Petr StudničkaBřezen roku 2020 se zapsal do dějin českého školství černým písmem. Budovy škol se uzavřely, žáci a studenti museli zůstat doma. Nastala situace, s níž neměl nikdo zkušenost. Život se mnohým lidem, firmám a institucím obrátil vzhůru nohama, na čas přestaly platit obvyklé sociální zvyklosti. Přerušení klasického stylu výuky se týkalo rovněž Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o. Jak tato odmlka ovlivnila dění významného vzdělávacího centra, které připravuje odborníky pro hotelnictví, gastronomii a cestovní ruch, jsem se ptala jednatele školy a vedoucího katedry hotelnictví Ing. Petra Studničky, Ph.D.:

I pro vaši vysokou školu bylo letošní jaro doslova zkouškovým obdobím. Jakou největší zkušenost jste si z něj odnesl?

Ve složité době způsobené šířením onemocnění covid-19, které vyvolalo zákaz osobní přítomnosti studentů na vysokých školách, jsme se snažili zabezpečit výuku distančním způsobem, maximálně využít zákona o fungování vysokých škol v době pandemie a museli jsme se naučit více komunikovat online, bez osobního kontaktu. S ohledem na počet studentů, dnes úspěšných absolventů, kteří se zúčastnili státních závěrečných zkoušek v červnu, ať už prezenčně, nebo distančně, jsem přesvědčen, že jsme obstáli. Ale v takovém rozsahu bych už podobnou situaci nechtěl opakovat.

Nač jste myslel, když jste museli uzavřít prostory, zastavit chod společnosti?

Přesně si vybavuji úterý 10. března, kdy mne v 9.45 moje manželka informovala, že v televizním zpravodajství běží informace o uzavření škol. V 10.00 zasedl krizový štáb, který rozhodl o uzavření školy v uvedený den ve 14.00 hod. Sám jsem tušil, že to není uzavření na dny či týdny, ale na delší dobu. To se nakonec potvrdilo. V průběhu tří dnů jsme stanovili pravidla pro alternativní průběh letního semestru. Informovali jsme studenty, zaměstnance, ale i studenty ze zahraničí, kteří zde byli v rámci programu Erasmus+. Na druhou stranu, chod společnosti jako takové se nezastavil. Datové schránky, daňové povinnosti, statistické výkaznictví, mzdová agenda – tyto činnosti jsme museli kontinuálně zabezpečit, bez ohledu na pandemii.

Dokázal jste zachovat chladnou hlavu, anebo jste propadl alespoň na chvíli emocím, panice, strachu nejen o zdraví, ale o budoucnost služeb, které nabízíte?

Zachoval jsem naprosto chladnou hlavu. Vedle mého působení v akademické sféře jsem již 15 let zastupitelem města Čelákovic a od roku 2014 zde působím ve funkci neuvolněného místostarosty města. I zde pracoval krizový štáb a museli jsme se věnovat krizové komunikaci. Na emoce, paniku či strach nebyl časový prostor. Obavu o zdraví jsem neměl, ale plně jsem respektoval všechna opatření, minimalizoval jsem styk s ostatními osobami. Vše probíhalo videokonferenčně. Řekl bych, že zhruba tři týdny jsem byl jen doma, vyřizoval jsem každý den pracovní agendu a zhruba dvakrát týdně jsem se vypravil na nákup. Vše ostatní muselo počkat.

Zvládli studenti vše, co v uplynulém semestru měli v plánu?

Převážná většina studentů chápala složitost situace, případně se nám ji podařilo vysvětlit a obhájit náš postup. Výuka letního semestru proběhla a je uzavřena. Zkouškové období jsme prodloužili až do 30. října, státní závěrečné zkoušky v tomto kalendářním roce realizujeme nejen prezenčně, ale i distančně, což nám umožňuje zákon o fungování vysokých škol v době pandemie. K červnovým státnicím zamířilo 140 studentů, což svědčí o tom, že ani oni nepolevili, zpracovali bakalářské či diplomové práce a věnovali se i státnicovým okruhům. U nižších ročníků uzavřelo své předměty v průměru 85 % studentů, což je velmi solidní výsledek. Na tomto místě je třeba studentům, resp. absolventům, poděkovat za součinnost a pochopení, bez kterého by se nám pandemie covid-19 zvládnout nepodařila. Ocenění si zaslouží i akademičtí pracovníci, kteří museli zcela změnit přístup k výuce a organizaci studia.

Jak ovlivnily nové technologie výuku praktických předmětů?

Praktické předměty, jako jsou gastronomie – kulinářství či řízení gastronomického provozu, nešlo zcela nahradit. Jsme připraveni v zimním semestru část praktické výuky zabezpečit nad rámec standardních rozvrhů hodin. Jsme si vědomi toho, že například technologii míšených nápojů studentům dlužíme. Jednodušší byla situace u informačních a komunikačních technologií.

Ostatně – co se od podzimu u vás změní?

