Jaký chce mít zákazník obal na potraviny, prádlo nebo boty? A co všechno musí špičkový obal nejen z hlediska kvality, udržitelnosti nebo designu splňovat? Neměl by to být tak trochu třeba zázrak? Asi ano.Nejnovější technologie obalového průmyslu jdou procesu vstříc. A obalový institut SYBA napomáhá všemu tomu, co se do praxe má prosadit, počínaje diskuzemi nad trendy designu a konče připomínkami k formování legislativy, která ovlivňuje výrobce, obchodníky i spotřebitele. Co je jejím posláním a oč usiluje?

Iva Werbynská, ředitelka zmíněné organizace, vysvětlila:

Proč kdysi vlastně vznikla SYBA?

Obalový institut SYBA vznikl jako reakce na potřebu zlepšit úroveň znalostí a inovací v oblasti obalové techniky a technologií v České republice. Cílem bylo vytvořit specializované pracoviště, které by se zabývalo vzděláváním, výzkumem a vývojem obalů a jejich designu.

A jak se od té doby proměnila?

Od svého založení prošel Obalový institut SYBA významným vývojem, který reflektuje jak změny v obalovém průmyslu, tak i nové požadavky trhu a společnosti. Původně se institut zaměřoval hlavně na výzkum a vývoj nových obalových materiálů a technologií. Postupem času se však jeho zaměření rozšířilo na širší spektrum témat, včetně recyklovatelnosti a celkové udržitelnosti obalových řešení, legislativních povinností spojených s obaly napříč Evropou.

S rostoucím tlakem na ekologickou odpovědnost a změnami v legislativě se institut intenzivněji zaměřil na vývoj ekologicky šetrných obalových materiálů a technologií, zahrnující nejen recyklované materiály, ale i biologicky odbouratelné obaly a obaly s delším životním cyklem. Tato spolupráce nyní zahrnuje nejen velké korporace, ale i malé a střední podniky, které hledají inovativní obalová řešení.

Institut nadále rozvíjí své vzdělávací aktivity a nabízí specializované kurzy a školení zaměřené na nejnovější trendy a technologie v obalovém průmyslu, čímž se stává klíčovým partnerem nejen pro technické specialisty, ale i pro manažery a strategické plánovače v této oblasti. S rozvojem globalizace se institut také více zapojil do mezinárodní spolupráce, navazuje partnerství s podobnými organizacemi v zahraničí, účastní se mezinárodních projektů a sdílí své know-how napříč hranicemi. V tuto chvíli vedeme sekretariát Evropského obalového konsorcia a zároveň jsem i ambassadorkou celosvětové obalové asociace, World Packaging Organization. Tyto proměny nám umožnily udržet si významnou pozici v oblasti výzkumu, inovací a vzdělávání v obalovém průmyslu, přičemž stále reagujeme na ak­tuální výzvy a potřeby trhu.

Trh obalových materiálů se vyvíjí velmi dynamicky. V jakém oboru je to nejvíce znát?

Největší dynamiku vývoje zaznamenáváme v celém FMCG průmyslu. Spotřebitelé dnes kladou zvýšený důraz na bezpečnost, trvanlivost a ekologičnost obalů. To vede k rychlému zavádění inovativních materiálů, které jsou nejen bezpečnější, ale také šetrnější k životnímu prostředí. Rostoucí poptávka po organických a čerstvých potravinách vyžaduje nové typy obalů, které tyto požadavky splňují.

Letité zkušenosti říkají, že obal prodává. Platí to čím dál více?

Ano, stále více platí, že obal prodává. V dnešním konkurenčním prostředí je design a kvalita obalu klíčovým faktorem, který může ovlivnit rozhodnutí spotřebitele při nákupu. Zákazníci hledají obaly, které chrání produkt a zároveň odrážejí jejich hodnoty, například udržitelnost a estetiku. Výrobci proto investují do výzkumu a vývoje obalových materiálů a designů, které jsou atraktivní a funkční.

Design se stává skutečnou spojnicí mezi výrobcem a koncovým uživatelem výrobku a obal je toho zrcadlem. Oč se čeští designéři dnes především snaží?

