Letošní sklizeň brambor je téměř u konce. Podle informací pěstitelů zbývá sklidit 10 – 15 % všech ploch. Ačkoliv se v letošní sezóně neočekává propad v produkci brambor, nejsme plně soběstační. Celková produkce je podle ČBS odhadována na 770 tisíc tun brambor při průměrném
výnosu 26,71 t/ha.

Ve srovnání s rokem 2018, kdy bylo sklizeno více jak 713 tisíc tun brambor při výnosu 24,69 t/ha, jde o mírný nárůst. Do letošní ceny konzumních brambor se promítne marže obchodních řetězců, ale i průměrná či nižší produkce v celé Evropě.

„Letošní úroda brambor je podle všech ukazatelů v souladu s víceletým průměrem, proto by nás další bramborová krize neměla zasáhnout,“ bilancuje Jan Doležal, tajemník Agrární komory České republiky. Domácí produkce však i přes mírné zvýšení ploch konzumních brambor nepokryje domácí potřebu a určité množství konzumních brambor bude třeba ze zahraničí dovést, což ovlivní i výslednou cenu. Podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) by dospělí jedinci měli kromě brambor a dalších škrobových hlíz zkonzumovat denně alespoň 400 g ovoce a zeleniny.

Ceny brambor budou kolísat

Aktuální výkupní ceny konzumních brambor od pěstitele jsou mezi 4,50 – 5,00 Kč za kilogram. Ceny pro koncové spotřebitele při nákupu „ze dvora“ se pohybují na úrovni 10 Kč za kilogram a maloobchodní ceny na úrovni 16 – 20 Kč za kilogram, při akcích řetězců i 11 – 12 Kč za kilogram. V návaznosti na situaci v Evropě lze předpokládat, že po ukončení sklizně, tedy v době, kdy se bude obchodovat s uskladněnou produkcí, mohou ceny nepatrně růst. A to z důvodů průměrné produkce v západní Evropě či nižší sklizně ve východní části Německa, Polska a Rumunska, kde měli pěstitelé i letos velké problémy se suchem a budou muset větší množství brambor dovážet.

Ceny zemědělských výrobců nebo také farmářské ceny jsou dlouhodobě, a to nejen u brambor, pod hranicí rentability. Jen výjimečně dojde jednou nebo dvakrát za deset let k výkyvu na trhu ve prospěch zemědělců, který nicméně konečnou cenou pro spotřebitele výrazně neovlivní.

„Dlouhodobě podporujeme pěstování brambor v České republice, proto jsou zařazeny i do tzv. citlivých komodit, na které zemědělci dostávají výrazně vyšší dotace. Aktuálně probíhá vyjednávání o nové Společné zemědělské politice po roce 2020 a právě důraz na zachování podpory citlivých komodit je jednou z našich priorit. Snažíme se však podporovat nejen pěstitele, ale také odbyt tuzemských brambor tak, aby se v ČR do budoucna pěstovalo výrazně víc konzumních brambor než nyní a nebyli bychom takovým způsobem závislí na dovozu. Proto se snažíme spotřebitele neustále vzdělávat, aby věděli, jaké výhody přináší tuzemská produkce. Že nemusí cestovat přes půl světa kamionem, ale navíc jejím nákupem podporují naše zemědělce, zaměstnanost na venkově a celou naši ekonomiku,“ říká ministr zemědělství Miroslav Toman.

„Mnoho let se do ČR dovážely přebytky produkce brambor ze zahraničí, které tlačily na ceny a čeští pěstitelé tak pod tímto tlakem snižovali produkci brambor,“ uvádí Vlastimil Rasocha, místopředseda

Českého bramborářského svazu. Podle něj v letošním roce v Evropě nehrozí tak velké propady produkce jako v minulém roce. V každém případě jejich úroveň ovlivní i naše domácí ceny.  Stále však platí, že brambory patří k nejlevnější zelenině, a přitom jsou výživově hodnotnou potravinou.

Výhledově budeme snad soběstační

„Česká republika je u brambor určených pro přímou spotřebu soběstačná pouze ze 70 % až 80 %, odhaduje Vlastimil Rasocha. Centrem pěstování brambor byla u nás vždy Českomoravská vrchovina. V současné době se zde pěstuje bezmála 40 % veškeré produkce. Dlouhodobým cílem Českého bramborářského svazu je však dosažení úplné soběstačnosti v produkci konzumních brambor. „Je nutné rozšířit jejich produkční plochy. Splnění tohoto cíle se neobejde bez dlouhodobé státní podpory pěstitelů,“ vysvětluje Josef Králíček, předseda Českého bramborářského svazu a doplňuje, že důvodů k podpoře je více, jedním z nich je ale i vyšší podpora pěstitelů ve státech bývalé EU 15.

Vybere si konzument levnou nebo českou bramboru?

Český bramborářský svaz chce společně s ministerstvem zemědělství představit program kvality brambor QCZ, který všechny subjekty dodavatelsko-odběratelského řetězce zaváže k dodržování určitých standardů, které se týkají nejen produkce, ale také skladování, nakládání a prodeje brambor. Konzument by se měl zajímat, odkud pochází brambory, které kupuje, a měl by dostat brambory v takové kvalitě, kterou poskytl dodavatel řetězci. Těmito kroky se přispěje k větší ochraně životního prostředí, ale i ke stabilizaci domácí produkce.

Celosvětově patří brambory společně s kukuřicí, pšenicí a rýží mezi čtyři nejdůležitější plodiny. Jejich celosvětová produkce se zvýšila od roku 1994 o více než 30 %. Jedním z důvodů je, že nutriční hodnota z hlediska makro i mikro živin vyprodukovaná z jednoho hektaru je 2 – 6x vyšší, než například u obilovin. V rozvojovém světě dochází v posledních letech k velkému nárůstu spotřeby bramborových výrobků, zejména hranolků a chipsů. Naopak v rozvinutém světě je u spotřeby zpracovaných výrobků zaznamenána stagnace, do popředí se dostává konzumace vařených brambor.

Přínos pro člověka i pro krajinu

Brambory jsou základní, všestranně využitelnou potravinou a dobrým zdrojem vitamínů, minerálů a vlákniny. Jedna brambora vás zasytí mnohem více, než bílé pečivo, Přínos mají ale i z hlediska ochrany přírody a zdraví krajiny. „Větší spotřeba tuzemských brambor totiž znamená více brambor na polích, přičemž brambory jsou nejen nepostradatelná předplodina v rámci osevního postupu, ale také plodina, při jejímž pěstování se používá velké množství organické hmoty, která zlepšuje půdní vlastnosti, včetně schopnosti zadržet vodu,“ vysvětluje benefity brambor Jan Doležal.

Více na www.vseobramborach.cz 

(tz)