Stačilo pár měsíců pandemie a české zaměstnavatelské prostředí se začalo měnit. Z gruntu a velmi rychle, navíc už zřejmě natrvalo. O hybridních a jiných způsobech práce jsme si povídali s Michalou Soukupovou, projektovou manažerkou ze společnosti Tp Consulting, která se specializuje na interim management zejména v automobilovém průmyslu.
Kdy se začalo mluvit o hybridním způsobu práce a proč?
Termín hybridní model práce přišel společně s pandemií covid-19. České firmy byly do té doby stále ještě spíše konzervativní, co se způsobu výkonu práce týká. Preferována byla primárně přítomnost zaměstnance v kanceláři. Možnost práce z domova, tedy dobře známý pojem home office, byl brán spíše jako pěkný benefit pro zaměstnance a nutné zlo pro zaměstnavatele. Covid ale zamíchal kartami a mít všechny zaměstnance v jednom prostředí, tak jak jsme byli doposud zvyklí, prostě nebylo možné. V podnicích a oborech, které to umožnily, začaly firmy přicházet s různými koncepty docházky, ať už střídáním týmů, které se v prostorách obměňovaly, vyhrazenými dny práce z domova a podobně. Nutností bylo přenastavit procesy tak, aby vše dobře fungovalo. Co by jindy firmy zaváděly do procesu v rámci několika měsíců či let, zvládly vlivem pandemie během několika dní. A s tím přišel i termín a model hybridního způsobu práce.
Co hybridní práce je, a případně co není?
Pod tímto pojmem si lze tedy představit koncept, kdy například zaměstnance chodí tři dny do kanceláře a dva dny pracuje z domu. Rozložení dnů může být samozřejmě různé. Podmínkou je dobře zvládnutá infrastruktura podniku tak, že má zaměstnanec i dobré technické podmínky k práci, nemá problém s tím, že by mu k práci cokoliv chybělo – tedy má k dispozici třeba cloudové prostředí, kde vše najde a kde se spojí i s kolegy. Takový model umožňuje pracovat třeba z obývacího pokoje, ale stále být svým kolegům nablízko. Sociální kontakty covidem dost utrpěly, proto je fajn využívání nejrůznějších platforem, díky kterým mají k sobě kolegové o něco blíže.
Kladou flexibilní formy zaměstnávání vyšší nároky na šéfy a podřízené, pracovní prostředí apod.?
Dobré zvládnutí této nové formy práce je důležité především zaměstnavateli. Vyžadováno je od nich přenechání větší zodpovědnosti na zaměstnancích, důležité je umět lidi správně vést a motivovat i na dálku. Bez kvalitního řízení a dobře nastavených procesů se takový model neobejde. To platí i u samotných zaměstnanců. Tím, že ráno neodcházejí do práce, musí mít dobře nastavený systém toho „být v práci“ a mít po práci. Nyní je určitě větší apel na podniky, aby tuto možnost práce zaměstnancům umožnily. Ostatně i uchazeči o práci ji už očekávají. Konzervativní firma by lehce mohla zaspat dobu, její zaměstnanci by bez práce z domova mohli být nespokojení, hrozit může jejich vysoká fluktuace, tím se i zvýší investice do nových zaměstnanců. V důsledku může být ohrožena dobrá reputace firmy.
Jde o benefit, nebo nutné zlo? Prosadil by se hybrid, i kdyby nepřišel covid?
Věřím, že časem bychom k tomuto modelu došli. Navíc není až tak nový. Home office, jak už jsme si řekli, začínal být standardem i před covidem. Pandemií ale určitě celý proces akceleroval a přistoupily k němu i ty konzervativnější společnosti. Už to není benefit, ale samozřejmost. Bavíme se ale stále o oborech, kde je to možné. Tento model může přinést ale i zaměstnavatelům řadu výhod, a to třeba při hledání nových talentů. Remote spolupráce, tedy spolupráce na dálku, je též čím dál běžnější.
Kde se hybridní systém nejvíc osvědčil, kde ne a proč?
Určitě se osvědčil ve státní správě či na administrativních pozicích. To ukázal i průzkum Ministerstva práce a sociálních věcí, který úřad zveřejnil v září. Stále jsme ale ještě naráželi na překážky. Zaměstnanci si stěžovali na nedostatek potřebných dat k výkonu práce, nedostatek sociálního kontaktu, prolínání pracovního a soukromého života, ale třeba i obtížné dokládání vykonané práce. Velkou výhodou je ale třeba úspora času, který lidé ušetří, když nemusí cestovat do práce.
Budou se nové formy práce dál rozvíjet v závislosti na potřebách lidí a v souladu s digitálními technologiemi?
Určitě. Vypadá to, že pandemie covid-19 tu s námi ještě bude, takže určitě můžeme počítat s rozvojem technologií, které by měly celý proces hybridního modelu ulehčit, zaměstnavatelé by měli být lépe připraveni a budou mít prostor nabídnout zaměstnancům více možností, jak pracovat efektivně. Z různých zdrojů a průzkumů už teď máme data, která říkají, že se lidé každodenního návratu do kanceláří obávají, nově nabyté flexibility se nechtějí vzdát. Zároveň si uvědomují, že osobní kontakt je nenahraditelný, proto je nejefektivnější kompromis, tedy koncept hybridního modelu práce. Dalším trendem může být už zmíněný remote management, tedy virtuální spolupráce.
připravil Pavel Kačer