Martin MaloNezaměstnanost klesla na rekordně nízkou úroveň, práci dostali všichni, kteří opravdu byli ochotni pracovat. V personálních odděleních českých firem však často museli při náboru lidí „přivřít oko“ a snížit nároky. Dočasně, protože situace na pracovním trhu se začíná měnit. Vyplývá to z rozhovoru s Martinem Malo, výkonným ředitelem agentury Grafton Recruitment.

Mění se situace na pracovním trhu, nebo stále přetrvává vysoké napětí s převahou poptávky?

Převis nabídky pracovních míst nad poptávkou zájemců o zaměstnání je stále výrazný. Stejně jako v předchozích letech lidé chybí nejvíce ve výrobě a v informačních technologiích. Náš pracovní trh je vyčerpaný, a proto firmy musí nedostatek lidí řešit zejména náborem ze zahraničí. Nejde přitom už dlouho jen o pracovníky z členských států Evropské unie, ale i ze zemí mimo EU, například z Ukrajiny, Srbska, Gruzie, Běloruska či Filipín. Výrobní firmy také masivně investují do automatizace svých provozů.
Předpokládaný pokles českého exportu na klíčové zahraniční trhy může složitou situaci na českém pracovním trhu částečně zmírnit. Někteří zaměstnavatelé totiž v reakci na zpomalování růstu HDP a exportních aktivit České republiky začínají hovořit o možnosti budoucího nezvyšování výroby a s tím související stabilizací pracovní síly.

Jak se proměňují požadavky na zaměstnance a co lze v tomto směru očekávat během příštích několika let?

I když se s rozvojem technologií a adopcí automatizace a robotizace živě diskutuje o změnách charakteru lidské práce a nových požadavcích na zaměstnance, zatím se v praxi žádná velká revoluce neděje. Naopak, firmy často snižují své nároky, aby byly vůbec schopné řadu pracovních pozic obsadit. Pochopily, že si lidi musí na potřebné znalosti a dovednosti připravit. V příštích několika letech však k významnějším posunům dojde. Některé pracovní pozice v návaznosti na nově implementované technologie zcela určitě zaniknou, nové se naopak objeví. Výhodu na trhu práce pak získají ti pracovníci, kteří jsou již dnes ochotni a připraveni se průběžně vzdělávat. Znalost technologií, kreativita a tzv. měkké dovednosti přitom budou zcela klíčové.

Proč dochází k rychlejšímu růstu nejnižších platů a k jakým důsledkům tento vývoj vede?

Je to jednoduché, nejníže honorované pracovní pozice na trhu práce chybí nejvíce, zaměstnavatelé proto v zájmu získání kvalitních pracovníků museli přistoupit k výraznějšímu zvyšování mezd. Kdo v tomto ohledu zaváhal, velmi rychle pocítil nedostatek. Důsledkem je dlouhodobý nepřirozeně rychlý růst průměrných mezd, snižování marží podniků a pomalejší růst produktivity práce.

V čem se čeští zaměstnavatelé přiblížili úrovni Západu a kde nás nejvíc tlačí bota?

Západu jsme se v každém případě přiblížili pracovním prostředím a rozmanitostí nefinančních benefitů. Mzdy se sice ještě v mnohých oblastech a segmentech nemohou se západoevropským nastavením srovnávat, důležitá však je úroveň života, kterou si za danou mzdu lze pořídit. A ta je u nás mnohdy vyšší než kdekoliv jinde na světě.

Komu hrozí, že bude z pracoviště vytlačen umělou inteligencí a roboty?

Jsou to zejména pracovní pozice, jejichž náplní je opakující se rutinní manuální práce, a to jak ve výrobě, tak i v kancelářském prostředí. Skenování faktur, vkládání dat do databáze, vytváření reportů, vyhledávání informací, to vše a mnohem více dnes již bez problémů zvládá robotický software. Automatizace zatím probíhá spíš na úrovni jednotlivých úkonů než celých pracovních pozic, v budoucnu je však potřeba počítat s tím, že se mnozí lidé budou muset přeškolit na nové kompetence a přesunout na nové úkoly.

Oznámkovali byste vládu za vytváření vhodného prostředí pro podporu zaměstnanosti a ekonomický rozvoj?

Řekl bych, že vzhledem k rekordně nízké nezaměstnanosti, která na našem trhu panuje už několik let, je vláda v tomto ohledu reakceschopná. Uvědomuje si, že lokální pracovní síla nepokryje potřeby zaměstnavatelů. Aby však mohl být současný ekonomický rozvoj zachován, bylo by vhodné zaměřit pozornost i na další aspekty, například na zjednodušení procesu zaměstnávání cizinců či podporu spolupráce vzdělávacích institucí a komerčních firem. Zaměstnavatelé hodnotí spolupráci se státní správou jako přinejmenším pomalou a neflexibilní.

otázky pokládal Pavel Kačer