Pavel TomekSkanska připravuje projekt s názvem Radlický Dřevák, který počítá s výstavbou doposud největšího bytového domu ze dřeva v České republice. Vyrůst má na brownfieldu v ulici Radlická v Praze 5. Za architektonickým návrhem stojí přední český ateliér Jakub Cígler Architekti, který navazuje na boom využití dřeva ve výstavbě v zahraničí. Záměrem pilotního projektu je prokázat funkčnost nového materiálu v rezidenční výstavbě v podmínkách České republiky a ověřit jeho potenciál pro budoucí využití s cílem urychlení výstavby a redukce uhlíkové stopy. Bližší pohled na využití dřeva ve výstavbě nám poskytl Pavel Tomek, projektový manažer rezidenčního developera Skanska, který má tento průkopnický projekt na starosti.

Popsal byste podrobněji, jak bude dílo vypadat a kdy předpokládáte, že zahájíte výstavbu?

Radlický Dřevák plánujeme postavit v rámci jednofázového projektu o celkovém počtu 177 bytových jednotek, a kromě dřevostavby zahrnuje i další dvě budovy z konvenčního materiálu. Samotná čtyřpodlažní dřevostavba s téměř 80 byty využije dřevěné CLT desky ve všech nadzemních podlažích a bude vystavěná na železobetonové monolitické podnoži. Začít stavět bychom chtěli už v roce 2024. Dílo bude synonymem nízké energetické náročnosti, moderního bydlení a zdravého stavění.

Bude se tedy skládat z jedné dřevostavby a dvou budov vyráběných konvenční stavební technologií. To je hlavně s ohledem na porovnání uhlíkové stopy, nebo to má jiné vysvětlení?

Byl to jeden z klíčových důvodů, protože nám tím projekt poskytne unikátní příležitost porovnat dvě různé stavební technologie z hlediska rychlosti výstavby a managementu stavby, ale hlavně z hlediska snížení uhlíkové stopy. Zároveň je nutné říct, že přestože v zahraničí nyní zažívá výstavba velkých objektů ze dřeva doslova boom, v České republice je v podstatě na začátku. Proto postupujeme u této průkopnické aktivity podobně jako u ostatních inovativních řešení, tj. s opatrností a respektem. I tak bude však tato stavba největší bytovou dřevo­stavbou v ČR.

Proč jste se rozhodli využít právě CLT desky?

Křížem lepené desky CLT jsou nejlepší volbou pro daný druh dřevěné konstrukce nejen díky svým statickým vlastnostem, ale také z hlediska životnosti, odolnosti vůči negativním vlivům, jako jsou škůdci či vlhkost, akustiky a požární odolnosti. V západní Evropě, kde je výstavba větších budov ze dřeva již poměrně rozšířena, se tento systém osvědčil.

Jaké přednosti má dřevo jako stavební materiál?

Především je ve srovnání s konvenčním materiálem daleko udržitelnější vůči životnímu prostředí – má výrazně nižší uhlíkovou stopu než jiné materiály, a je efektivnější i z pohledu cirkulární ekonomiky. Do stavebnictví přináší rychlejší výstavbu i vyšší bezpečnost práce díky menšímu počtu pracovníků na stavbě. Dům z dřevěných panelů CLT disponuje velmi dlouhou životností, na jejímž konci může být udržitelněji zdemolován a zrecyklován. Vedle toho má ale také estetický, psychologický i zdravotní přínos. Existují desítky vědeckých studií, které potvrzují pozitivní vliv dřeva na psychiku a zdraví člověka. Je dokázáno, že dřevo v interiéru zvyšuje produktivitu práce až o 8 % a zároveň snižuje tepovou frekvenci. Z hlediska vývoje a lidské historie jde o přirozené prostředí, které má zklidňující účinky, podporuje kreativitu a dodává pocit spokojenosti.

Má dřevo také nějaké limity, musí se s ním pracovat jinak než s klasickým stavebním materiálem?

Stejně jako je tomu u konvenčních stavebních materiálů, má i dřevo své slabší stránky. Například z něj není možné stavět podzemní části budov, v nadzemní části je pak nutné zohlednit specifika dřeva ve vztahu k akustice, vibracím či požární bezpečnosti. V současné době jsou však všechny tyto otázky snadno řešitelné.

