Politika v tomto týdnu dominovala vývoji na finančních trzích a do pozadí odsunula i zveřejněné ekonomické statistky. Zatímco těsné vítězství F. Hollanda ve francouzských prezidentských volbách se víceméně očekávalo, tak výsledky řeckých parlamentních voleb otřásly důvěrou ve schopnost a ochotu země uskutečňovat kroky k potřebným reformám. Výsledky řeckých voleb skončily fiaskem pro strany (Nová demokracie a PASOK), které vyjednaly finanční pomoc a naopak výrazně posílily krajně levicové a pravicové strany. Ty odmítají další reformy uskutečňovat a jedním z jejich cílů je i vystoupení země z eurozóny. V průběhu týdne se nepodařilo vytvořit politickým stranám vládní koalici. To se sice může změnit o tomto víkendu, avšak stále pravděpodobněji se jeví uskutečnění nových voleb. Díky politické nestabilitě tak opět o něco vzrostla pravděpodobnost scénáře, že země nakonec opustí eurozónu.

Nepříliš příznivé zprávy však přicházely i ze západního Středomoří. Poslední dobou jak jinak než ze Španělska. Tamní vláda se rozhodla přikročit ke stabilizaci bankovního sektoru a požaduje po bankách navýšení rezerv na krytí špatných realitních úvěrů v hodnotě 30 mld. eur. Sama se bude podílet zhruba polovinou finančních prostředků. Několikaletý pokles cen na trhu s nemovitostmi je přitom černou můrou španělské ekonomiky a místních bankovních institucí. To, že je situace v této zemi napjatá potvrdily výnosy 10letých státních dluhopisů, které v týdnu opět překonaly kritickou hranici 6 %. Vzrostl naopak zájem o „bezpečné" americké a německé dluhopisy. Celkově v týdnu ztrácela riziková aktiva jako akcie a vysoce úročené měny.

V domácím hospodářství byla v týdnu zveřejněna celá řada čerstvých makroekonomických dat. Výsledky většiny statistik skončily v souladu s tržními odhady a potvrdily tak současný stav domácí ekonomiky. Situace není dobrá, ale není ani tak zle, jak se předpokládalo na konci loňského roku. Odhad HDP za 1. čtvrtletí se dozvíme v příštím týdnu, ale již nyní je jasné, že žádné prudké oslabení ekonomiky nepřišlo. Některé statistiky navíc pozitivně překvapily. Nejvíce výsledek zahraničního obchodu za březen letošního roku, potažmo za celé první čtvrtletí. Rekordní březnový přebytek obchodní bilance ve výši 37,5 mld. korun tak potvrdil, že Česká republika je konkurenceschopná na zahraničních trzích. Tento údaj však kazí fakt, že přebytek není tažen rostoucími objemy vývozu, ale spíše klesajícími objemy dovozu. Překvapil i pokles míry nezaměstnanosti. Ta se v dubnu snížila na 8,4 %, avšak téměř výhradně díky sezonním faktorům. Šance, že se situace na pracovním trhu do konce letošního roku nějak výrazně zlepší, je však minimální. Poklesla i dynamika růstu spotřebitelských cen z březnových 3,8 % na dubnových 3,5 %.

Koruně se nedařilo a oslabovala. Její ztráty lze připsat na vrub rostoucí rizikové averzi na finančních trzích, která se podepsala pod oslabení všech středoevropských měn. Na zveřejněná makrodata koruna téměř nereagovala. Na měnovém páru s eurem se v týdnu definitivně usadila nad hranici 25 CZK/EUR a obchodování probíhalo převážně v okolí hladiny 25,20 CZK/EUR. Výjimkou však nebyly ani obchody nad úrovní 25,30 CZK/EUR. Výraznější ztráty si koruna připsala vůči americké měně a dostala se na nejslabší hodnoty od konce ledna letošního roku. V pátek zavírala nad hladinou 19,50 CZK/USD. V případě, že bude pokračovat rostoucí napětí na finančních trzích, lze očekávat další tlak na depreciaci středoevropských měn, korunu nevyjímaje.

Miroslav Novák, analytik společnosti AKCENTA CZ