Česká republika má dle dat druhou nejlepší kombinaci indikátorů, které měří například velikost vývozu, technologickou náročnost výroby, průmyslovou připravenost, či podíl lidí, kteří pracují v průmyslu uplatnitelném při výrobě „zelených“ produktů.

Vychází to z metaanalýzy iniciativy Druhé ekonomické transformace (2ET).

Ta ve spolupráci s dalšími asociacemi spouští nový datový projekt Mapa příležitostí, který identifikuje z dat a rozhovorů příležitosti pro byznys v rostoucích oblastech světové ekonomiky. První zjištění ukazují potenciál české ekonomiky v exportu “zelených” výrobků a ukazuje první klíčové oblasti pro růst. Cílem Mapy příležitostí je kromě toho dokumentovat i bariéry a přinášet spolu s dalšími byznysovými asociacemi doporučení pro stát, jak a kde využít silné stránky a podpořit zelenou transformaci.

Velký export, potenciál, ale i velká rizika do budoucna
Česká republika (ČR) se umístila na 2. místě v komponovaném indexu příležitostí zeleného průmyslu mezi státy z celého světa. Z celkového počtu čtyř kategorií, které jsou ze světových dat relevantní a analytici je zahrnuli, splnila tři na výbornou. Dostala se tak v každé do TOP 5. Klíčovým faktorem je schopnost vyrábět produkty, které mají uplatnění v oblastech a oborech, do nichž bude v souvislosti se zelenou transformací potřeba celosvětově investovat. Dále vyrábět produkty, které jiné státy neumí, vysoký podíl těchto produktů na vývozu a vysoká zaměstnanost v tomto průmyslu. Pouze jednou se ČR umístila mimo první desítku, a to v oblasti podílu špičkových technologií na vývozu.

Komponovaný index zeleného průmyslu
Náš průmysl je, dle odborníků, nejlépe připravený profitovat z transformace na nízkouhlíkovou ekonomiku. Je ale potřeba, aby k tomu přispěly i ostatní oblasti ekonomiky – energetika, vzdělávání a další. “Překvapilo nás, že data jsou pro ČR v oblasti průmyslu tak dobrá, že zlaté české ručičky umí být i zelené. Nesmíme si ale nechat ujet vlak. Ceny elektřiny, nedostatek OZE, lidí nebo infrastruktury, a také pomalé povolování nás může snadno šance zbavit. Konkurence je totiž velmi ostrá,“ říká ke studii Martin Vohánka, zakladatel firmy Eurowag a místopředseda správní rady spolku Druhé ekonomické transformace.

Zelený tygr nebo lenochod? Kam bude Česko směřovat?
Analytici Druhé ekonomické transformace, kteří pracují na projektu Mapa příležitostí, zmapovali prozatím přes 300 výrobků z celkového počtu 4 600 položek světové celní statistiky. Prozkoumáno je tedy pouhých 6,5 %. I tak našli 156 výrobků, které domácí i mezinárodní studie klasifikují jako zelené. Tedy nikoliv nutně vytvořené ekologicky šetrným způsobem, ale takové, které mají uplatnění v oblastech a oborech, do nichž bude v souvislosti se zelenou transformací potřeba celosvětově investovat a očekává se tedy růst poptávky po nich. Mezi zmapovanými výrobky je řada takových, ve kterých je ČR excelentní, a již dnes tvoří 7 %
z celého českého vývozu, což odpovídá 325 miliardám korun.

“Jestli budeme zelený tygr, nebo nám ujede vlak, záleží v tuto chvíli na strategii českého státu a odvaze byznysu. Máme potenciál na to první, a tato mapa by nám měla pomoci, abychom z této pozice nespadli a potenciál naplnili,” říká Nikola Hořejš, vedoucí pracovní skupiny zelené transformace při iniciativě 2. ekonomické transformace a dále pokračuje: “Často máme pocit, že zelené jsou jen soláry a elektroauta, ale zapomínáme na naše tradiční silné stránky, jako vlaky, převody, izolace nebo nanotechnologie.”

Zelená transformace je do velké míry průmyslová
Experti 2ET ve spolupráci s Aliancí pro bezemisní budoucnost, Svazem moderní energetiky, institutem pro cirkulární ekonomiku INCIEN, iniciativou Změna k lepšímu a Asociací pro udržitelné podnikání a dalšími podnikatelskými asociacemi budou nadále mapovat klíčové sektory, které mohou přispět k tomu, aby Česká republika zůstala konkurenceschopná a nebyla na okraji budoucích ekonomických a technologických trendů.

Ze zmapovaných 8 oblastí Česká republika exceluje zejména ve výrobě produktů pro železniční dopravu, jako jsou například podvozky bez pohonu. Ty vyrobené v tuzemsku tvoří 8,25 % světového trhu, což z Česka činí 5. největšího vývozce na světě. Železniční průmysl nejenže tvoří 1,5 % HDP, ale navíc zaměstnává 22 000 lidí. Objem exportu byl loni na úrovni 65 miliard korun. Mezi firmy, které stojí za tímto úspěchem, patří společnost Bonatras, za kterou stojí významná podnikatelka Jitka Komárková Cechlová. Úspěšným podnikem je i firma DAKO-CZ Michala Strnada. Ta své brzdové systémy exportuje nejen na evropský, ale i na asijský trh.

Česko je také 20. největším exportérem ve výrobě převodů a ozubení na světě a vyváží výrobky v hodnotě přes 5 miliard korun. V těchto oborech se nacházejí firmy světového charakteru, které zaměstnávají tisíce lidí. Jednou z nich je i společnost Wikov, za kterou stojí úspěšný podnikatel Martin Wichterle. Tato společnost je tradičním výrobcem ozubených kol a mechanických převodovek pro širokou škálu průmyslových oborů, jako jsou i vodní turbíny. Roční obrat je na úrovni 3 miliard korun.

Dalšími excelentními produkty jsou vodní turbíny, chladící a mrazící zařízení, kompresory a pumpy, či minerální izolace. A například v exportu přístrojů pro analýzu plynů a kouře je Česko na 4. místě na světě. Firma Litostroj Jaromíra Tesaře je zase výrobcem technologií pro vodní a přečerpávací elektrárny s ročním příjmem téměř 2,5 miliardy korun.

Mapa příležitostí je projekt, který vznikl s cílem podpořit českou ekonomiku. Na jednom místě shromažďuje reálné informace o potenciálu českého exportu v jednotlivých sektorech s využitím udržitelné výroby. Staví na oficiálních datech světového obchodu a vybírá koncové produkty i komponenty potřebné k zelené transformaci. S pomocí predikce a strategických cílů se EU zaměří i na odhad velikosti budoucího trhu a Interaktivní mapa s výsledky umožní novinářům, úředníkům i široké veřejnosti vytvářet vlastní výstupy v oblasti, která je zajímá. Na základě získaných dat budou tvůrci Mapy příležitostí spolupracovat se svými partnery a vytvářet doporučení pro stát i pro odstranění bariér.

Mapa příležitostí vzniká pod taktovkou spolku Druhá ekonomická transformace.

(tz)