Je Portugalsko druhé Řecko? Portugalsko je velice často srovnáváno s Řeckem, ale určité rozdíly jsou zde patrné na první pohled. Celkové zadlužení Portugalska koncem roku 2011 činilo 110 % hrubého domácího produktu, pohybovalo se tedy výrazně níže než řecké zadlužení v době před restrukturalizací řeckého dluhu drženého soukromými věřiteli (cca 167 %/HDP). Také každoroční hospodaření státu dosahuje nižších schodků. Za rok 2011 činil schodek státního rozpočtu "pouhých" 4,2 % hrubého domácího produktu. I přesto, že byl pozitivně ovlivněn jednorázovými položkami, jako přesun části důchodových závazků z bank na stát, je tohle číslo velice slušné a svědčí o ochotě portugalských politiků napravit nezdravé státní finance. Vážnost situace si po předčasných volbách v loňském roce uvědomila i opoziční Socialistická dělnická strana, která se zavázala podporovat nutné reformy požadované Evropskou centrální bankou, Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a Evropskou komisí. Reformní úsilí se dosud nejvíce projevilo v oblasti trhu práce, ve kterém došlo například ke snížení počtu dnů dovolené nebo snížení odstupného při propuštění pracovníka. V jiných oblastech, jako jsou zvyšování konkurenceschopnosti nebo snižování byrokracie, se již tak nedaří. Co se týká velikosti ekonomiky, ta portugalská je zhruba o třetinu menší než řecká a v rámci eurozóny tvoří pouze 1,8 % hospodářského výstupu.

Pokud se podíváme na makroekonomické ukazatele, nejvíce znepokojivě působí rostoucí míra nezaměstnanosti, nízká spotřeba domácností nebo velice nízké fixní investice jak domácích, tak zahraniční investorů. Naopak pozitivně, při velice pomalu se zvyšující konkurenceschopnosti, se jeví vývoj obchodní bilance, kdy dochází k růstu vývozu zboží a služeb při stagnaci dovozů. Veliké obavy v tomto směru vyvolává sousední Španělsko, které se také potýká s rostoucím zadlužením a poklesem ekonomiky. Španělsko jako hlavní obchodní parter Portugalska tedy bude hrát velice důležitou roli při zotavování portugalské ekonomiky. Její pokles pro letošní a příští rok se očekává ve výši 4 , resp. 2 %. Při takové kontrakci ekonomiky by se mělo celkové zadlužení Portugalska koncem roku 2013 pohybovat okolo 130 %. A zde vyvstává otázka, zda bude Portugalsko schopno začít dané zadlužení snižovat.

Kapitálové trhy si to nemyslí, což dokazuje například snížení podílu držených portugalských dluhopisů zahraničními investory ze 70 na 30 %. Také výše požadovaných výnosů dluhopisů s desetiletou splatností se pohybuje na téměř 12% úrovni. Při nynějším zadlužení Portugalska je tohle vražedná kombinace. V současné době Portugalsko čerpá finanční pomoc poskytnutou MMF a Evropskou unií, a má tak do září 2013 z veliké části zajištěné financování provozu státu. Pro postupné uvolňování pomoci však MMF požaduje záruku jednoletého zajištění financování, kterému nebude Portugalsko schopno při současných tržních podmínkách dostát. S velikou pravděpodobností tak dojde v průběhu září letošního roku k zahájení vyjednávání o druhém záchranném balíčku, který by poskytl potřebný čas k přijetí nutných reforem, vedoucích k nastartování portugalské ekonomiky a uklidnění investorů. Pokud se tohle nepovede, investoři se budou dále stranit portugalských státních dluhopisů. To bude s postupem času umocňováno nedávnou restrukturalizací řeckých státních dluhopisů držených pouze soukromými věřiteli (nikoli ECB nebo MMF), kterou budou mít investoři při nákupech portugalských dluhopisů na paměti. Důsledkem pak bude růst požadovaných výnosů, jenž by pravděpodobně skončil podobnou restrukturalizací, jaké jsme byli svědky v případě Řecka.

Martin Pavlík, Conseq Investment Management, a. s.

Rozvíjející se ekonomiky posilují svůj vliv v MMF

Oznámení šéfky Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeové, že členské státy poskytnou na řešení dluhové krize v eurozóně 430 miliard dolarů, pravděpodobně mírně uklidnilo evropské politiky, znovu však ukázalo na silnou debatu ohledně vlivu jednotlivých členských zemí, která se naplno rozvířila před volbou nového šéfa MMF loni v červnu.

Lagardeové se tak podařilo splnit cíl minimálního navýšení zdrojů MMF o dalších 400 mld. $, ke kterému vyzvala členské státy začátkem dubna. Přístup jednotlivých zemí ale jasně ukázal, že Evropa bude muset ustoupit ze svého vlivu v této nadnárodní instituci ve prospěch rozvíjejících se ekonomik (Emerging Markets - EM). Evropští představitelé se ostatně již loni zavázali, že přepustí dvě ze svých osmi křesel ve vedení MMF právě ve prospěch EM jako zohlednění jejich ekonomického růstu a globálního vlivu.

Země BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína) tak sice kývly na navýšení svého příspěvku, konkrétní výši ale oznámí až na červnovém summitu G20 a po dalších jednáních o možné revizi výpočtu jednotlivých členských kvót. Daly také jasně najevo, že za něj očekávají nejen zvýšení svých hlasovacích práv, ale také jasnější pokračování evropských reforem a snížení zadlužení. V případě Číny se hraje i o zařazení yuanu do měnového koše MMF pro stanovení SDR (měnová a účetní jednotka, užívaná v rámci MMF a sloužící jako hlavní rezervní aktivum. V současné době se odvozuje od průměrné hodnoty měn USA, EMU, Japonska a Velké Británie – zemí nejvíce zapojených do globálního obchodního systému. To ale evidentně dnes již neplatí).

Pokles evropského vlivu v MMF tak není výsledkem poslední fiskální krize. Podle našeho názoru vyostření evropských problémů definitivně povede k rebalancování postavení jednotlivých regionů a uznání pozitivního ekonomického vývoje rozvíjejících se ekonomik. Ochota přispět tak dává těmto zemím jen další politickou páku v následných jednáních.

Jan Schiller, Conseq Investment Management, a. s.