Čeští designéři se dnes snaží především o vytvoření obalů, které jsou ekologicky šetrné a zároveň funkční a esteticky atraktivní. Kladou důraz na používání recyklovatelných a biologicky rozložitelných materiálů. Dalším významným trendem je personalizace obalů a zohlednění potřeb a preferencí konkrétní cílové skupiny. Snaží se také o zlepšení uživatelské zkušenosti prostřednictvím inovativních řešení, která usnadňují manipulaci a skladování výrobků.

Proslavila vás soutěž Obal roku. Pro nadcházející ročník chystáte novinku týkající se hlasování veřejnosti. Mění se ještě něco?

Ano, kromě zavedení hlasování veřejnosti připravujeme i další novinky. Zavedli jsme například také speciální ocenění, a tím je Cena ministra životního prostředí.

Spolupracujete s řadou profesních uskupení. Jaké jsou výsledky, v čem se navzájem podporujete?

Tato spolupráce nám umožňuje sdílet know-how a inovace, které přinášíme na trh. Spolupracujeme zejména s podobnými národními obalovými instituty napříč Evropou, a vlastně celým světem. Společně organizujeme konference, semináře a školení, kde se řeší aktuální problémy a trendy v obalovém průmyslu. Navzájem se podporujeme při vývoji nových technologií a materiálů, což přináší pozitivní výsledky v oblasti udržitelnosti a efektivity výroby. Díky těmto partnerstvím se nám daří lépe prosazovat zájmy obalového průmyslu na národní i mezinárodní úrovni.

Máte dokonce Klub obalových manažerů. Co řeší, čím se zabývá?

Klub obalových manažerů se zabývá aktuálními tématy a výzvami, které obalový průmysl řeší. Diskutujeme o nejnovějších trendech a inovacích, sdílíme osvědčené postupy a zkušenosti. Klub také funguje jako platforma pro networking a spolupráci mezi manažery z různých odvětví. Řešíme otázky týkající se legislativy, udržitelnosti, efektivity výroby a nových technologií. Cílem je společně hledat cesty, které posunou celý obalový průmysl vpřed.

Žhavé jsou diskuze o udržitelnosti a roli obalů v životním prostředí. V co zatím u nás vyústily?

Diskuze o udržitelnosti vedly k řadě konkrétních opatření a iniciativ. Firmy investují do vývoje recyklovatelných a biologicky rozložitelných materiálů, snižují množství používaných plastů a zvyšují podíl recyklovaného obsahu v obalech. Vznikají také nové technologie pro efektivnější recyklaci a opětovné využití obalových materiálů. Na legislativní úrovni dochází k přijetí nových předpisů, které podporují udržitelné obalové praktiky a snižují negativní dopady na životní prostředí.

Zmínila jste legislativu, určitě připomínkujete zákony, novely, nařízení, podílíte se na tvorbě předpisů. Podařilo se v nedávné minulosti prosadit něco, co jste se snažili hodně ovlivnit?

Ano, v nedávné minulosti jsme se intenzivně věnovali Nařízení o obalech a obalových odpadech, které má zásadní dopad nejen na průmysl, ale i na každodenní život spotřebitelů. Aktivně jsme se podíleli na připomínkování tohoto nařízení a spolupracovali s relevantními institucemi na jeho tvorbě. Naším cílem bylo zajistit, aby nové legislativní požadavky byly nejen efektivní z hlediska ochrany životního prostředí, ale také realistické a proveditelné pro všechny zúčastněné strany. Tato legislativa, která brzy vstoupí v platnost, přinese změny, které budou mít pozitivní dopad na ekologickou udržitelnost obalů a naší planety obecně.
Kromě Nařízení o obalech a obalových odpadech se nyní intenzivně věnujeme také Nařízení zabraňujícímu odlesňování, které představuje další důležitý krok směrem k udržitelnosti. V tomto kontextu působíme jako klíčový kontakt mezi státní správou a obalovým průmyslem, protože v této oblasti stále existuje řada nevyjasněných otázek. Naším cílem je pomoci tyto otázky vyjasnit a zajistit, aby implementace nového nařízení probíhala hladce a s minimálními dopady na průmysl, zatímco se maximálně ochrání přírodní zdroje. Spolupracujeme na tom, aby legislativa byla nejen efektivní, ale i prakticky aplikovatelná pro všechny zúčastněné strany.

ptala se Eva Brixi