osobně mě na celé věci zaráží nezodpovědnost ministra spravedlnosti. Chápu, že politicky a mediálně jsme jako soudní exekutoři velmi vděčným terčem, naše pověst před veřejností je známá, jakkoliv je založená pouze na pár starých excesech a samotné podstatě naší činnosti. Pravdou ale je, že celý ten systém exekučního vymáhání spuštěný v roce 2001 tu ukončil divokou dobu nesplácení dluhů v 90. letech. Dobu, kdy věřitelé byli bezmocní, a běžné byly nelegální vymáhací metody. K exekutorům můžete mít mnoho výhrad, ale zrovna ministr spravedlnosti by měl vědět, že ten systém je funkční a pro právní stát nepostradatelný. Pan ministr může za rok ve své funkci skončit, ale věřitelé budou své pohledávky chtít vymáhat i v dalších letech. Ministerstvo by tedy k této otázce mělo přistupovat i s vědomím vlastní odpovědnosti vůči věřitelům, mezi které patří i stát. Pak by o snižování tarifu nemohla být řeč.“
(tz)