Luděk PfeiferČeský trh obohatil loni nový investiční fond. Jmenuje se T. Funds a založili ho zkušení manažeři prestižní společnosti M.C.TRITON. Od řady jiných fondů se liší svojí filozofií, která se z velké míry opírá o hodnoty lidské spolupráce, o smysluplné nazírání na podstatu podnikání, na rozvíjení vztahů s těmi odborníky a investory, kteří jsou podobně naladěni jako majitelé T. Funds. Ambice jsou velké, ale o to krásnější. Kromě jiného jsou také o morálce, cti, nadhledu a souvislostech. Hovořila jsem o tom s Ing. Luďkem Pfeiferem, partnerem M.C.TRITON:

Pod křídly společnosti M.C.TRITON vznikl loni unikátní investiční fond s jasnou vizí. O čem přesně bude strategie, nač byste se rádi soustředili nyní, nač později?

Strategií investičního fondu T. Funds je investovat přímo do vlastnictví podílů v malých a středních, především českých a slovenských firmách. Následně pak zvýšit tržní hodnotu těchto firem výrazným zlepšením způsobu jejich řízení. Vklad kapitálu, změna manažerských technologií, energie a životní zkušenosti manažerských týmů přicházejících do firem ze společnosti M.C.TRITON – to jsou zdroje růstu tržní hodnoty firem ve vlastnictví Fondu. Právě spojenectví s M.C.TRITON, firmou s dvaatřicetiletou zkušeností a průkaznými výsledky změn ve způsobech řízení, je strategickou odlišností Fondu.
V prvních měsících existence Fondu se zaměříme jak na rozvoj vztahů s investory, tak na pečlivé hodnocení investičních příležitostí. Současné turbulentní tržní prostředí pochopitelně nahrává množství příležitostí – roste řada firem, které mají zájem o vstup investora a efektivní změny v řízení. Současně ale takové prostředí klade extrémní nároky na strategickou předvídavost. Dlouhodobě se budeme soustředit na tvorbu a rozvoj synergií – jak mezi firmami ve vlastnictví Fondu, tak mezi portfoliem Fondu a klientelou M.C.TRITONu.

Na trh jste vstoupili v době, která nemohla být příhodnější. Nazrály potíže řady firem, ať již jde o generační výměnu vlastníků či managementu, nebo nedostatek zdrojů, včetně potenciálu ve formě nápadů, nových myšlenek, a samozřejmě také finančních...

Je to tak. Zájem o pomoc v řešení generační výměny ze strany vlastníků menších a středních firem byl prapůvodním impulzem myšlenky založení Fondu. Současné okolnosti energetické a souvisejících krizí jen akcelerují zájem o vstup investorů. Jak jste ale přesně zmínila, vstup kapitálu není řešením. Kapitál může vytvořit prostor pro uskutečnění změn, díky kterým firmy na proměněných trzích chytnou druhý dech a naberou správný směr. Pro to je ale nezbytná ona manažerská invence, obratnost a důslednost ve změnách, schopnost aktivizovat lidi ve firmách. S naším Fondem nabízíme obojí – příchod kapitálu i manažerské síly.

Jak se díváte na možnost zapojení větší skupiny do určitého projektu, transakce? Finanční kolosy stále hledají příležitost ke zhodnocení prostředků a těch volných je stále dost. Podle jakého pravidla nahlížíte na možné investory, spoluinvestory?

To pravidlo je extrémně jednoduché, a přitom kategorické. Chceme spolupracovat s investory, se kterými sdílíme podnikatelské hodnoty. Je jasné, že každá investice, každý vstup Fondu do firmy bude v našem pojetí představovat svébytný podnikatelský příběh. Každou investiční příležitost vnímáme jako rozehrání nového podnikání. V naší investiční strategii není rozebrání firmy na prvočinitele a jejich rozprodání. Chceme přivést firmy ve vlastnictví Fondu k nové podnikatelské kapitole.

Víme přitom, jak extrémně důležité jsou v podnikání právě hodnoty. Víme to z vlastní tritoní historie, víme to z našich klientských projektů. Chceme se o tuto zkušenost opřít i v podnikání Fondu. Rozhodli jsme se proto vsadit na propojování lidí – investorů, klíčových person v nakupovaných firmách, našich týmů – kteří v podnikání sdílejí blízké hodnoty. Ve sdílení podnikatelských hodnot vidíme jeden z rozhodujících předpokladů úspěšnosti Fondu.
Touto optikou se tak díváme i na zájemce o vklad kapitálu do našeho Fondu. Máte pravdu, že v současné době roste množství volného kapitálu a roste zájem o jeho smysluplné investování. Roste v řadách privátních investorů, roste zájem dalších fondů o koinvestice s námi, roste i zájem korporátních institucí.
Pečlivě si vybíráme. Přednost pochopitelně dáváme investorům, se kterými jsme už udělali pozitivní zkušenost jako s klienty tritoních projektů, dáváme přednost osobnostem, o kterých víme, s jakou morálkou k podnikání přistupují. A vážíme si toho, že právě takoví investoři projevují zájem o náš Fond.