V Česku je možné stavět ze dřeva jen do výšky 12 metrů, tedy zhruba čtyřpatrovou budovu, ale v zahraničí se staví i vyšší. Proč tomu tak je?

Jediným důvodem je velmi přísné nastavení českých požárních norem. Ty jsou přísnější než v okolních zemích a realizaci vyšších dřevostaveb aktuálně neumožňují. Situace je pochopitelná, jelikož takovéto konstrukce zatím v ČR nejsou obvyklé, nicméně pevně věříme, že přibývající realizace takovýchto velkých dřevěných budov umožní velmi opatrné limity ověřovat a posouvat. Mimochodem náš projekt je díky tomu přísnému nastavení pod velkým drobnohledem a kladné stanovisko hasičů ke společnému povolení, které jsme obdrželi, vypovídá o velmi bezpečném řešení naší stavby. CLT panely umožňují realizaci až dvacetipodlažních objektů a v tom vidíme veliký potenciál.

Požární bezpečnost je velmi přísně střežená u všech staveb. Je to v tomto případě jinak než u klasické budovy?

Dřevostavba z pohledu požární bezpečnosti staveb nepředstavuje větší riziko než objekty realizované tradičním způsobem výstavby. Musí totiž plnit stejné normy jako ostatní stavby. Požadované požární odolnosti je dosaženo opláštěním nosné dřevěné konstrukce sádrovláknitými deskami, které brání přenosu žáru do nosné konstrukce. Konstrukce plní požadavky pro typ DP2. Chování dřevěných prvků při požáru, pokud by k nim oheň přeci jenom nakonec proniknul, je dobře předvídatelné a hodnotitelné. Odhořívání dřeva se řídi jednoznačnými principy, je tedy snadno hodnotitelné zeslabení jednotlivých prvků dřevostavby v čase a definování kritických stavů.

Na co dalšího je potřeba si dát pozor, jak je to třeba s vlhkostí?

Celá stavba je pečlivě a profesionálně navržena v konzultaci s výrobci materiálů i „dřevostavebními“ firmami. To znamená, že je důkladně zaizolována proti jakémukoli působení kapalné vody a zároveň skladby jsou navrženy jako difuzně otevřené, aby dřevo mohlo dýchat a nedocházelo v konstrukci ke kondenzaci. Samotné CLT panely jsou vysušeny na 12% vlhkost, což je vlhkost nevhodná v podstatě pro všechny škůdce. Panely jsou také maximální možnou měrou chráněny před povětrností během přepravy na stavbu i po dobu stavebních prací.

Zmínil jste akustické vlastnosti, musí se také postupovat jinak než u klasického projektu?

Dobrých akustických vlastností lze u dřevostavby dosáhnout jednoduchými zásadami. Zvukový útlum (vzduchový nebo kročejový) konstrukce v dřevostavbě závisí především na správné volbě a provedení všech detailů nosné konstrukce, na vlastnostech jednotlivých vrstev následného opláštění, na způsobu spojení jednotlivých vrstev dohromady a na provedení dutého prostoru mezi vrstvami (vyplnění zvukovou izolací). V rámci nosné konstrukce jde o pružné podložení svislých CLT panelů a kotevních spojů pomocí akustických pásek, v případě stěn jde o doplnění skladby konstrukce o nezávislé akustické předstěny např. ze sádrovláknitých desek, které mají vyšší objemovou hmotnost než např. sádrokarton. Pro skladby stropních konstrukcí je možné využít jak těžké, tak i lehké plovoucí podlahy, případně lze skladbu doplnit akustickým podhledem.

Stavba má vyrůst na brownfieldu v pražských Radlicích, jaké je to místo na bydlení?

Lokalita projektu se nám jeví jako ideální. Jde o poměrně centrální část města, je situována v blízkosti metra, díky kterému během jednotek minut dojedete do centra, a přitom jsou v bezprostředním sousedství krásné přírodní rekreační plochy, jako například Dívčí hrady. Navíc jde o revitalizaci brownfieldu, což je žádaný a velmi správný přístup k rozvoji městské struktury. Celé území se nyní dynamicky mění a vzniká zde nová, velmi zajímavá architektura se silnou orientací na životní prostředí.

ptala se Kateřina Šimková