V posledních letech jsme svědky rozvoje velkého množství soukromých alternativních (základních) škol. V letošním školním roce jich sice díky zásahům MŠMT přibylo „pouze“ 21, v loňském roce jich však prošlo rekordních 42 (celkově je jich v ČR téměř 200).

Tento rozmach je způsobený zejména nespokojeností rodičů s klasickým českým školstvím, kteří jsou ochotni dávat nemalé peníze za lepší vzdělávání svých dětí. A když ne peníze, tak svůj čas – např. zakládáním komunitních škol. Je tento trend správný? Čím by se měly inspirovat klasické školy, abychom nedopadli jako v Americe?

Na konci listopadu jsem měla možnost zúčastnit se velmi zajímavého setkání s Ondřejem Kaniou. Tento 24letý mladík měl v dospívání problémy s českým školstvím, ve kterém pro sebe nemohl najít tu správnou cestu. A tak si zajistil stipendium na americké internátní škole. Po návratu do Čech začal tyto školy zprostředkovávat dalším studentům, rozhodl se však začít ovlivňovat také české školství (koupil gymnázium v Praze). V našem systému však naráží na určitá omezení, proto se rozhodl založit školu s americkou akreditací, která se českými pravidly nemusí řídit. Díky tomu mohou žáci např. měsíc místo klasické výuky řešit speciální projekt, byl to například projekt strašidelný dům, který byl realizovaný v rámci výuky o podnikání. (https://americanacademy.cz/prague/c75-1/haunted-house-na-aap.html)

Tento podnikavý mladý muž mi potvrdil jednu informaci. A to, že v Americe jsou obrovským způsobem rozevřeny nůžky mezi státními a soukromými školami, co se týče jejich kvality. Jenomže ve vysoce heterogenní americké společnosti (lidé všech etnik i sociálního zázemí) se to dá vcelku pochopit. U nás v naší malé zemi, kde je společnost více homogenní, bychom si měli dát pozor na to, aby se něco podobného nestalo, tedy aby významně nezaostala kvalita státních škol za těmi soukromými. To je ostatně i Ondrův názor, že bychom měli pomáhat měnit klasický systém oproti stavění paralelního (alternativního).

Inspirace pro klasické školy

Klasické školy se od alternativních mohou nechat inspirovat hned v několika rovinách. Jednou z nich je rozšíření projektového vyučování a dalších interaktivních forem výuky, na kterých jsou často alternativní školy založeny. Tyto nástroje rozvíjejí samostatné myšlení žáků, myšlení v souvislostech, týmové dovednosti, podnikavé kompetence apod. a také mohou podporovat vrstevnické učení nebo spolupráci věkově heterogenních skupin. Tento trend na školách naštěstí již zaznamenáváme – zejména tedy na základních školách, střední školy jsou v tomto směru bohužel mnohem rigidnější.

Druhou oblastí je individuální přístup k dítěti a pomoc při jeho osobním rozvoji. S tím souvisí i rozvoj kariérového poradenství na školách, jehož součástí by právě měl být i osobní rozvoj žáka, a také systém hodnocení – některé školy dnes již zavádějí doplnění klasických známek slovním hodnocením, které dává dítěti mnohem širší zpětnou vazbu, na co se má zaměřit. Samozřejmě individuální přístup je složitější u škol, které mají třeba 1000 žáků …

Další rovinou je reálný přechod od biflování znalostí k rozvoji kompetencí. Kurikulární reforma před více než 10 lety sice přinesla do Rámcových vzdělávacích programů (RVP) práci s kompetencemi, reálně však školy stále učí spíše obsahovou část a s (klíčovými) kompetencemi neumí tak dobře pracovat. Doufejme, že pomůže aktuálně probíhající revize RVP, která by měla přinést mj. propojení klíčových kompetencí s obsahem učiva, tedy konkrétní příklady, jak je možné kompetence rozvíjet. Jen doufám, že se revize nevyhne neočekávaně jinam.

Co můžete udělat vy

Zkuste dát klasickým státní školám šanci, zároveň na ně však apelujte, aby zaváděly moderní formy výuky a nové trendy. Jenom tlakem rodičů a dalších aktérů ve školství dosáhneme společně kýžené změny.

Ing. Kateřina Lichtenberková – člen expertního týmu yourchance o.p.s.