Nejsou lidi. Okřídlené rčení z dob socializmu má dnes jiné příčiny, jinou podobu i důsledky, výrazně však formuje pracovní trh. Hovořili jsme o tom s Martinem Malo, ředitelem Grafton Recruitment a GI Group.
Jak byste charakterizoval trh práce v České republice v roce 2021?
Napříč obory i regiony dochází v soukromém sektoru k mírnému růstu mezd, který kompenzuje stagnaci v loňském roce. V části firem se zároveň vrací na původní úroveň finanční i nefinanční benefity, které byly v uplynulém pandemickém roce sníženy či zcela pozastaveny. Trh práce v České republice však stále značnou měrou ovlivňuje nejistota způsobená pandemií.
Kromě nedostatku kvalifikovaných pracovníků brzdí ekonomiku také chybějící zdroje či komponenty, které nutí i velké firmy omezovat, či dokonce zastavovat výrobu.
Čekal bych, že v době přetrvávající krize a nástupu digitálních technologií bude pracovních sil spíš nadbytek než nedostatek. Opak je pravdou. Čím je to způsobeno?
Napjatý trh práce nevyřešila ani pandemie. Do jisté míry za to mohou vládní programy, které jej paralyzovaly uměle udržovanou nízkou nezaměstnaností. Firmám navíc chybí i zahraniční pracovníci, kteří vloni opustili Česko. Ti se dosud v plné míře nevrátili a do konce roku už zásadnější změny neočekáváme.
Vyplatí se tedy zvyšovat mzdy, rozdávat nejrůznější benefity a shánět zaměstnance po celém světě spíše než investovat do robotizace, umělé inteligence, Průmyslu 4.0 apod.?
Mezi nejvíce nedostatkové, a tedy velmi drahé zaměstnance, patří právě experti na robotizaci, umělou inteligenci a další pokrokové technologie. Zaměstnavatel si ale nevystačí jen s IT odborníky, fotbalový tým také nevyhraje, když tam místo 11 hráčů bude jen samotný brankář nebo třeba 11 útočníků. Výše mezd musí odrážet ekonomickou realitu možností zaměstnavatele a trhu práce. Pokud všude mzdy rostou a zaměstnavatel chce udržet kvalitní tým, tak by měl mzdy také zvyšovat.
Růst platů ve veřejném sektoru je rychlejší než u soukromých firem. Považujete za velký problém, že stát a samosprávy dokážou přeplatit pracovníky a hnát mzdové náklady rychle vzhůru?
Pokud je růst platů opodstatněný, tak je to přirozené a nepovažoval bych to za problém. Obecně jsem skeptický k tomu, že platy úředníků jsou vyšší než mzdy v soukromém sektoru, pro všechny daňové poplatníky to zvyšuje náklady na provoz státu a nemyslím si, že s tím roste také kvalita služeb, které stát svým občanům a firmám, které tu platí daně, poskytuje. Extrémní růst platů s blížícími se volbami ukazují i čerstvá data, kdy patříme v EU mezi země s nejvyšším rozdílem v růstu platů ve prospěch veřejného sektoru, financovaného z daní a půjček.
I přes mírný růst ekonomiky se dá očekávat, že návrat na předcovidovou úroveň bude ve většině odvětví pomalejší, než by si firmy přály. Jedním z důvodů je pokračující nedostatek lidí, ve výrobě pak i zdrojů a komponentů.
připravil Pavel Kačer