Podle nové zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA) World Energy Outlook 2011, zveřejněné 6. června, celosvětová spotřeba zemního plynu díky novým zdrojům po roce 2025 překročí podíl spotřeby uhlí a kolem roku 2035 se dostane na úroveň spotřeby ropy.

Je to dobrá zpráva především z hlediska energetické bezpečnosti, protože těžba z nových nalezišť bude mnohem rovnoměrněji rozprostřena po zeměkouli než dosud a bude možná v téměř každé světové oblasti včetně Evropy. Do roku 2035 nová naleziště plynu k růstu globální spotřeby přispějí asi 40 procenty. Zemní plyn tedy bude do značné míry nahrazovat paliva s mnohem vyšším podílem uhlíkových emisí na jednotku energie, jako je uhlí a ropa.

Scénář GAS (zlatý věk plynu) vychází ze scénáře WEO-2010 „Nová opatření“ a navíc z nových předpokladů, díky nimž vypadá výhled pro zemní plyn do roku 2035 mnohem pozitivněji. K těmto novým předpokladům patří ambicióznější politika využití zemního plynu v Číně, nižší nárůst jaderné energie, vyšší těžba plynu z nekonvenčních zdrojů a nižší ceny plynu. Předpokládá se, že zůstane zachována silná podpora obnovitelných zdrojů energie.

Podle scénáře GAS je globální poptávka po zemním plynu o bezmála 600 bcm (miliard metrů krychlových) vyšší než ve scénáři WEO-2010 „Nová opatření“ a dosahuje 5,1 tcm. Podíl zemního plynu v energetickém mixu se zvýší z 21 na 25 procent, což povede k ústupu uhlí a plyn jej předhoní do roku 2030. V letech 2010-2035 vzroste díky nečlenským zemím OECD poptávka po plynu o osmdesát procent. Čínská poptávka, která se v roce 2010 zhruba rovnala poptávce německé, stoupne a v roce 2035 se vyrovná kombinované poptávce Evropské unie. Poptávka na Středním východě se takřka zdvojnásobí, do roku 2035 dosáhne skoro stejné úrovně jako v Číně a poptávka v Indii bude roku 2035 oproti dnešnímu stavu čtyřnásobná. Dominantním sektorem pro poptávku po plynu zůstane výroba elektrické energie.

V rámci uspokojení zvýšené poptávky se těžba zemního plynu musí zvýšit do roku 2035 o 1,8 tcm, tedy zhruba o trojnásobek stávající těžby v Rusku. Čína se stává jedním z největších producentů zemního plynu, ale i v roce 2035 bude dovážet více než polovinu toho, co potřebuje. V takřka všech regionech se těžba zemního plynu značně zvýší, ale v Evropě bude dále klesat. Přes čtyřicet procent z nárůstu těžby bude uspokojeno z nekonvenčních zdrojů, přičemž k růstu dojde hlavně v Severní Americe, Číně a Austrálii.

Emise oxidu uhličitého ve scénáři GAS jsou jen lehce nižší než ve scénáři WEO-2010 „Nová opatření“, v roce 2035 zhruba kolem 35 Gt. Tam, kde plyn nahradí poptávku po jiných fosilních palivech (hlavně po uhlí), dojde k pozitivnímu účinku na emise oxidu uhličitého a vzdušné polutanty, ale tam, kde nahradí jadernou energii, emise stoupnou. Emise oxidu uhličitého se tedy s ostatními skleníkovými plyny stabilizují při koncentraci 650 ppm, což v dlouhodobém horizontu odpovídá pravděpodobnému nárůstu teploty o 3,5 stupně. Závazek snížit nárůst teploty na dva stupně by tedy vyžadoval razantní akci k zlepšení energetické účinnosti, větší využití energetických zdrojů s nízkým obsahem uhlíku a nových technologií včetně zachycování a ukládání uhlíku.

Obchod mezi hlavními světovými regiony se více než zdvojnásobí, přičemž nárůst o zhruba 620 bcm se rovným dílem rozdělí mezi plyn z dálkových plynovodů a LNG. Ve scénáři GAS se přesycení trhu zemním plynem, jak bylo definováno ve WEO-2010, srovná do roku 2015. Dopad a načasování prudkého nárůstu poptávky se bude lišit region od regionu.

Odlišný energetický mix ve scénáři GAS mění typ a rozsah potřebné infrastruktury pro energetické dodávky. Kumulativní investice nutná do infrastruktury dodávek plynu se pohybuje kolem osmi bilionů dolarů – o 12 procent více než ve scénáři „Nových opatření“ – ale tento nárůst mírně vyvažují snížené investice do dodávky ostatních paliv.

(TZ ČPU)