Znám příběhy těch, kteří se do podnikání vrhli poté, co dospěli k důchodovému věku. Zpravidla proto, že si chtěli konečně splnit sen, k jehož uskutečnění nebylo dříve moc času ani životní moudrosti.

Znám odhodlání mnoha žen, které se rozhodly změnit svět, tedy zejména svůj život, když se nacházely v jeho nejsložitější etapě, třeba v roli samoživitelek nebo byly na mateřské dovolené a takřka bez prostředků, často nemocné či s jinými problémy. Znám iniciativy těch, kteří prosazují plnohodnotné začlenění odsouzených do praktického života, aby znova našli sami sebe. Stejně tak fandím odvážlivcům, kteří dávají příležitost hendikepovaným, aby vyšli vstříc své vlastní seberealizaci, mohli mít zaměstnání, a tedy jistotu výdělku, společenského kontaktu, pěkné mezilidské vztahy.

Mnozí z těchto odvážlivců třeba i díky krizové životní situaci založili své firmy či neziskovky. Pomáhají ostatním, protože i oni poznali, že řešení existují. Postavili firmu či organizaci na nohy a jejich neobyčejný business se stal součástí jejich dnů všedních i svátečních. Přesto potřebují i trochu pomoci, tu radou, tu financemi...

Neobyčejný je i příběh Sdružení Neratov, jež rozhýbal Josef Suchár, místní farář. Tato komunita postupně navrací život do kdysi vysídlené obce na polských hranicích v Orlických horách, která proslula poutním místem. Josef Suchár dostal nápad a získal pro něj spousty nadšenců. Rozhodl se, že se Neratov stane místem plnohodnotného života, kde najde štěstí spousta lidí. Nejen že se zde obnovilo zmíněné poutní místo a vábí mnoho zájemců, ale sdružení se vyvinulo v zajímavý neziskový subjekt, který dal příležitost k seberealizaci ostatním a také a především pomáhá lidem s postižením a sociálně znevýhodněným.
„Provozujeme chráněné bydlení pro lidi s lehkým a středně těžkým mentálním postižením a chráněná pracoviště zaměstnávající lidi s různými formami postižení. Pomáháme také opuštěným dětem a dětem s postižením. Dnes zaměstnáváme přes 150 hendikepovaných osob a další rádi přijmeme,“ pověděl Josef Suchár.

Pro návštěvníky i místní se Neratov stal pojmem, obcí, která získává na vážnosti a obdivu. Vyrostla tu rekreační chata, hospoda, obchod, kavárna, funguje základní škola speciální, prádelna i zahradnictví. Provozují tady keramickou, tkalcovskou, šicí, košíkářskou a tiskařskou dílnu i montážní pracoviště v nemocnici Albertinu. Z kostela s prosklenou střechou, který jen omylem nebyl kdysi zbourán, se stala kulturní památka a neustále prochází dalšími úpravami.

Napadne vás, že se stal zázrak. Jak se tohle všechno dalo vybudovat z ničeho? Je to pošetilá úvaha. Zázraky se nedějí, ale nápad a myšlenka dokáží kouzlit. Když se k tomu přidá píle a touha pomáhat, přichází radost i tam, kde by ji možná nikdo nečekal. Na webových stránkách neratov.cz jsem si pod záložkou Pracovní možnosti přečetla větu, která svým dosahem shrnula definici podnikání i úspěchu budoucnosti: „Pokud žádná ze současně nabízených pozic Vám nevyhovuje – ozvěte se nám. Zkusíme společné přijít na to, jak Vaše zájmy a schopnosti můžeme využít v našem sdružení. Jsme flexibilní!“

