Letiště v nejrůznějších částech světa mají svébytnou atmosféru, tak trochu se jedno podobá druhému, ať jde o ta největší, nebo malá, krajová. Kromě mnohých benefitů nabízejí i špetku nadcházejícího dobrodružství a adrenalinu, které se vážou k překonávání dálek i očekávání od tohoto aktu. Ať už směřujeme na dovolenou, nebo na pracovní pobyt, významnou zahraniční konferenci nebo obchodní jednání, je letiště a letadlo a čas zde strávený podmaněn ojedinělým kouzlem až dramatem.
Stále jsme s něčím nespokojeni. Diskutujeme o vysokých daních, stoupajících cenách za potraviny a energie, zlobíme se na ministry, školství, dodavatelsko-odběratelské vztahy, na prodlužování odchodu do důchodu. Sem tam i něco pochválíme, třeba kousek nové dálnice nebo jednodušší bankovní služby. O naší ekonomice proudí kolem nás nespočet informací. V jakém stavu však doopravdy je? Čemu v té záplavě zpráv, analýz a domněnek věřit, a čemu se jen pousmát? Čeho se bát, v jaké vize věřit?
S Ing. Luďkem Pfeiferem, CSc., partnerem M.C.TRITON a nepřehlédnutelnou osobností, která je u všech strategických rozhodnutí i úspěchů této společnosti, jsme připravili rozhovorů již několik. Ten, který přináší unikátní odpovědi tentokrát, mi připomněl vysokoškolskou přednášku, z níž se člověku nechce, i když je už dávno po večerce. Dvouhodinovku, která vydá za celý semestr i náruživě vykonávanou praxi či stáž v terénu, která nabízí nálož k přemýšlení, a motivuje být lepší.
(pokračování rozhovoru z říjnového čísla)Válcují vás povinnosti, cítíte se k ničemu? Na podobnou notu začínal rozhovor v říjnovém vydání naší Madam Business s Ing. Simonou Mylikovjanovou, Ph.D., MBA, MBE, majitelkou společnosti SiMyCo. Byl o tom, že mnohé starosti a strachy si přiděláváme sami jen tím, že si nedokážeme sami v sobě ujasnit priority a cestu k nim. Že se blokujeme určitými mechanizmy, které nám staví do cesty jen překážky místo toho, abychom měli mechanizmy jiné, osvobozující a povzbuzující. Je to přitom tak jednoduché. I když, jak se to vezme.
Když se u nás rodilo novodobé podnikatelské prostředí, obětovala mu tehdejší generace, která zakládala první firmy v ČR, vše. Svůj elán, rodinu, zdraví, dala mu veškerý svůj čas. A není se čemu divit. Lidé si začali plnit své dávné sny, tužby, představy, které dřímaly kdesi v koutku jejich srdce. A najednou byl prostor. Najednou se jim otevřela náruč neznáma, ale také velké odvahy a pokušení. Chtěli dokázat cosi, co odpovídalo jejich naturelu, touze po štěstí, činorodosti. Bylo to krásné, mámivé. Dnes jsou jejich společnosti buď v rozkvětu, nebo právě teď neví, kudy kam. Potenciál růstu se zastavil, majitelé zestárli a sil jim ubylo. Co dál?
Český železniční průmysl je jedním ze segmentů, s nímž spolupracuje brněnská firma CLARKSON CZ. Není však zdaleka jediným, kde se CLARKSON CZ zabydlel. Třicetiletá stálice našeho trhu, již založila a stále vede Hana Eckert, se postupem času probojovala do řady oborů, například automotive, leteckého a zbrojního průmyslu, energetiky. „Když si vzpomenu na své podnikatelské začátky, určitě mohu potvrdit, že to nebylo vůbec jednoduché,“ podotkla Hana Eckert.
Byl to mimořádný zážitek. Nakladatelský dům Grada uspořádal 11. září v Praze tiskovou konferenci, na níž představil, jaké zajímavé tituly do konce tohoto roku vydá. Na tom by nebylo nic neobvyklého. Vystupující aktéři včetně několika autorů byli rychlí, dynamičtí a časově úsporní. Přesto dokázali sdělit vše, co bylo v plánu. Za hodinu čistého času jsme se dověděli spousty informací nabitých emocemi, vtipem i zaujetím pro věc. Bylo to velmi poutavé divadlo, nikdo neusínal a všichni jsme hořeli zvědavostí. Co mne ještě zaujalo, bylo oblečení přítomných odbornic. Osobnosti, o nichž by si leckdo myslel, že jsou to introverti a knihomolové neznající nic víc než písmenka na papíru, byly oděny s šarmem, vkusem a nápaditostí. Takže to celé dění byla tak trochu i módní přehlídka. Což vůbec neškodilo. Ženskému osazenstvu Grady to totiž náramně...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.
Pokračování ...