Snímek z loňského klání jako pěkná vzpomínkaSoutěž MANAŽER ROKU je v České republice jedinečná, žádná jiná neoceňuje manažery napříč odvětvími, profesemi a regiony. Právem je považována za měřítko v této nelehké profesi. V roce 2018 – příhodně v roce stoletého výročí založení republiky – slaví MANAŽER ROKU 25 let od svého vzniku.

Za 25 let pořadatelé MANAŽERA ROKU zpracovali 3048 nominací, v rámci soutěže bylo hodnoceno 1487 finalistů a na slavnostním vyhlášení oceněno 59 Manažerů a Manažerek roku. Večer 19. dubna se na Pražském hradě sejdou ti nejlepší z nejlepších, aby spolu s vyhlašovateli, zakladateli, zástupci vlády a partnery oslavili toto významné jubileum.

Mezi osobnosti, které se o zrod soutěže zasloužily, patří Bořivoj Frýbert, František Jezdinský, Jiří Stýblo, nyní čestní členové České manažerské asociace. „Doba byla hladová po vzorech a úspěšných manažerech,“ vzpomenul dlouholetý předseda Hodnotící komise Jan Preclík, sám oceněný manažerským titulem v roce 1994. Právě tento ročník byl kuriózní, přihlásilo se na 4000 zájemců. V tu chvíli organizátoři pochopili, že do organizace musí vnést určitý řád a zavedli systém tzv. nominátorů, kteří sami vybírali a doporučovali manažery.

Vznikla Hodnoticí komise a Národní komise, v průběhu času se vypilovávala kritéria hodnocení. Založena byla na důsledném dodržování tajného hlasování, propojilo se kvantitativní a kvalitativní hodnocení. Součástí procesu výběru nejlepších manažerů byla návštěva jejich působiště, zejména firem, a reporty. Další úpravou byla skutečnost, že Top 10 nejlepších se přestala hodnotit podle pořadí a v roce 2003 byl zaveden vedle titulu Manažer roku i Manažerka roku. Záměrem bylo zviditelnit i ženy v manažerských funkcích. Novinkou je cena za Inovace pro udržitelný rozvoj, která byla poprvé udělena v roce 2017. Reaguje na globální vývoj a společenské trendy, garantem ocenění je Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj (CBCSD).

Tento, 25. ročník, slaví Česká manažerská asociace už bez někdejších dvou dalších spoluvyhlašovatelů, Svazu průmyslu a dopravy ČR a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, kteří se rozhodli od soutěže odstoupit. Podstatná, vedle letošního ocenění Manažerů čtvrtstoletí, je budoucnost soutěže. „Soutěž zviditelnila řadu manažerů i z menších firem, dokázala odhadnout jejich potenciál. Z některých se staly světové špičky ve svém oboru,“ uvedl k tomu Jan Preclík.

„Soutěž MANAŽER ROKU soustavně 25 let vyhledává nejlepší příklady řídicí praxe, a to nejen businessu, ale i mimo něj. Přispívá tak k motivaci následovníků manažerů a pomáhá s přenosem poznatků a zkušeností těch nejlepších,“ popsal význam soutěže prezident České manažerské asociace Pavel Kafka.

Soutěž MANAŽER ROKU ocenila během své historie osobnosti, které se významně zasadily o rozvoj českého podnikání, stojí v čele předních českých firem, řídí pobočky světových korporací nebo mají za sebou výborné výsledky ve státním či neziskovém sektoru. Mezi nositeli titulu Manažer roku patří například Zbyněk Frolík, generální ředitel společnosti LINET, Vladimír Feix, generální ředitel společnosti Český porcelán, Zdeněk Pelc, generální ředitel společnosti GZ Media, Lubomír Stoklásek, majitel firmy Agrostroj Pelhřimov. Titul Manažerka roku drží například Zuzana Ceralová Petrofová, prezidentka skupiny Petrof, Jaroslava Valová, zakladatelka společnosti SIKO Koupelny, Olga Kupec, majitelka společnosti Abydos, Marta Nováková, majitelka společnosti U&SLUNO, nebo Radka Prokopová, výkonná ředitelka společnosti Alcaplast.

 A jak se měnil management v historii ne­jen ČR, ale i ČSR? Začátky Československé republiky byly významně spojeny s úsilím o zlepšení řízení, tehdy se tomu říkalo vědecké řízení. Vůbec první mezinárodní kongres řízení u nás se uskutečnil v roce 1924 v Praze, a to z iniciativy prezidenta T. G. Masaryka. Do Československa se sjely špičky světového managementu, především amerického. Není pochyb, že konference byla významným impulzem pro zlepšení řízení, které bylo takřka po celé 20. století charakteristické technicistním inženýrským přístupem.

Situace na přelomu století, a prakticky i tisíciletí, je díky globalizaci a technickému a technologickému pokroku zcela jiná. Někteří uvažují o soumraku dosavadního způsobu managementu, někteří mluví v paralele k průmyslu 4.0 o Managementu 2.0. U nás se tento globální vývoj spojil po roce 1989 se zásadní transformací ekonomiky z plánované na tržní. V turbulencích té doby vynikli především technicky vybavení manažeři s vysokou schopností operativního, flexibilního, krizového řízení. Přelom století a nastalé konjunkturální potíže postupně ukázaly, že se tento model řízení vyčerpal. Úspěchu se dopracovali především ti, kteří kromě vynikající znalosti manažerského rutinního řemesla měli zásadní instrument navíc – schopnost vést své firmy s vizí, strategií podpořenou pílí a nadšením. Takové řídicí pracovníky vyhledávala a také nacházela soutěž MANAŽER ROKU. Drtivá většina z nich vykazuje úspěch dlouhodobý a může se směle měřit se špičkami v zahraničí, popsal situaci Pavel Kafka, prezident České manažerské asociace.

Veronika Žurovcová, Česká manažerská asociace