Součástí Agropodniku a.s. Valašské Meziříčí,jehož spoluvlastník je viceprezident AKČR ing.Jindřich Šnejdrla je ode dneška i bioplynová stanice. Její provoz spustili v tom nejzazším možném termínu z pohledu možností čerpání dotací. Důvod je následující. Investorem, lépe řečeno garantem výstavby stanice je Agropodnik, a.s. Valašské Meziříčí, kdy rozhodujícím vlastníkem této společnosti jsou tři významné zemědělské podniky v okrese Vsetín. Stanice je pořízena za podpory dotačních prostředku z OP MPO. Do tohoto programu se mohli místní farmáři přihlásit, aniž by měli platné stavební povolení. A v tom byl kámen úrazu. První nepravomocné stavební povolení získali 14. 7. 2008. Proti výstavbě se však zvedla vlna odporu ze strany občanských sdružení. Ničím nepodložená argumentace o negativním vlivu na životní prostředí, ale zejména jejich účinná schopnost využívat možnosti platné legislativy, nám dovolila zahájit výstavbu až koncem března 2011. Přitom klíčový, nepřekročitelný, termín zahájení provozu byl stanoven na konec roku 2011. Naštěstí, vše se podařilo a v souladu se smlouvou se zahájil zkušební provoz .

Předpokládá se, že tato bioplynová stanice vyrobí za rok 8.200 tis kWh elektrické energie. První ukončené měsíce ukazují, že tato výše je dosažitelná, možná o něco málo i překročitelná. Veškerou produkci dodává společnost do rozvodné sítě. Smlouvu o odběru má se společnosti E.ON. Byly od ní nabídnuty zajímavé podmínky, navíc s tímto odběratelem neměla problém ani úvěrující banka

Pokud jde o návratnost investice,bude záležet na cenách vstupů, zejména pak, jak se budou vyvíjet ceny zemědělských komodit. Místní zemědělci předpokládají, že návratnost se bude pohybovat v rozmezí 10-ti až 14-ti let. Možná se to bude někomu zdát jako velmi dlouhá doba.Farmáři se však drží ve svých prognózách raději zpátky a podaří-li se zkrátit dobu návratnosti, bude to jen ku prospěchu.

Pokud jde o historii výstavby, doba přípravy byla neskonale dlouhá. V roce 2007, kdy započala příprava výstavby stanice, operovalo na tomto trhu v České republice výrazně méně společností, než je tomu dnes. Zrovna tak zkušeností nebylo mnoho. Po zralé úvaze se místní zemědělci nakonec rozhodli pro společnost agriKomp Bohemia a s odstupem času se ukazuje, že rozhodnutí bylo správné. Dodavatel byl schopen realizovat stavbu v doslova šibeničním termínu. Zrovna tak kvalita všech jím vykonaných prací je vynikající včetně uvedení do zkušebního provozu. Dělníci a inženýři dodavatelské firmy opravdu odvedli kus poctivé práce.

O bioplynových stanicích se mluví mezi zemědělci jako o „železné krávě".Je to přirovnání sice humorné, nicméně téměř přesně vystihující podstatu věci. Tato bioplynová stanice je zásobována vedle vepřové a hovězí kejdy kukuřičnou siláží a travní senáží. Objemné krmivo musí mít, zrovna tak jako pro dojnice, vynikající kvalitu a tu místní bez nějakého vychloubání umí. Jinak by jejich dojnice nemohly dojit skoro jedenáct tisíc litru mléka ročně.

Agropodnik a.s.Valašské Meziříčí zásobuje stanici krmením z 50%, tedy zhruba 500kW výkonu. Druhou polovinu navážejí kolegové ze Zemědělského družstva Kelečsko. Co se týká nepotravinářského užití v zemědělské společnosti AGROTECH Poličná(jedna ze tří vlastníků) , hospodařící na 1260 ha zemědělské půdy, předpokládá se, že to bude jen u ní asi 20% z celkové výměry.

„V agrární komoře jsme spočítali, že zhruba 750 tis hektarů zemědělské půdy by bylo možno využít pro nepotravinářské účely. Ne že by všechna tato půda až doposud ležela ladem, to rozhodně ne. Pakli-že se ale výroba z této výměry přesune mimo potravinářský sektor, určitě to přispěje a již přispívá ke stabilizaci zemědělského podnikání. A to je dobrá informace nejen pro zemědělce, ale i pro všechny ostatní občany. Bude to znamenat stabilizaci i cen potravinářských výrobků na maloobchodním trhu," řekl ing.Jindřich Šnejdrla na závěr k významu bioplynových stanic.

Bioplynové stanice jsou vynikající náhražkou neustále se snižujícímu počtu chovaných přežvýkavců. Zejména se to týká počtu mléčných krav. A to je to, oč tu běží. Dojde k zastavení propadu výměry pěstovaných pícnin na orné půdě. To je klíčové pro přechodové oblasti, jako je Vysočina či podhůří pohraničních hor. Horské oblasti jsou vyřešeny převedením půdy do trvalých travních porostů s chovem krav bez tržní produkce mléka. Nížiny jsou určeny pro pěstování obilnin, cukrovky či řepky. Zbývají tedy ty tzv. přechodné oblasti. Bioplynové stanice mohou tedy přispět nejen k zachování určité míry zaměstnanosti ve venkovském prostoru, mohou ale i sehrát velmi pozitivní roli v boji proti vodní erozi. Jednoduše tím, že se zvýší plocha těch plodin, které umí v přírodě zadržovat vodu. A to jsou pícniny na orné půdě. Moderní stanice travní senáže bez jakýchkoliv problémů konzumují.

(tz)