Webové stránky Fondu vysvětlují, že hodnotu firem, které koupíte a začnete řídit, zvýšíte také životní energií. To je vlastně nádherné poselství a přesně to, co české či slovenské firmy dnes potřebují. Není to ale až příliš zavazující?

Je to zavazující i limitující. Počet manažerů s erudicí, invencí, energií, které máme, není pochopitelně neomezený. Jejich kapacita je – vedle kapitálu – naším limitujícím zdrojem. Je přitom zdrojem větší míry důležitosti než sám kapitál. Proto jsme před rozjezdem Fondu cílevědomě rozšiřovali a budovali takové manažerské kapacity.

Rádi byste se zaměřili na podniky zejména z výrobních oborů, například farmaceutické, potravinářské, strojírenské. Proč právě na takové? Vidíte v nich ten „pravý“ potenciál růstu, potřebnosti pro ekonomiku země? A jistotu pro vlastní počínání?

Zmínil jsem, že každý projekt Fondu, každou investiční příležitost vidíme jako podnikatelský příběh. Zmínil jsem, že rozhodující jsou naše manažerské kapacity. Je proto jen logické, že se chceme pouštět na trhy, kterým opravdu rozumíme, na kterých se naši manažeři spolehlivě orientují. Vedle síly a potenciálu našich manažerů je jejich znalost konkrétních trhů druhým předpokladem úspěchu.
Do třetice jsem pak mluvil o zájmu na budování synergií – a i pro ně je koncentrace na vybrané trhy důležitá.

Produkce potravin je u nás nyní poměrně zdrojově náročná, náklady na energie dohánějí majitele k šílenství, někteří již své provozy zavřeli či omezili. Nebude to jedna z linek, kam nasměrujete svoji pozornost především? Bude-li kvalitní řízení a peníze, zase by firmy mohly nabrat dech, ostatně vše souvisí se vším. Možná se rýsují ambice na záchranu i některých zajímavých značek. Jak to vidíte?

Potravinářství je oborem, ve kterém se mísí řada protichůdných vlivů. Platí stará pravda, že jíst se musí pořád. Platí vámi vypíchnutá zdrojová náročnost. Platí vazba mezi kvalitou a cenou. V potravinářství se setkáváme s ohromným rozpětím morálky a amorálky ve využití/zneužití této vazby. Extrémní je vliv obchodníků s potravinami, zejména řetězců. Vidíme často nezvládnuté vztahy mezi výrobci a prodejci. Vidíme prostor v rozvoji logistiky. Takto dramaticky proměnlivý, a přitom nesmrtelný trh nabízí moře příležitostí pro volbu chytré strategie. To je to, co nás láká...

Ale láká vás také business v energetice. Myslíte tím například i menší výrobce energií, třeba majitele malé vodní elektrárny, větrných zdrojů, fotovoltaiky, bioplynové stanice?

Energetika má svá podstatou k výše popsanému potravinářskému trhu blízko. Je přitom ještě o něco voňavější, a ještě o něco špinavější. Je voňavější o příležitosti, které se nabízejí technologickým inovacím a startupům. Je voňavější o možnosti nalézání synergií mezi ino­vátory, výrobci, distributory a spotřebiteli. Je voňavější o synergie nabízející se mezi veřejným a komerčním sektorem.
Je špinavější o rizika, která nese vazba na politiku a dotační business. Věříme, že špíně se umíme vyhnout a voňavost umíme zúročit.
Vše, co jste uvedla, může být ve hře. Boom poptávky po chytrých (a tím myslím nejen „smart“, ale především strategicky chytrých) energetických konceptech, poměrně pravděpodobná dlouhodobost takového boomu, nebývalý potenciál synergií mezi (i malými) hráči na energetickém trhu – to je lákadlo jménem energetika...

Ostatně, troufáte si odhadnout vývoj podnikatelského prostředí v roce 2023? Co přinesou nadcházející měsíce dobrého?

Myslím, že rok 2023 bude rokem otvírajících se nůžek – mezi bohatými a chudými, silnými a slabými, nápaditými a setrvačnými, mravnými a sviněmi. Myslím, že rok 2023 bude rokem inovací, především technologických. Myslím, že rok 2023 bude rokem příležitostí, především vztahových: příležitostí k solidaritě, spojenectví, sdílení zájmů.
A co přinese dobrého? Zeptejme se nejdřív, co dobrého do nového roku vložíme my sami. Co dobrého vložíme do partií, které v něm rozehrajeme. A ono už se nám to v dobrém vrátí...

za rozhovor poděkovala Eva Brixi