Jonathan AppletonVíte, který obor v České republice patří k těm, které se nejrychleji rozvíjejí? Není to automobilový průmysl ani IT, ale obor podnikových služeb. Proč a jak, co nabízí a kam dál směřuje, na to odpověděl Jonathan Appleton, ředitel ABSL.

Navázal obor podnikových služeb na dynamický růst z uplynulých let i v roce 2019? Bude takto pokračovat i nadále, nebo svůj potenciál už vyčerpal?

Ano, i v roce 2019 zaznamenal náš obor dvojciferný meziroční růst. Díky tomu patří k nejrychleji se rozvíjejícím odvětvím v České republice, z nuly na 120 000 zaměstnanců vyrostl během pouhých 15 let své existence. A jsem si jist, že svůj potenciál stále zdaleka nevyčerpal a rovněž v dalších letech můžeme očekávat další rozvoj. Ostatně naznačuje to i náš letošní průzkum trhu podnikových služeb v ČR, který pro rok 2020 predikuje růst na úrovni 9 %. S trochou nadsázky můžeme dokonce říct, že ČR se stává zemí podnikových služeb, podobně, jako je Švýcarsko zemí hodinek či Německo zemí aut. Výrazný je nejen počet kvalifikovaných míst, které obor nabízí, ale i jeho příspěvek českému HDP, který je nyní plných 6 %.
Vedle samotného růstu náš nejnovější průzkum ukázal ještě jeden velmi pozitivní trend, a tím je přesun od jednoduchých činností k těm kvalifikovanějším. Zjednodušeně můžeme tvrdit, že už opravdu nejsme montovnou Evropy, ale stáváme se mozkem světového businessu, centra se totiž už nezaměřují na jednoduché zpracování faktur či reportů, ale na inovace, digitalizaci a vývoj nových služeb.

Čím se stala ČR lídrem business services, které služby jsou nejvíce žádány a které nové se uplatní díky digitálním technologiím?

Česká republika vždy patřila mezi země s velmi rozvinutým průmyslem. A dá se říct, že na úspěchu českého průmyslu staví i úspěch podnikových služeb. Firmy totiž často vedle svých výrobních provozů začaly v ČR zakládat i centra podnikových služeb, kam centralizovaly některé činnosti – například účetnictví, logistiku nebo IT podporu. Zaměstnanci těchto center je pak zpracovávali pro všechny pobočky dané firmy po celém světě. Na základě úspěchu těchto prvních vlaštovek se pak rozvinul celý obor, do ČR přišli noví investoři z mnoha odvětví a díky kvalitě, kterou zde našli, tu zůstali a svá centra dále rozvíjí. Právě návaznost na původní průmysl však způsobil, že centra nejsou doménou jen velkých měst, ale jsou rozšířena po celé ČR.
Nutno podotknout, že oblíbenou destinací pro podnikové služby mezinárodních firem se v posledních 15–20 letech staly i ostatní země střední Evropy. Svou roli v tom mimo jiné sehrál i dostatek kvalifikovaných pracovníků, vhodná geografická poloha a konkurenceschopné náklady. V porovnání se svými sousedy však centra v ČR poskytují nejširší záběr a nejvyšší míru odbornosti služeb. Velmi dobře to ilustruje žebříček služeb, které zaznamenaly v uplynulém roce nejvyšší nárůst – patří mezi ně datová analýza, digitální transformace obchodních procesů, strategický nákup a celá řada IT aktivit, ať už jde o automatizaci, robotizaci, či vývoj a údržbu počítačových systémů. Klesá naopak podíl transakčních služeb, jako je již zmíněné zpracování faktur, reporting či vyřizování objednávek – tento typ procesů se ve velké míře automatizuje pomocí softwarových robotů, nebo se přesouvá do jiných zemí. A z tohoto vývoje máme velkou radost.

Neobáváte se, že v případě hospodářské recese bude stagnovat i poptávka po službách?

Myslím, že toho se obávat nemusíme. Podnikové služby představují jednu z nejširších možností uplatnění znalostní ekonomiky – trendu, který je oproti výrobním oborům nejméně ohrožen případnými ekonomickými krizemi. Jsem si jist, že rozvoj našeho oboru může v budoucnu výrazně přispět ke stabilizaci české ekonomiky. Velikostí i přínosem českému HDP doháníme dominantní automobilový průmysl. Ten však s případným nástupem recese či problémy na německém trhu, se kterým je úzce spjat, může do budoucna ztratit své pozice. Ostatně už hlásí v mnoha oblastech stagnaci či mírný pokles. Podnikové služby věnující se vývoji, inovacím a digitalizaci však mohou znovu nový růst napříč obory podnítit, a proto by se měly dostat do centra pozornosti.

Tím, že vzdělávací systém nestačí tempu, jímž se mění domácí ekonomika, chybí připravení odborníci všech profesí, zvláště pak těch s nejvyšší kvalifikací. Můžete si pomoci „svépomocí“, připravovat potřebné pracovníky podle vlastních požadavků, případně podílet se na výchově se školami?

Vzdělávání patří k velmi důležitým prioritám jednotlivých center i nás samotných. Firmy intenzivně investují do vzdělávání svých lidí, dle našich statistik dokonce 4x více, než je průměr v ČR, a spolupracují i s univerzitami. Společné vzdělávací programy s vysokými školami má dnes již 20 % center, což je o 11 procentních bodů více oproti předchozímu roku. ABSL pak již druhým rokem nabízí unikátní vzdělávací program pro management center podnikových služeb, nazvaný ABSL Fusion, a na podpoře vzdělávacích aktivit svých členů spolupracuje i se svým strategickým partnerem, společností Hackett Group.

Kde vidíte největší rezervy dalšího rozvoje podnikových služeb, čím by mohl pomoci stát, vláda a zákonodárci?

V prvé řadě je to zjednodušení procesu vyřizování víz a pracovních povolení pro vysoce kvalifikované pracovníky ze zemí mimo Evropskou unii. Náš obor je oborem mezinárodním, oborem s globálním dosahem, který pro svůj další růst a rozvoj potřebuje mimo jiné experty ze zahraničí. Důvod je prostý – zaměstnanci našich center obsluhují zákazníky doslova z celého světa, a proto musí vedle expertních znalostí být schopní hovořit mnoha světovými jazyky, často i méně frekventovanými, například švédsky, arménsky, litevsky či korejsky. Protože tyto jazyky Češi obvykle neovládají, potřebují centra cizince. Zajímavé jsou v tomto ohledu naše statistiky – již 43 % všech zaměstnanců oboru tvoří cizinci,
plných 82 % center zaměstnává alespoň 10 % cizinců a 15 % center má mezi svými zaměstnanci víc než 70 % zahraničních pracovníků. Plných 82 % center si však stěžuje na potíže spojené s vydáváním víz pro pracovníky, kteří pocházejí ze zemí mimo EU. Pokud chceme, aby ČR zůstala konkurenceschopná a aby česká ekonomika nezávisela pouze na výrobních oborech, musí dojít v této oblasti k dalším změnám, a zejména výraznému zrychlení vyřizování pracovních povolení.

za rozhovor poděkoval Pavel Kačer