Věřím, že bude možné realizovat výuku za standardních podmínek od září. Je třeba ocenit přístup Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva zdravotnictví, Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství i České konference rektorů. Snažili se hájit zájmy vysokých škol. Zásadní změny v plánu nemáme. Stěžejní je, abychom mohli naplňovat výuku v akreditovaných studijních programech. Osobně bych byl velmi potěšen, pokud by uspěl alespoň jeden ze tří návrhů výzkumných projektů, které jsme podali ve 4. veřejné soutěži programu Éta Technologické agentury ČR, která byla zaměřena na dopad covid-19 do společensko-ekonomického života.

Naznačila koronavirová krize kroky k efektivnějšímu provozování vysoké školy?

Byl bych velmi opatrný ve zbrklých řešeních. Našimi zákazníky jsou studenti. Myšlenka výhradně distančního vzdělávání, při kterém by student ani jednou po dobu studia nemusel do školy, je pro mne nepředstavitelná. Zvlášť v případě Vysoké školy hotelové v Praze, která má akreditovány profesně zaměřené studijní programy. Zaměřit se budeme muset na provozní výdaje, ale v oblasti vzdělávací činnosti zásadní změny na pořadu dne nejsou.

Zařadíte nějaký nový předmět s ohledem na to, jak se změnila situace v hotelích, restauracích, kavárnách, podmínkách provozování nejrůznějších objektů k rekreaci?

Ne, není to potřeba. Vše, o čem se v médiích i v odborných kruzích hovořilo, dlouhodobě vyučujeme. Krizová komunikace, zákon o ochraně veřejného zdraví, hygienické požadavky, faktory ovlivňující celosvětový vývoj cestovního ruchu, s tím vším jsou studenti seznamováni. Naopak jsme si potvrdili, že to, co přednášíme, vychází z reálného života. Navrhli jsme sadu opatření, provedli jsme výzkum, účastnili jsme se jednání v rámci Podvýboru pro cestovní ruch v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Myslím, že jsme z pozice vysoké školy udělali maximum.

Velmi aktivní jste na poli vědy a výzkumu, zapojujete se do řady projektů. Na čem nyní pracujete? A bude tento trend pokračovat?

Projekty v řešení probíhaly a probíhají bez přerušení. Ať už je to kulinární dědictví, nebo postavení ryby v české gastronomii či procesní modelování v hotelnictví. Podali jsme návrhy projektů zaměřené na řešení dopadu covid-19 na sektor cestovního ruchu, který je v národním hospodářství nejvíce zasažen. Spíše pokles zájmu očekáváme u smluvního výzkumu ze strany firem, neboť ty budou řešit především existenční otázky. Řada kolegyň a kolegů využila home office k publikování bonitních příspěvků v časopisech s impakt faktorem či evidovaných v databázích WoS a Scopus.

Cestovní ruch je kvůli šíření viru nejpostiženějším odvětvím ekonomiky u nás. Nepromítne se situace do počtu uchazečů o studium?

Promítne, je to zřejmé z vývoje počtu přihlášek v porovnání s předchozími lety. Je podobná demografická situace, podobný počet míst na veřejných a státních vysokých školách i podobná úspěšnost u maturitních zkoušek. Nicméně zhoršující se ekonomická situace přispěje k poklesu počtu studentů, který však nebude tak dramatický, aby to ohrozilo chod Vysoké školy hotelové v Praze. Řada studentů přišla o své příjmy, neboť pracovali v hotelech či restauracích, řada jejich rodičů přišla často o vlastní podnikání. Ta situace není vůbec jednoduchá, ale věřím, že se nám ji podaří úspěšně zvládnout.

A jak může Vysoká škola hotelová pomoci řešit naléhavé problémy tohoto oboru?

Jsme členy Asociace hotelů a restaurací ČR a Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. Jejich aktivita je zřejmá. Sami jsme rovněž zpracovali podklady pro sněmovní Podvýbor pro cestovní ruch a dovolím si tvrdit, že nejsme mimo realitu. Antivirus – funguje, snížení sazby DPH u ubytovacích služeb na 10 % – schváleno od 1. 7. 2020, prominutí místního poplatku z pobytu a místního poplatku za užívání veřejného prostranství – v řadě obcí a měst schváleno, podpora lázeňských zařízení – schválena a od 1. 7. 2020 je možnost využít státní vouchery v rámci programu
COVID – Lázně, podpora segmentu MICE – realizována prostřednictvím agentury CzechTourism, marketingová kampaň na podporu cestovního ruchu – realizována prostřednictvím státní agentury CzechTourism, certifikace typu Virus-Free Hotel/Restaurant – schválena certifikace Stay Safe realizovaná Asociací hotelů a restaurací ČR. To vše, myslím, dokládá, že jsme se úplně v našich úvahách nemýlili. Konzultovali jsme návrhy opatření s významnými osobnostmi jak z hotelnictví a gastronomie, tak z lázeňství.
Dovolte, abych v úplném závěru popřál všem především pevné zdraví!

za odpovědi poděkovala Eva Brixi