Více než 1000 měst po celém světě v současné době realizuje pilotní projekty smart city (chytré město). Z toho celá polovina je v Číně. Odborníci z mezinárodní poradenské společnosti BDO předpokládají, že v roce 2020 bude po celém světě 600 měst považováno za kompletně „chytrá“. České projekty jsou zatím na úplném začátku, protože přeměna vyžaduje vysoké investice.

Základním prvkem chytrých měst je práce s obrovským množstvím dat. Z toho důvodu se dle expertů nabízí zapojení technologie blockchain. Ta může potenciálně automatizovat mnoho procesů a interakcí mezi jednotlivými systémy chytrého města a vyřešit stávající problémy, ať už jde o dopravu, dodávky energií, či odpadové hospodářství.

Města hrají v budoucnosti společnosti klíčovou roli. Momentálně v nich žije každý druhý člověk a prognózy ukazují, že v polovině 21. století to bude 70 % světové populace. V současné době se městům nedaří adekvátně reagovat na urbanizaci a například nedostatečná infrastruktura snižuje kvalitu života.

Digitální technologie mají potenciál zkvalitnit život zejména v metropolích s vysokou hustotou obyvatel. Svědčí o tom fakt, že více než polovina z tisícovky pilotních projektů smart city realizují města v Číně. Využití nejmodernějších technologií již dnes testuje mnoho samospráv zahraničních měst. „Aby strategie chytrých měst naplnila svůj potenciál, vyžaduje horizontální integraci jednotlivých systémů. Pomocí digitálního propojení a využití získaných dat je možné optimalizovat infrastrukturu a maximalizovat efektivitu městem poskytovaných služeb v reálném čase. Například svoz odpadu nebude mít fixně stanovené termíny, jeho realizace bude optimalizována podle toho, jak jsou kontejnery či koše plné,“ uvedl Lukáš Hendrych z mezinárodní poradenské společnosti BDO a zdůraznil důležitost práce s daty.

O chytrých městech se mluví také u nás, přestože jsou české obce ve srovnání s tisícovkou světových měst výrazně pozadu. „V Česku jde spíš o experimenty, takové první vlaštovky. Ve světě existují města, která se koncepty smart city zabývají již několik let a investují do nich velké finanční prostředky. Jde o mnohem sofistikovanější strategie, které v brzké budoucnosti povedou k výraznému zlepšení kvality života v daných oblastech,“ komentoval stav v České republice a zahraničí Lukáš Hendrych.

Příkladem dosavadní tuzemské praxe může být pilotní provoz senzorické sítě veřejného osvětlení v Praze, kdy byly nainstalovány desítky nových vršků pouličních LED lamp. Pouze některé z nich disponují senzory pro sběr dat o hluku, prašnosti a dalších znečišťujících látkách, případně je s jejich pomocí možné určovat hustotu výskytu lidí. Data jsou zasílána do platformy, která je nejen sdružuje na jednom místě, ale také umožňuje ovládat a nastavovat intenzitu osvětlení jednotlivých lamp. „Osvětlení nedaleko Karlínského náměstí je dobrý příklad počátečních snah směrem k naplnění vize chytrého města. Je to však pouze malá část jednoho z mnoha systémů, které je nutné propojit, aby bylo dosaženo cíle v podobě řešení problémů dnešních měst,“ dodal Lukáš Hendrych.

Na integraci jednotlivých služeb jsou kladeny vysoké nároky z hlediska automatizace, bezpečnosti a efektivity přenosu dat. „Při zohlednění těchto nároků odborníci často hovoří o důležité roli technologie blockchain. Jedním z mož­ných řešení pro práci s daty je vybavení jednotlivců speciální konsolidovanou digitální identitou, která zajistí jejich uložení a bezpečný přenos,“ vysvětlil Lukáš Hendrych.

Neméně důležitým krokem je zajistit digitální spojení s budovami a dalšími jednotkami v obci, jako jsou pouliční osvětlení či dopravní systémy. Stavební a developerské společnosti podílející se na rozvoji smart cities čelí výzvě, jak shromažďovat a zpracovávat obrovské množství rozličných dat. Budovy v chytrých městech musí být schopné je vyměňovat nejen s ostatními stavbami, ale také se systémy dodávek energie, vozidly (v budoucnosti zřejmě bez řidiče), nebo dokonce se systémy předpovědí počasí.

(tz)