Dopady krize z let 2008 a 2009 ještě zdaleka nejsou u konce. Hospodářská situace se v zemích střední a východní Evropy v posledních měsících sice stabilizovala, pokles firemních bankrotů však stále není v dohledu.

Důsledky globální krize se projevily právě až v roce 2010, kdy počet firemních insolvencí ve střední a východní Evropě vzrostl ve srovnání s rokem 2009 o 14,1 procenta (na 35.581 případů). Nejvyšší nárůst zaznamenala Litva (+28,1 procent), Chorvatsko (+23,8 %) a dále pak Slovinsko (+23,2 %). Vysoké počty insolvencí v Maďarsku jsou částečně ovlivněny metodikou vykazování, kdy jsou do statistiky vykazování v souladu s maďarským úpadkovým právem zahrnuty i likvidace.

Nejvýraznější pokles naopak nastal v Estonsku (-27,3 procenta), Polsku (-10,1 %) a na Slovensku (-7,8 %).

Poprvé se podařilo získat relevantní počty o podnikových insolvencích v Rusku. Jejich počet meziročně vzrostl o 7,3 %, tj. z 15 473 v roce 2009 na 16.600 případů.

Tabulka 1: Počty podnikových insolvencí ve střední a východní Evropě a v Rusku

2010 2009 2008 změna 2009/2010 v procentech

Estonsko 504 693 423 - 27,3

Lotyšsko 2428 2322 1296 + 4,6

Litva 1496 1168 731 + 28,1

Chorvatsko 1300 1050 875 + 23,8

Polsko 631 702 425 - 10,1

Rumunsko 5430 4543 n.a. + 19,5

Slovensko 830 900 582 - 7,8

Slovinsko 510 414 657 + 23,2

Česko 4852 4570 2913 + 6,2

Maďarsko*) 17600 14832 11322 + 18,7

Rusko 16600 15473 n.a. + 7,3

CELKEM 52181 46667 19224 + 11,8

* včetně likvidací zdroj: Creditreform

Podle údajů Českého statistického úřadu vzrostl průmysl v roce 2010 o 10,5 procenta, naproti tomu stavebnictví pokleslo o 8 procent. Českou ekonomiku v roce 2010 ochránila před dalšími dopady krize především silná proexportní orientace. Zahraniční obchod totiž v minulém roce vzrostl o 19 procent a dosáhl historického maxima ve výši 4,9 bilionu CZK (193,8 mld. EUR). Nejvýznamnějším partnerem zahraničního obchodu zůstává pro Českou republiku nadále Německo (s 56 miliardami EUR), následuje Čína, Polsko, Ruská federace a Slovensko.

Počet případů insolvence podniků v zemích Západní Evropy poklesl v roce 2010 o 1,4 procent.

Přesto, že v zemích Západní Evropy došlo v roce 2010 k poklesu celkového počtu insolvenčních návrhů, dosahuje tato hodnota druhé nejvyšší úrovně za posledních deset let. Během roku 2010 prohlásilo insolvenci celkem 175.677 podniků. To je jen o 1,4 procent méně ve srovnání s rokem 2009, kdy bylo v důsledku insolvence nuceno ukončit svoji činnost 178.235 firem.

Největší nárůst insolvencí podniků zaznamenalo Lucembursko (+31,5%), Itálie (+30,8%) a Portugalsko (+15,6%). Počty insolvencí ve Švýcarsku (nárůst o 19,9%) je ovlivněn metodikou, kdy se do statistiky zahrnují i firmy zrušené konkurzem a firmy vymazané.

Naopak nejvyšší poklesy počtu insolvencí meziročně vykazuje Velká Británie (-11,1%), Norsko (-10,6%) a Francie (-10,1%). Pokles insolvencí v Německu je jen 2,5%, v dlouhodobém horizontu jsou však celkové počty insolvencí stabilní.

