Nový protiinflační dluhopis může ocenit pouze velice konzervativní investor. Přináší zhodnocení odpovídající růstu indexu spotřebitelských cen, ale ani korunu navíc. Vezmeme-li v úvahu delší investiční horizont tohoto dluhopisu (sedm let), pak lze říci, že standardní dluhopisy v takto dlouhém horizontu zatím většinou vydělaly více, než byla míra inflace (například v období mezi lety 2004 - 2011 byla v České republice průměrná roční míra inflace 2,7 %, zatímco české dluhopisy za stejné období vynesly v průměru 4,2 % ročně – měřeno indexem EFFAS Czech). Jistota, že po sedmi letech investor získá zpět reálnou hodnotu své investice, je vykoupena tím, že s velkou pravděpodobností vydělá méně, než kdyby peníze investoval prostřednictvím standardních dluhopisových nástrojů. Jedině v případě, že by ceny klesaly (deflace), dosáhne investor kladného reálného zhodnocení, protože dostane zpět přesně tu částku, kterou do dluhopisu vložil, zatímco cenová hladina klesla.
Nově nabídne ministerstvo financí tyto státní dluhopisy také krajům, městům a veřejnoprávním institucím. Tito institucionální klienti jsou již z dřívějška zvyklí ukládat část svých rezerv prostřednictvím standardních státních dluhopisů nabízených na mezibankovním trhu ve velkých objemech. Tento nový typ pro ně může být zajímavý vyšším nabízeným výnosem. Druhou stranou mince je však nižší likvidita, kdy možnost přeměnit investici zpět na peníze bude pouze v předem stanovených termínech. Časový horizont investice by měl proto odpovídat splatnosti daného dluhopisu – zmíněného vyššího výnosu totiž investor dosáhne pouze v případě, že bude držet dluhopis až do splatnosti. V případě prodeje před datem splatnosti bude podstatně nižší. Především pěti- a sedmileté dluhopisy proto zřejmě nebudou pro města, obce a podobné instituce příliš zajímavé právě z důvodu nutnosti dodržet tak dlouhý investiční horizont.
David Kufa, Conseq Investment Management, a. s.
Otevřít PDF
Otevřít PDF
