Letiště v nejrůznějších částech světa mají svébytnou atmosféru, tak trochu se jedno podobá druhému, ať jde o ta největší, nebo malá, krajová. Kromě mnohých benefitů nabízejí i špetku nadcházejícího dobrodružství a adrenalinu, které se vážou k překonávání dálek i očekávání od tohoto aktu. Ať už směřujeme na dovolenou, nebo na pracovní pobyt, významnou zahraniční konferenci nebo obchodní jednání, je letiště a letadlo a čas zde strávený podmaněn ojedinělým kouzlem až dramatem.

Stále jsme s něčím nespokojeni. Diskutujeme o vysokých daních, stoupajících cenách za potraviny a energie, zlobíme se na ministry, školství, dodavatelsko-odběratelské vztahy, na prodlužování odchodu do důchodu. Sem tam i něco pochválíme, třeba kousek nové dálnice nebo jednodušší bankovní služby. O naší ekonomice proudí kolem nás nespočet informací. V jakém stavu však doopravdy je? Čemu v té záplavě zpráv, analýz a domněnek věřit, a čemu se jen pousmát? Čeho se bát, v jaké vize věřit?

S Ing. Luďkem Pfeiferem, CSc., partnerem M.C.TRITON a nepřehlédnutelnou osobností, která je u všech strategických rozhodnutí i úspěchů této společnosti, jsme připravili rozhovorů již několik. Ten, který přináší unikátní odpovědi tentokrát, mi připomněl vysokoškolskou přednášku, z níž se člověku nechce, i když je už dávno po večerce. Dvouhodinovku, která vydá za celý semestr i náruživě vykonávanou praxi či stáž v terénu, která nabízí nálož k přemýšlení, a motivuje být lepší.

(pokračování rozhovoru z říjnového čísla)Válcují vás povinnosti, cítíte se k ničemu? Na podobnou notu začínal rozhovor v říjnovém vydání naší Madam Business s Ing. Simonou Mylikovjanovou, Ph.D., MBA, MBE, majitelkou společnosti SiMyCo. Byl o tom, že mnohé starosti a strachy si přiděláváme sami jen tím, že si nedokážeme sami v sobě ujasnit priority a cestu k nim. Že se blokujeme určitými mechanizmy, které nám staví do cesty jen překážky místo toho, abychom měli mechanizmy jiné, osvobozující a povzbuzující. Je to přitom tak jednoduché. I když, jak se to vezme.

Když se u nás rodilo novodobé podnikatelské prostředí, obětovala mu tehdejší generace, která zakládala první firmy v ČR, vše. Svůj elán, rodinu, zdraví, dala mu veškerý svůj čas. A není se čemu divit. Lidé si začali plnit své dávné sny, tužby, představy, které dřímaly kdesi v koutku jejich srdce. A najednou byl prostor. Najednou se jim otevřela náruč neznáma, ale také velké odvahy a pokušení. Chtěli dokázat cosi, co odpovídalo jejich naturelu, touze po štěstí, činorodosti. Bylo to krásné, mámivé. Dnes jsou jejich společnosti buď v rozkvětu, nebo právě teď neví, kudy kam. Potenciál růstu se zastavil, majitelé zestárli a sil jim ubylo. Co dál?

Český železniční průmysl je jedním ze segmentů, s nímž spolupracuje brněnská firma CLARKSON CZ. Není však zdaleka jediným, kde se CLARKSON CZ zabydlel. Třicetiletá stálice našeho trhu, již založila a stále vede Hana ­Eckert, se postupem času probojovala do řady oborů, například automotive, leteckého a zbrojního průmyslu, energetiky. „Když si vzpomenu na své podnikatelské začátky, určitě mohu potvrdit, že to nebylo vůbec jednoduché,“ podotkla Hana Eckert.