Český plynárenský svaz (ČPS) apeluje na majitele především starých kotlů na pevná paliva (1. a 2. třídy), aby co nejdříve provedli jejich výměnu za modernější a ekologičtější variantu, třeba právě tu plynovou.

Vyhnou se tak problémům souvisejícím s aktuálními či blížícími se legislativními změnami, jako jsou možná regulatorní opatření na snižování emisí ze spalování uhlí v lokálních topeništích nebo zákaz provozu nejstarších kotlů. Domácí kotle na tuhá paliva jsou jednoznačně nejvýznamnějším zdrojem znečištění ovzduší, zdravotní rizika však představují i pro obyvatele domů. Řešení mnoha lidem nabízí třetí vlna programu kotlíkových dotací, která bude zahájena již v letošním roce.

„Průběh druhé vlny kotlíkových dotací jasně dokládá, že mezi obyvateli České republiky výrazně narůstá zájem o plynové kondenzační kotle. Tento fakt dokumentuje i zájem o aktivace tzv. mrtvých přípojek, který se za poslední tři roky více než zdesetinásobil. S každou novou přípojkou poklesne roční objem vypouštěného prachu do ovzduší v průměru o více než čtvrt tuny,“ uvedla Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka ČPS, a dodala: „Od září loňského roku navíc platí novela zákona o ochraně ovzduší, která zpřísňuje podmínky mimo jiné právě v souvislosti s vytápěním neekologickými kotli. Obce mají například možnost omezit spalování vybraných druhů pevných paliv v kotlích do 300 kWt na vymezeném území. Povinností je také zpracování a zveřejnění časového plánu opatření, která se týkají zlepšení kvality ovzduší.“

Z domácích kotelen lokálně pochází téměř tři čtvrtiny prachových částic a bezmála 100 % karcinogenního benzo[a]pyrenu. To je jedním z hlavních důvodů, proč bude provoz nejstarších kotlů na tuhá paliva od září roku 2022 ze zákona zakázán. „Tři roky není příliš vzdálená budoucnost. Přesto je u nás stále zhruba tři sta tisíc domácností s nevyhovujícími kotli. Zejména občané z nízkopříjmových vrstev by měli modernizovat svá vytápění v tomto roce s využitím třetí a zatím poslední připravované vlny kotlíkových dotací,“ upozornila L. Kovačovská.

Před rokem 2022 je podle ČPS nezbytné zajistit další finanční prostředky pro sociálně nejslabší vrstvy, zvýšit povědomí o tomto zákazu a změnit sociální politiku státu v oblasti příspěvku na bydlení. „Ten nyní vůbec nemotivuje k přechodu na ekologičtější formy vytápění tím, že ve své podstatě zvýhodňuje topení uhlím. To je v rozporu se snahou státu o zkvalitnění ovzduší. Připravovaná analýza změny nastavení těchto příspěvků, která by podle původních plánů měla být hotova do konce letošního roku, by podle nás měla být uspíšena a představena ještě před začátkem léta. Rádi bychom, aby byla již v příštím roce uvedena do praxe a hlavně, aby ještě podpořila rozhodování občanů při čerpání kotlíkových dotací,“ informovala L. Kovačovská.

Státní zdravotní ústav odhaduje, že v ČR v souvislosti se špatnou kvalitou ovzduší dochází ročně k 5 300 předčasných úmrtí. „Nadměrný výskyt mikroskopického polétavého prachu je příčinou chronických onemocnění dýchacího ústrojí, srdce nebo cév,“ zdůraznil RNDr. Bohumil Kotlík, Ph.D., ze Státního zdravotního ústavu v Praze, a dodal: „Vyšší prašnost v souvislosti se skladováním a používáním uhlí může způsobovat zdravotní problémy i uvnitř domu. Totéž platí například i o mokrém dřevu, ze kterého se při vysychání uvolňují terpeny pryskyřic. Navíc se díky vyšší vlhkosti a jejímu vzlínání mohou uvnitř domu množit také toxické plísně.“

Po výměně kotle na pevná paliva zároveň odpadne mnoho manuální práce, jako je například skládání uhlí, pravidelné přikládání či vynášení popela. Zmizí také nutnost častého malování zaprášených místností v domě a potřeba skladovacích prostor pro tuhá paliva. „Plynový kotel je prostorově velice nenáročný. Lze jej navíc vkusně umístit například do chodby, kde bývá pro obyvatele domu přístupnější. V praxi se tak setkáváme se situací, že lidem po přechodu na zemní plyn vznikne v domě místnost o rozloze až 25 m2, kterou mohou využít pro obytné či volnočasové účely,“ informoval Filip Soukup, hlavní architekt studia AFINITA ARCHITEKTI.

Cena za m2 obytné plochy rodinných domů v ČR se podle zkušeností architektů pohybuje kolem 25 000 Kč. „Majitelé rodinných domů si v prostorách bývalé kotelny a skladu uhlí mohou snadno postavit například saunu, vinný sklep, bar, modelárnu nebo třeba prostý sklad sportovního vybavení. Jejich rekonstrukcí mohou získat novou čistou místnost v hodnotě až několika set tisíc korun a samozřejmě zvýšit i hodnotu celé nemovitosti,“ dodal F. Soukup.

Ve třetí výzvě kotlíkových dotací stát přerozdělí ze zdrojů Evropské unie více než tři miliardy korun, celkem tak na zlepšení stavu ovzduší půjde přes devět miliard korun. Ideálně by se mělo nahradit až 100 tisíc nevyhovujících kotlů. Cílem ministerstva životního prostředí je stáhnout nejstarší kotle 1. a 2. emisní třídy, jejichž prodej je zakázán již od ledna 2014. Od ledna 2017 mají lidé za povinnost předložit revizi kotle včetně označení emisní třídy, od ledna 2018 se zákaz vztahuje na prodeje kotlů 3. emisní třídy a od ledna 2020 se toto nařízení bude týkat i kotlů 4. emisní třídy. Od září 2022 zakáže zákon provoz kotlů 1. a 2. emisní třídy a domácnosti si budou muset pořídit ekologičtější zařízení. Tentokrát už ale bez jakékoli dotace, a navíc pod hrozbou finančního postihu až 50 tisíc korun.

Český plynárenský svaz (ČPS) je nezávislé sdružení firem a odborníků působících v plynárenství a souvisejících oborech. ČPS navázal v roce 1992 na bohatou činnost svých předchůdců, kteří v tehdejším Československu založili již v roce 1919 Československý plynárenský a vodárenský svaz a byli spoluzakladateli Mezinárodní plynárenské unie (IGU) v roce 1931. ČPS v současné době sdružuje téměř 100 odborných sdružení a firem působících v plynárenství a cca 250 individuálních členů – ve velké většině špičkových plynárenských odborníků.

(tz)