Snížení DPH, rozšíření přenesení daňové povinnosti, změny u daňových a výdajových paušálů OSVČ, jiný režim odpisů, zvýhodnění na druhé a třetí dítě, ale například i rozšíření institutu nespolehlivých osob nebo kontroverzní zpětné prokazování původu majetku jsou hlavní daňové změny, které nás v příštím roce neminou. Revoluci chystá novela zákoníku práce v polovině roku, která stíží práci z domova, omezí převody zaměstnanců na jinou práci, ale na druhou stranu ulehčí například předávání výpovědí. Končí i čerpání dotací, neprokáže-li se skutečný vlastník příjemce podpory. AMSP ČR předkládá Souhrn změn pro podnikatele 2017.
Pozitivní změny
U malých podnikatelů dochází k rozšíření skupiny využívající dohodu s finanční správou o paušální dani, nově by měli mít možnost žádat i zaměstnavatelé nebo ti, kteří mají příjmy i ze závislé činnosti. Dobrou zprávou je i snížení DPH u stravovacích služeb v důsledku zavedení EET, totéž zřejmě nastane u novin a časopisů. Dochází k dalšímu rozšíření reverse charge, například u pracovníků pro provedení stavebních a montážních prací. Nastane dlouho očekávané navýšení slev na druhé a třetí dítě a zvyšují se limity pro odpočet penzijního a životního pojištění. Počítá se s navrácením slev pro OSVČ, které využívají daňové paušály a oddychnout si mohou i rodinné fundace a svěřenecké fondy, které budou osvobozeny od daně z příjmu při výplatě podílu na zisku, podobně jako když dceřiné společnosti vyplácí dividendu mateřské firmě. Zjednodušuje se nepatrně administrativa u fyzických osob s drobnými příjmy. Zavádí se nová pravidla odpisu technického zhodnocení, což je jednoznačně krok správným směrem. V pracovně právních vztazích se v polovině roku očekává několik změn v zákoníku práce, pozitivně lze hodnotit například jednodušší předávání výpovědí těm, kteří se vyhýbají jejímu převzetí.
Negativní změny
Na druhou stranu radost podnikatelům nedělá chystané ztížení pro práci z domova, v rámci kterého se bude od poloviny roku zaměstnancům na home office nejen proplácet celá řada provozních nákladů, ale zaměstnavatel bude muset dbát i na to, aby zabránil sociální izolaci pracovníků z domova. Zatímco snahy eliminovat stres na pracovišti budí spíše úsměv nad kreativitou navrhovatelů, tak faktická nemožnost převést zaměstnance na jinou práci bez jeho souhlasu může způsobit v době krize firmám vážné problémy. Prokazování majetku v případě, že rozdíl mezi příjmy a nárůstem jmění přesahuje pět milionů korun, nikdo v zásadě nezpochybňuje, nicméně to, že finanční správa má možnost v určitých případech zpětné kontroly až deset let dozadu, je zbytečnost, a to čistě proto, že pokud někdo dělal jakékoliv nekalosti, nikdo nebránil policii a ostatním složkám v konání. V roce 2017 se firmy budou muset vyrovnat s evropským nařízením o ochraně osobních údajů, které sice vejde v platnost až v průběhu roku 2018, ale prakticky všichni podnikatelé budu v příštím roce muset částečně změnit stávající procesy a zabezpečit osobní údaje zákazníků, jinak se vystavují velkým sankcím.
Neutrálně vnímané změny
Nejednoznačně vnímají provozovatelé hospod a restaurací to, že v příštím roce dojde k omezení hracích automatů a zákazu kouření, někteří změny vítají, jiní protestují. Totéž lze říci i u další vlny EET, která rozšíří elektronický režim na maloobchody a velkoobchody, kdy by zejména fyzické osoby s obratem v řádu nízkých statisíců ročně uvítaly změny, které nyní leží v Poslanecké sněmovně a které by skupinu mikroživnostníků z režimu EET vyjmuly. Růst minimální mzdy na 11 tisíc korun byl očekávaný, ale stále nejsme schopni dohodnout způsob jejího stanovení, místo jasného pravidla, kterým by se minimální mzda každý rok jednoduše dopočítala, se její výše stanovuje pravidelně jak na koňském trhu. Je třeba rovněž vnímat to, že navýšením minimální mzdy dochází k navýšení tzv. zaručené mzdy a pochopitelně to má vliv na celkové mzdové klima ve firmě. Neutrálně vnímají firmy i rozšíření režimu nespolehlivého plátce o fyzické osoby, kterým se bude eliminovat účelové vyvázání se z tzv. black listu nespolehlivých plátců, tedy dlouhodobých dlužníků DPH.
Karel Havlíček, předseda AMSP ČR, k tomu dodává: „Sečteno a podtrženo, v oblasti zjednodušování podnikání se posuneme v příštím roce na žebříku o tři šprušle nahoru, ale o dvě za stejné období spadneme. V celé řadě našich návrhů nám vláda skutečně vyšla vstříc. V oblasti daňové jde ale spíše o kosmetické změny, hlavní opatření očekáváme v rámci nového zákona o daních z příjmů. Bohužel ale přibývají jiná nařízení a například v oblasti pracovně právních vztahů si sociálními opatřeními zaděláváme na problém, který se v době poklesu ekonomiky obrátí jak proti zaměstnavatelům, tak proti zaměstnancům samotným.“
(tz)