Připočteme-li stále častěji klesající kurz koruny, stagnující ceny za přepravu, podtrženo a sečteno: u velké části malých firem jde doslova o holou existenci. Nejde ovšem od této profese jen tak odejít. Mnoho dopravců ve formě leasingu splácí svá vozidla, někteří jsou zatíženi nezbytným úvěrem, za který ručí celým majetkem...
Na rozdíl od velkých dopravních a přepravních společností, které jsou v jiné pozici a dokáží si prosadit vyšší ceny, rozložit náklady, mají aparát na získávání zakázek, jejich právníci řeší opožděné platby, penalizace a vymáhání pohledávek a hlavně disponují určitým rezervním kapitálem, malí autodopravci mají vše na vlastním triku. Od hledání zakázek, úhrady leasingových splátek až třeba po opravy, kde platí jednoduché pravidlo - když nejezdíš, nevyděláváš, a tím výčet zdaleka nekončí.
Ani letos nejsou vyhlídky lepší. Pokračuje ekonomická recese. Malí autodopravci zaznamenávají další odliv zakázek; méně se jezdí na východ, do jižních destinací (Itálie, Španělsko), do Velké Británie a Francie. Mýtné podražilo o dalších 25 %, dále rostou ceny nafty, snižují se průměrné tržby za přepravu zboží pohybující se okolo 0,85 -0,90 euro na ujetý kilometr, tedy zhruba 24,560 až 25 Kč v závislosti na kurzu. Nikdo se nezabývá opožďováním plateb faktur a z toho plynoucím růstem nákladů za penalizace ani stále diskutovaným, nicméně stále neřešeným jevem v podobě odvodů DPH z faktur, které autodopravcům ještě nebyly uhrazeny. Převážná část malých autodopravců považuje téměř všechny klasické přepravy plachtovými návěsy za ztrátové a od loňska to platí o veškerém importu. Kdo pak není schopen dotovat tyto ztráty příjmy z jiných činností, má smůlu.
Současný způsob podnikání v těchto podmínkách považují malí autodopravci spíše za existenční boj o záchranu vlastního majetku. A zatímco Goliáši si v této branži dokáží prosadit své, zvláště co se týká cen za dopravu a přepravu, malé Davidy v české kotlině nebere nikdo vážně. Začínají proto hledat pověstný kámen do svého praku, aby jím alespoň rozčeřili klidné vody a připomněli ministerským úředníkům a vládě, aby se pokřivenými podmínkami pro podnikání v dopravě začali vážněji zabývat. A je skutečně na čase, protože stávající podmínky jsou pro malé autodopravce v mnoha směrech již doslova vražedné.
Když například vláda schválila další zvýšení ceny mýtného o 25%, ozývala se z řad některých politiků a ekonomů známá rétorika „Promítněte si to do cen!" Jenže zatímco u velkých dopravních a logistických firem je to snažší, u soukromníků a malých dopravních firem je to prakticky nemožné. V takovém případě se u objednavatelů dopravy či přepravy vesměs setkají s jasnou odpovědí: „Vyšší ceny nebudeme akceptovat. Když nechcete jezdit za stávající, běžte jinam!"
V tomto případě stojí malí pěšáci v autodopravě často před osudovým Hamletovským rozhodnutím být či nebýt. Je to ovšem za okolností, kdy tuto profesi vykonávají rádi a do které mimochodem investovali značné úsilí, peníze, splácejí nemalé leasingy a mnozí obětovali i rodinnou pohodu. Podle Společenství autodopravců Čech a Moravy (SAČM) dochází v tomto směru k diskriminaci soukromníků a malých firem zabývajících se autodopravou a daný stav podporuje šedou ekonomiku. Proto s cílem zvrátit diskriminační postavení malých autodopravců navázalo úzkou spolupráci se Stranou soukromníků České republiky.
Společenství autodopravců Čech a Moravy (SAČM), které hájí práva soukromníků a malých autodopravců - do dnešních dnů je na živnostenských úřadech registrováno více než 90 tisíc koncesí na autodopravu - upozornilo na kritickou situaci dopisem adresovaným v polovině ledna ministru dopravy. Výkonný výbor SAČM v něm ministra upozornil na nutnost řešit narovnání cen za přepravu zboží a osob, zamezit tvorbě dumpingových cen, stanovit podmínky pro tvorbu cen formou nákladové kalkulace a efektivnější kontrolou státního odborného dozoru, uzákonit 30denní splatnost faktur či snížit spotřební daň na naftu .
Tato opatření by spolu s dalšími pomohla odstranit stávající diskriminaci a zlepšit podmínky pro podnikání v dopravě. SAČM by také ocenil, kdyby se zmíněné otázky dostaly rovněž na jednání tripartity v oblasti dopravy a vedení ministerstva si častěji uvědomovalo, že ČESMAD BOHEMIA není jediným zástupcem autodopravců v České republice a že je třeba se zabývat také problémy desetitisíců koncesionářů v oblasti autodopravy, z nichž stovky již loni skončili na úřadech práce a letos by to mohlo být již mnohem horší s těžko odhadnutelnými důsledky ve stovkách a tisících takto postižených rodin.
Jiří Novotný