Tabulka 2: Insolvence podniků v zemích Západní Evropy

2010 2009 2008 2007 2006 změna 2009/2010 v %

Belgie 9.620 9.382 8.476 7.678 7.617 + 2,5

Dánsko 6.460 5.710 3.709 2.401 1.987 + 13,1

Finsko 2.870 3.275 2.612 2.254 2.285 - 4,6

Francie 631 702 702 702 702 -10,1

Itálie *) 10.923 8.354 6.498 5.518 8.827 + 30,8

Irsko 1.525 1.406 773 363 304 + 8,5

Lucembursko 918 698 590 680 634 + 31,5

Nizozemí 7.340 8.040 4.635 4.602 5.941 + 7,3

Německo 32.100 32.930 29.580 29.150 34.040 - 2,5

Norsko 4.480 5.013 3.637 2.845 3.032 - 10,6

Portugalsko 5.144 4.450 3.267 2.123 2.400 + 15,6

Rakousko 6.657 7.076 6.500 6.362 6.854 - 5,9

Řecko 355 355 359 524 532 +/- 0

Španělsko 4.770 4.984 2.528 880 853 - 4,3

Švédsko 7.510 7.892 6.298 5.791 5.243 - 4,8

Švýcarsko **) 6.255 5.215 4.222 4.314 4.528 + 19,9

Velká Británie 17.690 19.908 16.268 12.893 13.686 - 11,1

CELKEM 175.677 178.235 149.675 130.910 139.123 - 1,4

Zdroj: Creditreform

* změna statistiky v obchodním rejstříku – od r. 2006 se nezapočítávají konkurzy poboček firem

** od roku 2008 včetně výmazu a zrušení firem konkurzem dle čl. 731b OR

Prakticky ve všech zemích EU jsou národní ekonomiky stále pod vlivem důsledků hospodářské krize. Značná část podniků měla a má obtíže dostat se k úvěrům, váhavost firem se projevuje i v personální oblasti. A i když evropský prostor opět vysílá signály růstu, v některých zemích nejsou značné propady výkonnosti ekonomik dosud vyrovnány. Obecně byl rok 2010 už sice rokem hospodářského vzestupu a poklesu počtu podnikových bankrotů, v historickém srovnání byl však rokem, který byl insolvencemi poznamenán významně.

Situace v USA

Tvůrci hospodářských politik v USA by mohli v současné době hledět na Evropu s určitou závistí. Ekonomika „starého světa" se totiž po krizi znovu zvedla, očekávání hospodářského vývoje na druhé straně Atlantiku jsou naproti tomu stále chmurná. Nedostatek dynamiky také dopadá na rozpočet země. Americký ministr financí Timothy Geithner nedávno v dramatickém projevu varoval své spoluobčany před rizikem státního bankrotu. Státní dluh, který je nyní ekvivalentní k téměř 100 procentům HDP, neustále roste a hrozí překonáním udržitelné hranice. Záchranná opatření prováděná v době finanční krize také masivně zvýšila zadlužení země. Administrativa je nyní pod obrovským tlakem a musí konečně jednat.

Tabulka 3: Insolvence v USA

2010 2009 Změna 2009/2010 v %

CELKEM 1.630.300 1.473.675 + 10,6

Podniky 57.300 60.837 - 5,8

Spotřebitelé 1.573.000 1.412.838 + 11,3

Zdroj: American Bankruptcy Institute

Symbolem „amerického traumatu" je situace na trhu práce. Z každých 10 občanů je právě jeden bez práce - a toto číslo zahrnuje mnoho lidí, kteří jsou nezaměstnaní dlouhodobě. Nejhorší hospodářská krize od konce druhé světové války zapříčinila ztrátu celkem 8,4 milionu pracovních míst. A důsledek? Vysoký podíl domácností je předlužených, spotřebitelé stále trpí následky prasklé bubliny na trhu s nemovitostmi, jejichž hodnota klesá. Logicky tak pokračoval růst počtu osobních bankrotů. V roce 2009 vyšplhal na více než 1,4 milionu, v roce 2010 se pak dále zvýšil o dalších 11,3 procenta. Tento údaj je pouze mírně nižší než předchozí maximum 1,63 milionu z roku 2003, přičemž se i v tomto roce nadále očekává stálý růst spotřebitelských insolvencí. Navíc by měl podle všech odhadů hospodářský růst v USA letos opět oslabit.

Další podrobné informace o podnikových i privátních insolvencích v různých zemí Evropy, v USA i ostatních zemích naleznete v pravidelné studii společnosti Creditreform „Insolvenzen in Europa – Jahr 2010/11" v německém a anglickém jazyce.

Creditreform sleduje vývoj insolvencí v Evropě permanentně a své pravidelné analýzy o vývoji insolvencí v Česku i zahraničí zveřejňuje již několik let.

Creditreform je mezinárodní skupinou poskytující svým zákazníkům hospodářské a kreditní informace, poskytuje služby inkasa pohledávek a také další služby v oblasti řízení rizik. Creditreform je přímo zastoupen v 23 evropských zemích a v Číně, celosvětově má 180 poboček a zaměstnává 4.500 pracovníků. Konec zprávy

(tz)