Ale: sám nápad není vše. Někdy chybí zkušenosti, jindy peníze, zpravidla obé. To si uvědomili i manažeři a poradci v největší domácí bance České spořitelně i jejich kolegové v mateřské skupině Erste. Česká spořitelna se stala první bankou na českém trhu, která spustila program sociálního bankovnictví. Aby zajímavé náměty podobné tomu neratovskému, na jehož realizaci se spořitelna také výrazně podílela, měly šanci, začala spořitelna poskytovat poradenství, školení a také zvýhodněné úvěry organizacím a firmám, jejichž činnost má sociální přesah. To, že se k takovému kroku odhodlala právě spořitelna, může být překvapivé jen na první pohled. Exkurze do historie nejstarší domácí banky totiž napovídá, že sociální bankovnictví vychází z dlouhodobé strategie České spořitelny zaměřené na regionální působnost a podporu komunitního života. Současný program sociálního bankovnictví klade důraz na prosperitu jednotlivců, skupin, i tedy i celé ekonomiky, cílí na malé i větší klienty. Má tři pilíře: vzdělávání, poradenství a financování.

Klienty se Česká spořitelna snaží vychovat do pozice, kdy budou soběstační a schopni dosáhnout na řádné financování. Zisk, který banka v rámci programu vygeneruje, vrací zpět do sociálního systému. Při financování podniků se sociálním přesahem spolupracuje se záručními programy Českomoravské záruční a rozvojové banky, resp. Eupean Investment Fund.
Jak to funguje v praxi zmíněné obce Neratov? Například letos v listopadu byl zkolaudován pivovar Neratov. Rozjíždí se na základě spolupráce České spořitelny s neratovským sdružením, kterému Česká spořitelna poskytla investiční úvěr. V prosinci by se zde mělo začít vařit první pivo pojmenované Prorok. Díky dlouhodobé spolupráci České spořitelny se sdružením (poskytuje dobrovolníky, granty, provozní úvěry) získalo toto společenství schopnost se z nadpoloviční většiny financovat. Do roku 2020 by mělo být na dotacích a grantech zcela nezávislé.

„Podpora však nespočívá jen v přísunu peněz,“ vysvětlil Otto Mach, který v České spořitelně působí jako manažer Sociálního bankovnictví. „Požádat o pomoc může vlastně kdokoli, kdo zaměstnává zdravotně postižené nebo nabízí služby lidem se zdravotním postižením, nebo těm, kteří jsou jistým způsobem znevýhodněni v porovnání s běžnou populací, tedy zdravotně postiženým, bývalým vězňů, matkám samoživitelkám, osamělým seniorům. Nehraje roli, o jakou neziskovku či firmu jde, jestli je malá, nebo velká. Úvěry však nejsou určené fyzickým osobám, například živnostníkům.“

Důležitý je podnikatelský nápad, příběh, vize. Vždy musí mít určitou sociální linii, musí přinášet ostatním něco navíc, než je samotné podnikání, či jakékoli prospěšné aktivity. Musí být zřejmá společensky výhodná přidaná hodnota. „Potřebujeme vidět potenciál, tah na branku,“ komentoval Otto Mach. „Oceňujeme myšlenky, které nejsou rizikové, protože nestačí jen snít a stavět vzdušné zámky, ale dokázat, že to, co firma nebo organizace rozjela, má budoucnost. Takovým subjektům radíme, poskytujeme i kontakty na placené mentory. To v případě, kdy cítíme, že firma vše sama nezvládne. Odborné vedení daného případu je velmi podstatné a přináší výsledky, daný projekt se propracuje k situaci, kdy bude moci prosperovat sám o sobě.“

Od začátku roku 2016 poskytla Česká spořitelna prostřednictvím sociálního bankovnictví financování přesahující 540 milionů korun. Přitom 330 milionů z této sumy bylo vyplaceno od letošního ledna do poloviny října. Cílem je mimo jiné pomoci lidem ohroženým chudobou, a to právě prostřednictvím neziskovek či firem, které se takovým lidem věnují v rámci svých programů. Banka je učí podnikavosti i tomu, jak si posléze vydělat samy na sebe.

Jedna z cest, která mnohým otvírá oči. Dává příležitost učit se, zdokonalovat, dosáhnout na peníze. To vše i proto, aby ti, kterým v životě tolik nepřálo štěstí, našli cestu k důstojnému žití.

připravila Eva Brixi