Jaroslava RezlerováObavy, že digitální ekonomika bude krást lidem práci, se objevují stále častěji. Ale mají opodstatnění? Generální ředitelka ManpowerGroup a prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb Mgr. Jaroslava Rezlerová vnáší do této diskuze mnoho optimizmu.

Pociťujeme už v současnosti, že začala a probíhá revoluce dovedností 4.0?

V České republice automatizuje 22 % firem. Automatizace je zde zatím zaměřena primárně na nahrazování rutinní práce ve výrobě. Společnosti, které digitalizují, rostou, a tento růst vytváří další a nové typy zaměstnání. Ty firmy, které již využívají automatizaci a postupují v digitální proměně, také s největší jistotou tvrdí, že budou zvyšovat počty zaměstnanců. Revoluce dovedností je na vzestupu. Poptávka po technologických a digitálních dovednostech roste napříč všemi pracovními pozicemi. Automatizace proměňuje dovednosti, které firmy u svých pracovníků potřebují, avšak rychlost, s níž k tomu na pracovních pozicích ve firmách dochází, je rozličná. Například poptávka po IT dovednostech roste velmi rychle.

Jak Česká republika reaguje na změny, které s sebou přináší digitální ekonomika? Dokážeme držet krok se světem, nebo doháníme zpoždění z minulosti?

Osobně vnímám současný stav tak, že dlouhou dobu jsme byli zrcadlem změn a vyspělé země jsme dlouho doháněli. Dnes se doba otáčí. Firmy v ČR se silně soustředí na efektivitu práce. Vidí to jako možnost k udržení konkurenceschopnosti. Zároveň si uvědomují, že cestou je právě automatizace. Ve spojení s aktuální mírou nezaměstnanosti každým rokem roste počet firem, které investují do této oblasti. Mám pocit, že postupně se stáváme čím dál silnějším hráčem.

Připraví nás roboti o práci, nebo se bez nás i nadále neobejdou? Které pracovní pozice zmizí a které nové příležitosti se objeví?

Zabýváme se tím, jak roboti berou lidem práci, ale to nejdůležitější neřešíme. Roboti v roli pracovní síly přibývají, ale lidé také. Náš výzkum už tři roky ukazuje, že většina zaměstnavatelů plánuje v důsledku automatizace zvýšit či udržet počet zaměstnanců. Kreativita, emoční inteligence a kognitivní flexibilita jsou nenahraditelné lidské dovednosti. Digitalizace a robotizace pomáhají automatizovat rutinní činnosti, a umožňují tak lidem zvyšovat svou efektivitu pomocí robotů. Takovéto změny nejsou nic nového. V 70. letech minulého století někteří předpovídali, že bankomaty nahradí pracovníky na bankovních přepážkách. Ve skutečnosti však využití technologií vedlo k ohromnému navýšení počtu transakcí a banky si začaly konkurovat nabízením lepších služeb pro zákazníka a zpracováváním složitějších úkonů. Dnes pracuje v bankách více lidí než kdy dříve. Lze tedy očekávat podobný nebo i stejný trend. V souvislosti s automatizací vzniknou zcela nové pozice, které možná ještě dnes ani neznáme. Ty budou postaveny na úplně odlišných dovednostech.

A umíme si představit některé profese příštích let?

Ve snaze najít praktická řešení byla uskutečněna analýza budoucích potřeb trhu práce, na které spolupracovala společnost ManpowerGroup s předními technologickými společnostmi. Výsledkem je taxonomie, která definovala pracovní pozice v budoucí digitální výrobě. Rýsujícími se pracovními profesemi budou například etikové pro digitalizaci, odborníci na digitální biomimetickou výrobu či stratégové pro kybernetickou bezpečnost výroby. Pro tyto nově vznikající pozice bude pro firmy klíčové nalézt osoby s podobnými dovednostmi, které lze snadno upravit, rozvinout a použít v těchto nových rolích.

Firmy si stěžují, že chybí nabídka na trhu práce, zvláště pak kvalifikované pracovní síly. Přesto se zdá, problém zvládají dobře. Dokážou si zaměstnavatelé poradit vlastními silami, nebo potřebují spoluúčast státu a dalších partnerů (zákonodárců, samospráv, profesních sdružení apod.)?

Dostupnost technologických talentů je stále horší a vzdělání a zkušenosti požadované zaměstnavateli vůbec neodpovídají tomu, jaké profily uchazečů jsou na trhu k dispozici. Nejenom firmy by měly pomáhat lidem zvyšovat svou kvalifikaci a přizpůsobit se rychle se měnícím podmínkám na trhu práce. I sami lidé budou muset stále častěji vystupovat z komfortní zóny a vnímat nové situace.

To tedy znamená...

Velkým tématem je český vzdělávací systém, který umožňuje odborně se vzdělávat pouze ve výučních oborech, případně s maturitou, chybí tam však všeobecnost důležitá pro terciární vzdělávání. Dalším úskalím čes­kého vzdělávacího systému je, že je velmi málo orientovaný na trh práce, ne jako tomu je například v Německu nebo Rakousku, kde hraje důležitou roli
duální systém vzdělávání. Hlavním principem je střídání mezi učením ve škole a prací ve firmě. Absolventi duálního vzdělávání vykazují vysokou míru zaměstnatelnosti. Mnohem snadněji si hledají své první zaměstnání než absolventi jiných typů vzdělání, včetně těch s vyšším dosaženým vzděláním v oblastech, ve kterých existuje vysoká pracovní nabídka. Odpovědnost za odbornou přípravu žáků je přenesena na hospodářské a průmyslové komory. Systém je také zaměstnavateli spolufinancován. Toto zaměstnavateli vedené partnerství mezi veřejným a privátním sektorem nabízí výborné řešení, jak zvyšovat kvalifikaci, proměňuje poptávku po zaměstnancích a oživuje komunity.

ptal se Pavel Kačer