Ve vyspělých státech západní Evropy je udržitelné stavebnictví ze dřeva již několik let běžnou praxí. V České republice však donedávna bránila většímu rozvoji ekologických vícepodlažních budov požární norma, která připouští dřevostavby do požární výšky 12 metrů.

I když byl teoreticky možný inženýrský přístup, v praxi jej nikdo pro vyšší dřevostavby nepoužíval. Ze společně deklarované potřeby ke změně legislativních omezení vznikla vloni na jaře Platforma pro udržitelné stavebnictví ze dřeva. Zástupci členů Platformy na výročním setkání 12. března 2024 uvedli, že se za rok v této oblasti udála řada pozitivních změn. Definovali zároveň další body, jejichž naplňování vnímají, vedle legislativy, jako klíčové pro ekologičtější budoucnost českého stavebnictví a realitního trhu.

KLÍČOVÉ KROKY K VĚTŠÍ VÝSTAVBĚ EKOLOGICKÝCH VÍCEPODLAŽNÍCH DŘEVOSTAVEB V ČR
Zintenzivnění a dokončení procesu normotvorby
V České republice lze stavět budovy s konstrukčním systémem ze dřeva nad požární výšku 12 m, a to tzv. inženýrským způsobem. Využití pro dřevostavby bylo jasně potvrzeno na základě společného odborného stanoviska zainteresovaných institucí (HZS, ČAS a UCEEB ČVUT) zveřejněného koncem loňského roku ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Toto stanovisko sice ještě není novou požární normou, ale jednoznačně zvýšilo jistotu pro investory a změnilo přístup jednotlivých pracovišť prevence HZS k této věci. Navíc byly vydány jednotlivé části druhé generace Eurokódů 5 pro navrhování dřevěných konstrukcí formou Technické normalizační informace a byly zavedeny čtyři mezinárodní ISO standardy zaměřené na požárně inženýrský přístup do systému ČSN. Do konce roku 2023 měla být ze strany HZS, ČAS a UCEEB ČVUT stanovena přesná metodika pro požárně-inženýrský přístup. Na tomto bodu se dosud pracuje. Vydání návrhu na změnu požární normy z hlediska dřevostaveb je nyní naplánováno na 1. pololetí roku 2025.

Systematická podpora se zapojením finančního sektoru pro stavebníky i koncové uživatele
Zásadní roli v dalším rozvoji mohou mít vhodné úpravy v podmínkách financování výstavby dřevostaveb či staveb z jiných udržitelných materiálů, které by vyústily ve zvýhodnění jak pro stavebníky a developery, tak i pro koncové kupující a také financující subjekty. V úvahu připadají daňové pobídky, resp. úrokové zvýhodnění u úvěrů čerpaných na výstavbu či pořízení dřevostaveb. K nižšímu úročení „zelených“ úvěrů by mohl přispět například i souhlas ČNB se snížením povinných rezerv k „zeleným“ úvěrům.

Stát by měl jít příkladem výstavbou veřejných budov z udržitelných materiálů – např. dřevostaveb
Evropský parlament schválil nedávno nová pravidla, podle nichž od roku 2030 budou muset mít všechny nově postavené budovy v členských státech EU nulové emise. Pro veřejné budovy má toto pravidlo platit již od roku 2028. Podpora výstavby budov z materiálů s nízkou uhlíkovou stopou je proto nasnadě. A právě dřevo je jedním z nich. Domy z masivních dřevěných CLT panelů dokáží výborně pohlcovat emise CO₂ (např. na výstavbu Timber Praha, prvního projektu vícepodlažních dřevostaveb v hlavním městě, bylo použito 1 800 m³ dřeva, které na sebe váže 1 800 tun uhlíku – při porovnání s tradiční stavbou činí pokles emisí CO₂ zhruba 60 %). Podle členů Platformy by se proto do výstavby ekologických dřevostaveb měl zapojit také stát. Podporou ekologické výstavby dřevostaveb bude motivovat také soukromé subjekty. Jako příklad lze uvést Finsko, které je nejambicióznější evropskou zemí v omezení produkce emisí skleníkových plynů. Do roku 2025 by mělo být v zemi postaveno ze dřeva nejméně 45 % veřejných budov. Na podporu využití dřeva v městské zástavbě, veřejných budovách i velkých stavbách se ve Finsku zaměřuje speciální program Ministerstva životního prostředí. Podobné programy mají i Francie, Rakousko a další státy EU.

Požadavek na udržitelné stavební materiály (včetně dřeva) z hlediska energetického a CO₂ štítku budov
S ohledem na směřování ke klimaticky neutrálním budovám je jejich energetická náročnost a uhlíková stopa zcela zásadním parametrem. Zástupci členů Platformy se shodli na tom, že stát by měl výstavbu z udržitelných materiálů výrazně zvýhodnit v energetickém a připravovaném CO2 štítku budovy. To by mělo významný vliv i na financování od bank, pro které je průkaz energetické náročnosti zásadní.

Výhody dřevostaveb
Dřevo je trvanlivý a obnovitelný materiál, výstavba z něj je udržitelná a energeticky méně náročná. Přispívá k dekarbonizaci ve stavebnictví, protože dokáže pohlcovat emise oxidu uhličitého. Výstavba ze dřeva přináší kvalitu a výrazné zkrácení doby realizace díky tomu, že se při ní využívá moderní technologie prefabrikace. Masivní CLT panely, z nichž dnes dřevostavby mimo jiné vznikají, vynikají velkou pevností, únosností a velmi dobrou požární odolností. Dřevo vytváří v interiéru přirozené a zdravé vnitřní prostředí. Řada studií dokládá jeho pozitivní účinky na lidské zdraví a psychiku. Mimo jiné snižuje stres, eliminuje viry a bakterie a vyniká dobrými izolačními a akustickými vlastnostmi.

(tz)