RNDr. Jan Nedělník, Ph.D.AVO Byznys s Inovacemi se jmenovala panelová diskuze, kterou zorganizovala Asociace výzkumných organizací 16. dubna v Praze. Kromě vlastních členů se jí zúčastnila řada hostů v čele s doc. Ing. Karlem Havlíčkem, Ph.D., MBA, který pozvání přijal za Radu pro výzkum, vývoj a inovace při Úřadu vlády ČR. Svými věcnými vstupy i špetkou humoru zaujal největší počet účastníků. Jak diskuze, tak valné shromáždění, které následovalo, naznačily, že Asociace výzkumných organizací je nadčasová skupina odborníků, která významně napomáhá aplikovanému výzkumu v České republice a usiluje o to, aby se podnětné novátorské myšlenky dostaly co nejdříve do praxe firem. Jejího viceprezidenta RNDr. Jana Nedělníka, Ph.D., jsem se při této příležitosti zeptala:

Kdy přesně asociace vznikla a s jakým posláním?

Bylo to již v roce 1990 a zrodila se jako vůbec první celostátní sdružení v oblasti výzkumu, technologií a inovačního podnikání po Sametové revoluci. Dosud je jediným subjektem v ČR, který reprezentuje aplikovaný výzkum a vývoj v podnikatelské sféře, tedy výzkum rozvíjený a provozovaný převážně z privátních zdrojů a mimo sektor Akademie věd a vysokých škol. Nejde nám jen o hájení zájmů aplikovaného výzkumu a vývoje, poskytování odborných informací či poradenských služeb našim členům, ale usilujeme rovněž o to, aby i laická veřejnost vnímala význam a dosah aplikovaného výzkumu, aby si uměla představit, co taková činnost přináší pro běžný život každého z nás. Upozorňujeme také, jaké problémy by nastaly bez podpory aplikovaného výzkumu, což je zvláště aktuální v současné situaci, kdy čelíme aktuálním výzvám změny klimatu. Na úrovni EU i na národní úrovni se připravuje např. strategie bioekonomiky, která právě podporu výzkumu, vývoje a aplikaci inovací zahrnuje.

Kolik členů dnes máte?

Je to 73 právnických osob a 7 jednotlivců. A jen pro představu, oněch 73 kolektivních členů představuje téměř 6000 zaměstnanců, což není rozhodně malé číslo. Dokumentuje, že v aplikovaném výzkumu působí mnoho odborníků, jejichž potenciál není zanedbatelný.

Co se v uplynulém roce podařilo?

Myslím, že se můžeme pochlubit řadou iniciativ, které aplikovaný výzkum posunuly zase o stupínek výše. Byly to například práce na Metodice hodnocení výzkumných organizací M2017+ a její uvedení v prováděcích předpisech příslušných ministerstev. Dále to byly připomínky k novelizaci zákona o VaVaI, připomínky a jednání o podobě Seznamu výzkumných organizací a prokazování jejich způsobilosti. Také jsme připomínkovali nový zákon o podpoře VaVaI. Aktivně se podílíme na tvorbě výkladů evropských pravidel a předpisů, byla například vytvořena Metodika identifikace hospodářských a nehospodářských činností výzkumných organizací. Rovněž přispíváme ke zpracování pravidel pro daňový odpočet výzkumných služeb nakupovaných od výzkumných organizací, což je významný nástroj motivace podnikatelských subjektů k investicím do VaV.

Jak to probíhá v praxi?

Připomínky uplatňujeme prostřednictvím partnerů například na základě členství v odborných komisích a expertních týmech Svazu průmyslu a dopravy ČR nebo díky členství v Radě pro výzkum, vývoj a inovace a v monitorovacích výborech operačních programů, jednáme s ministerstvy, Technologickou agenturou ČR, intenzivně komunikujeme s Hospodářskou komorou ČR. Pravidelně se také scházíme s českými politiky, účastníme se řady konferencí a setkání. Pořádáme rovněž pravidelné schůzky našich členů, na jejichž základě se zrodila nejedna podnětná myšlenka, vznikl nejeden projekt, nejedna vize.

Vaše valné shromáždění nastínilo priority, jimiž se letos budete zabývat. Oč půjde především?

Měla by to být především legislativa, které bychom se rádi intenzivně věnovali. Chceme se účastnit všech významných jednání, která ústí v koncepční, legislativní či jiné dokumenty ovlivňující oblast výzkumu, vývoje a inovací. Při jednáních s orgány státní správy se budeme zajímat o prosazení takových opatření či změn, které povedou ke zlepšení pozice aplikovaného výzkumu a jeho podpory v zájmu posílení konkurenceschopnosti české ekonomiky. Ještě užší by měla být spolupráce na půdě Rady pro výzkum, vývoj a inovace a Technologické agentury ČR.
Velmi podstatně hodláme zaměřit pozornost na medializaci naší práce. Budeme dále pracovat na aktualizaci webových stránek i tiskových materiálech a našich prezentacích na sociálních sítích. Rádi bychom o úspěších i výjimečných výsledcích našich členů dávali více vědět v médiích. Chceme být více vidět i na veletrzích a výstavách, konferencích a seminářích. Jinými slovy – zviditelňování výzkumného potenciálu členů AVO je naší prioritou i s ohledem na osvětu mezi širokou veřejností. Tu bychom rádi naladili na vlnu zájmu o technické obory.
Budeme usilovat také o zapojení asociace do mezinárodních programů a projektů a postupně si vytváříme expertní tým disponující dostatečnými znalostmi a zkušenostmi nutnými pro přípravu a efektivní řešení mezinárodních výzkumných projektů. Chceme se více prosadit v zahraničí, kde bychom potřebovali efektivně prezentovat kapacity českých výzkumných pracovišť.

Mohl byste uvést pár příkladů, kterými vaši členové posunuli výzkum a vývoj v České republice blíže potřebám praxe?

Členové AVO se profilují v oblasti průmyslu a zemědělství. Dovolte tedy několik příkladů úspěšných realizací z posledních měsíců. Tým českých inženýrů z VÚB vyvinul nový typ chytré tkaniny s názvem Eltex, k jejíž výrobě využil vlastní typ vodivé hybridní nitě na bázi ultra jemných kovových vláken a „nekonečných“ chemických vláken. Tkanina byla již uplatněna v sadě výrobků, které jsou schopné monitorovat tělesnou teplotu, srdeční tep, EKG, dechovou frekvenci, vlhkost a další proměnné. Z oblasti průmyslu mohu jmenovat nanostrukturní titan kolegů ze společnosti Comtes FHT, vysokohodnotný beton odolný proti výbuchu nebo nový systém ochrany budov a kontejnerů proti výbuchu pocházející od kolegů z VÚSTAH.
Z oblasti zemědělství bych rád uvedl příklad laboratorního chovu původního opylovače Českého čmeláka. Dalším příkladem jsou nově vyšlechtěné odrůdy pracoviště Zemědělského výzkumu Troubsko, které reagují na suché podnebí a pomáhají ke zvyšování úrodnosti půdy a ochraně proti erozi.
Speciálně vyšlechtěná odrůda ječmene s názvem Pot barley, která rozšiřuje sortiment cereálních produktů s vysokou nutriční hodnotou, je dalším příkladem. Využívá zejména vysoký obsah rozpustné vlákniny, reprezentovaný v tomto případě neškrobovými polysacharidy beta-glukany. Ty přispívají k udržení normální hladiny cholesterolu v krvi. Odrůdu vyšlechtili odborníci ze společnosti Agrotest fyto.

připravila Eva Brixi