Jak vyplývá z letošního průzkumu Workmonitor personální agentury Randstad, inflace a zdražování opět posílily význam jistoty práce u českých zaměstnanců. Podstatná je bez pěti procent pro všechny. Čtyřicet procent Čechů se dokonce obává ztráty zaměstnání.

Zhoršenou finanční situaci řeší až čtvrtina obyvatel druhou prací nebo odkládáním odchodu do důchodu. Navzdory těmto trendům spojeným s makroekonomickou krizí však u zaměstnanců při výběru práce stále stoupá význam flexibility, work-life balance a pocitu sounáležitosti. Home office vyžaduje více než polovina z nich.

Průzkumu Workmonitor, který společnost Randstad provádí pravidelně již dvacet let, se letos zúčastnilo 35 000 pracovníků ze 34 zemí světa ve věku 18–67 let, české části pak 750 respondentů. Jako tradičně se i letos věnoval faktorům, které ovlivňují zaměstnance při výběru práce a změně místa. Nově se z velké části zaměřil i na dopady energetické krize, které rezonují společností. Dle výsledků stoupá, stejně jako v době pandemie, význam jistoty práce. „Jak vyšlo najevo, jistota práce je důležitá pro 95 % Čechů, což je o 4 procentní body více než loni. Polovina dotázaných se obává dopadu ekonomické situace na jistotu jejich zaměstnání a čtyřicet procent se dokonce bojí jeho ztráty. Plošná propouštění a krachy firem ale dle našich zkušeností nehrozí, do krize jsme vstoupili se zdravým trhem práce, hlad po talentech navíc stále trvá,” komentuje výsledky průzkumu Martin Jánský, generální ředitel společnosti Randstad Česká republika.

Zhoršená finanční situace Čechů se dle Workmonitoru propisuje i do dalších pracovních trendů. Více než čtvrtina zaměstnanců kompenzuje vyšší výdaje druhou prací, 14 % dotazovaných se ubralo ke zvýšení pracovního úvazku a 25 % odkládá odchod do penze. Respondenti přitom také očekávají, že jim jejich zaměstnavatel pomůže se zvyšujícími se životními náklady. Polovina preferuje navýšení mezd a třetina kompenzaci cestovného, energií a dalších každodenních výdajů. Téměř 50 % dotázaných se již určité pomoci dočkalo. „Zaměstnavatelé se ubírají k podpoře ve formě revize mezd či jednorázového bonusu, jelikož si uvědomují, že podpora pracovníků v těžké životní situaci může být jejich konkurenční výhodou v boji o talenty,“ upozorňuje Jánský.

Navzdory makroekonomické nejistotě však u zaměstnanců stoupá důležitost rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. Mnozí z nich se po pandemii rozhodli odejít ze zaměstnání, pokud negativně ovlivňovalo jejich život (40 %), někteří změnili místo kvůli toxickému prostředí na pracovišti (35 %) a jiní proto, že se jejich práce neslučovala s osobním životem (30 %). Dlouhodobým důsledkem pandemie je pak zvyšující se touha pracovníků po flexibilitě, pětina respondentů podala výpověď z důvodu nedostatku volnosti. Pružnost pracovní doby je dle Workmonitoru klíčová dokonce pro 70 % respondentů.

I význam home office ve společnosti neustále stoupá. Možnost pracovat na dálku je podstatná pro 53 % Čechů, o 6 procentních bodů více než vloni. Pracovníci také požadují, aby hodnoty a cíle jejich zaměstnavatelů byly v souladu s jejich vlastními (65 %), aby jim jejich práce dávala smysl a měli pocit, že do ní patří (50 %). „Vrchol velké rotace je sice pryč, pokud však firmy chtějí přilákat a udržet talenty, musí vyjít vstříc jejich očekáváním. Konečnou ambicí zaměstnavatelů by mělo být vytvoření inkluzivního a inspirativního pracoviště, kde se lidé cítí spokojení a součástí společnosti," říká Sander van 't Noordende, generální ředitel společnosti Randstad.

Ve srovnání s loňským Workmonitorem se ukázalo, že jsou Češi méně konzervativní než v předchozích letech. V současnosti jsou jejich potřeby z hlediska work-life balance, spokojenosti na pracovišti a sounáležitosti téměř na celosvětové úrovni, některé faktory, jako například netoxická atmosféra na pracovišti, jsou pro nás dokonce důležitější. Stále však platí, že většina Čechů raději změní místo, než aby se se zaměstnavatelem pokusili vyjednat lepší podmínky.

(tz)

Ilustrace Pixabay.com