Soudy začínají postihovat dlouho očekávaný zákon o trestní odpovědnosti právnických osob. Jak ukazuje příklad společnosti Athéna, která byla soudně trestána za špatné čerpání dotačních peněz, či případ vystavení falešných dokladů ve společnosti Ronyexpress, obdobné postihy budou častější. Na živnostníky, neziskové organizace či společnosti s ručením omezeným tak nově číhá 78 možných trestných činů.
Jak upozorňují mezinárodní certifikační společnost BUREAU VERITAS a advokátní kancelář DVOŘÁK & SPOL., kromě korupce budou trestány celé firmy za prohřešky jednotlivců v oblasti krácení či neplacení daní, znečištění či ohrožení životního prostředí, porušení autorských práv, sexuálního obtěžování nebo nelegálního zaměstnávání cizinců.
Mnohdy přitom stačí málo. „Pokud by například uklízečka v autoservisu vylila do řeky nádobu s tekutinou, kde, jak se ukáže, byla toxická odpadní látka, hrozil by společnosti trest zákazu činnosti až na 20 let,“ doplnil Lubomír Závodník, vedoucí auditor ze společnosti Bureau Veritas, která se ve spolupráci s právnickou kanceláří Dvořák a spol. zabývá prevencí odpovědnosti právnických osob. Podle Závodníka jde o nejtvrdší možný trest k danému problému, na druhou stranu vzhledem k rozhodnutí soudů z posledních dní nejde o hrozbu planou.
„Kromě finančních postihů půjde v rozsudcích i o tresty, které mohou být pro mnohé společnosti likvidační. Podle typu prohřešku může jít i o zrušení právnické osoby, zákaz činnosti či přijímání dotací a subvencí, propadnutí majetku či povinnost uveřejnění rozsudku,“ upozornil Tomáš Procházka z advokátní kanceláře DVOŘÁK & SPOL.
Proč tak tvrdé postihy?
Hlavním důvodem zvláštní právní úpravy trestní odpovědnosti právnických osob je snaha o účinné uplatnění trestních sankcí v případě, kdy z trestné činnosti profituje vedle fyzické osoby i osoba právnická. České pojetí trestní odpovědnosti právnických osob pak akcentuje i potřebu řešení situací, kdy se v důsledku složitých vnitřních rozhodovacích procesů v rámci společnosti nepodaří vypátrat konkrétního pachatele, a případů, kdy je pachatel sice odhalen, ale z důvodu nedostatku důkazů mu spáchání trestného činu nelze prokázat. Podle nového zákona může být v uvedených případech potrestána i příslušná právnická osoba.
To v praxi znamená, že pokud by se například některý ze zaměstnanců stavební společnosti rozhodl dát úplatek při výběrovém řízení, stíhána bude celá firma. Jak ale upozornila společnost Bureau Veritas, ani případy s korupcí nelze paušalizovat. „Pokud by totiž měla společnost implementovaný etický kodex, zůstane odpovědnost na tom zaměstnanci, který zákon porušil,“ vysvětlil Závodník.
Proč se problém kriminalizace právnických osob objevil až nyní?
Počátkem tohoto roku nabyl účinnosti zákon o trestní odpovědnosti právnických osob. Povinnost jeho přijetí byla stanovena Evropskou unií a Česká republika byla téměř posledním členským státem, který zákon o trestní odpovědnosti právnických osob neměl. Normu zákona předkládala Nečasova vláda. K průtahům však došlo mimo jiné kvůli vetu tehdejšího prezidenta Václava Klause. To nakonec bylo Poslaneckou sněmovnou přehlasováno a zákon vešel definitivně v platnost v loňském roce.
Jak předcházet riziku postihu právnické osoby v rámci trestního řízení?
Dodržování etického kodexu, jak se mnohé firmy domnívají, zdaleka nestačí. Je nutné doložit řádné zavedení systémového řešení prevence trestní odpovědnosti a kontrolu jeho řádného dodržování v praxi.
Bureau Veritas a advokátní kancelář DVOŘÁK & SPOL. vytvořily standard Prevence trestní odpovědnosti právnických osob „TO-PO“, který snižuje riziko vzniku trestněprávní odpovědnosti a usnadní právnickým osobám identifikovat, řídit a minimalizovat riziko své trestněprávní odpovědnosti a z toho plynoucích sankcí.
Požadavky standardu TO-PO jsou založeny na českých právních předpisech, zejména na zákoně č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Protože zákonným požadavkem není pouhé přijetí preventivních opatření, ale i kontrola jejich dodržování, zohledňuje standard i zkušenosti přední certifikační společnosti Burelu Veritas a je tak připraven pro ověřování shody implementovaných opatření třetí stranou.
Náležitá implementace standardu TO-PO systémově snižuje riziko postihu právnické osoby v rámci trestního řízení. Například v případě spáchání trestného činu ze strany zaměstnance bez vědomí společnosti může být osvědčení o správné implementaci standardu TO-PO důležitým podkladem pro rozhodování o zproštění právnické osoby vznesených obvinění. Prostřednictvím osvědčení a záznamů z posouzení (auditu) může společnost doložit řádné zavedení systému prevence trestní odpovědnosti a kontrolu jeho dodržování v praxi, což je podle právní úpravy základním předpokladem vyloučení odpovědnosti za trestnou činnost vlastních zaměstnanců.
V současné době je standard Prevence trestní odpovědnosti právnických osob TO-PO jediným systémovým řešením této oblasti v ČR. Jeho přínosem je tak nad rámec výhod pro jednotlivé společnosti spočívajících v prevenci trestní odpovědnosti, včasné detekci rizik a reakci na ně, také zvýšení obecné právní kultury v této oblasti.
(tz)