Našim vývozcům potravin asi chybí odvaha, protože v 90 milionovém Vietnamu nikde v obchodech s potravinami nenajdete ani českou sušenku. Vzít příklad by si měli od Američanů, kteří se odvážili v této vývozní zemi čaje (ale také kávy, rýže a krevet) prodávat svůj zelený čaj "Bigelow GREEN TEA", který je v regálech vietnamských obchodů.
Našinci je líto, když vedle čaje a hořčice z USA vidí krabicové čerstvé mléko ze SRN, Holandska, Nového Zélandu i z Uruguaye, sýry se zajímavými názvy Edam, Gouda a Cheddar z Holandska, těstoviny z Itálie, čokolády ze Švýcarska, másla z Belgie, Austrálie i z Francie, která zde nabízí i jedlou mořskou sůl. Přál bych si, aby příští rok od 9. do 12.dubna se naši potravináři představili na 24.mezinárodním obchodním veletrhu Vietnam Expo 2014 v Hanoji, na kterém jsou potraviny jednou z hlavních komodit a letos na něm vystavovaly firmy ze 17 států, jejichž expozice shlédli návštěvníci ze 40 zemí. Je to i vhodný typ pro MPO, aby zařadilo mezi oficiální účasti ČR na zahraničních veletrzích právě tento dubnový veletrh v hlavním městě VSR, protože Vietnam je zařazen mezi prioritní proexportní země České republiky. Pomohlo by to nejen českým potravinářům. Jinak nám prostě ve Vietnamu ujede "exportní vlak".
Tvoří až 80 % lidského těla. V její molekule jsou obsaženy dva atomy vodíku a jeden atom kyslíku. Podle některých studií uspořádáním molekul dokáže reagovat na emoce. Harmonické uspořádání lze dosáhnout tím, když tuto kapalinu udržujeme v prostředí, kde vládne pohoda, pozitivní lidské emoce bez extrémních výkyvů. K opaku stačí vodu vystavit agresi, hněvu a lítosti či smutku. Je to zjištění, které vede k zamyšlení. Voda je základem procesů v lidském těle. A je-li vystavena každodennímu bohatému přísunu negace, jak na to organismus musí reagovat? A co když bychom naopak naše smysly zušlechťovali přísunem optimismu, radosti a naděje? Jak by se naše těla změnila? Dala by se tak třeba zvrátit některá psychosomatická onemocnění… Možná by se dokázaly aktivovat hluboké procesy obnovy a prodloužila by se průměrná délka dožití ve zdraví… Nebylo...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.