České firmy jsou ve svých výhledech do budoucna mírně pozitivní. Ukazuje to nový Index očekávání firem, jehož hodnota se ve třetím kvartálu letošního roku dostala na 6,3 bodu. Unikátní výzkum ČSOB mezi středními a malými firmami zjistil, že více než polovina z nich očekává v následujícím čtvrtletí zvýšení poptávky. Nejvíce optimistické jsou přitom nedávno založené mladší firmy. V rámci šetření byly sledovány také bariéry podnikání.

Index očekávání firem bude na kvartální bázi sledovat aktuální náladu mezi středními a malými firmami. „Střední a malé firmy jsou motorem české ekonomiky a pro ČSOB představují důležitý a dynamický segment. Doposud jej však nikdo přesně nesledoval, což nás motivovalo k sestavení Indexu. Jeho cílem je lépe firmám porozumět a odhadnout jejich budoucí vývoj a potřeby,“ vysvětluje Martin Kupka, hlavní ekonom ČSOB.

Celkovou hodnotu Indexu tvoří očekávání v oblasti vývoje poptávky, objemu investic a plánované změny v podnikání. Průzkum ukázal, že jeho výsledná hodnota je ve třetím čtvrtletí 2013 tažena zejména očekáváními v oblasti vývoje poptávky – její nárůst očekává 51 procent firem. „Kromě mladých rostoucích podniků převažuje pozitivní očekávání mezi firmami, které jsou orientovány na export, na B2B zákazníky nebo podnikají ve více oborech. Pozitivní očekávání však byla překvapivě zaznamenána také u firem, jejichž tržby v posledních třech letech mírně klesaly,“ komentuje zjištění Petr Manda, výkonný ředitel útvaru Firemního bankovnictví ČSOB. Firmy jsou zdrženlivější v oblasti investic – jejich zvýšení oproti minulému roku plánuje jen 37 procent dotazovaných. Mírný optimismus převažuje ve třetí složce indexu, která vyjadřuje chuť k podnikání. Sice jen 18 procent firem uvažuje o rozšíření svých aktivit, celé dvě třetiny však hodlají zachovat podnikání ve stávajícím rozsahu.

Podle zkušeností ČSOB stojí za dynamikou středních a malých firem především jejich snaha o expanzi na zahraniční trhy, investice do moderních technologií nebo zájem o evropské dotace. „Od banky požadují tyto firmy především úvěrové a inteligentní transakční produkty a služby. Jejich potřeby finančních služeb se rozšiřují, a tak vzniká víc prostoru pro poradenství a oboustranně zajímavou spolupráci,“ dodává Petr Manda.

Jako nejčastější bariéru svých aktivit uvádějí firmy zátěž ze strany státu, která vadí 70 procentům dotazovaných. Nejvíce přitom komplikuje jejich podnikání nadbytečná administrativní zátěž a časté legislativní změny. K nejpalčivějším finančním problémům, které byly druhou jmenovanou překážkou, patří druhotná platební neschopnost nebo nedostatek provozního kapitálu.

(tz)