Zájem Čechů o výjezdy do zahraničí byl v loňském roce pod tíhou dlouhotrvající recese a absence růstu mezd nejnižší od roku 2006. Češi loni uskutečnili necelých 4.2 milionů zahraničních cest, což bylo meziročně o 4% méně a v porovnání s rekordním rokem 2008 to znamenalo snížení dokonce o 16%.

Zajímavou skutečností je, že tuzemci loni vycestovali méně než v roce 2003, tj. v roce předcházejícím vstupu Česka do Evropské unie. Tehdy počet výjezdů českých domácností dosáhl téměř 4.5 milionu. Za uplynulých 11 let se zároveň zkrátila průměrná délka zahraniční dovolené. Zatímco v roce 2003 Češi na jedné dovolené přenocovali v průměru 9.9-krát, loni to bylo už jen 8.4-krát.

Z hlediska destinací svých cest Češi příliš neexperimentují. Více než 89% všech cest uskutečnili v roce 2013 do pouhých čtrnácti zemí. Uvedené procento ani seznam nejoblíbenějších zemí pro cestování se od poloviny minulé dekády téměř nezměnily. V mezidobí sice Češi prošli epizodou snahy objevovat nové turistické cíle, která vyvrcholila v předkrizovém roce 2008 a snížila podíl tradiční čtrnáctky zemí pod 83%. Finanční těžkosti domácností po roce 2009 ovšem přesměrovaly cestovatelský zájem zpět do tradičních destinací.

Postavení nejoblíbenější destinace mezi českými domácnostmi si loni s velkým náskokem před ostatními udrželo Chorvatsko. Celkový počet výjezdů do země na jadranském pobřeží meziročně poklesl jen nepatrně a zůstal tak poblíž 800 tis. hranice. Chorvatsko se v čele pomyslného žebříčku nejnavštěvovanějších zemí udrželo s výjimkou roku 2008 po celých 11 uplynulých let. Rekordní byl za sledované období z pohledu zájmu Čechů o tuto zemi právě předvstupní rok 2003 s více jak 1 milionem výjezdů.

Soupeření Slovenska a Itálie o pozici druhé nejoblíbenější země mezi českými turisty loni vyznělo lépe pro zemi na apeninském poloostrově. Taková situace nastala předtím jen v roce 2011, v ostatních letech se Itálie pravidelně umisťovala na třetím místě. Počet cest do Itálie se loni meziročně snížil o 4% na 526 tis., v porovnání s rokem 2003 byl však vyšší o 2%. Třetí Slovensko zaznamenalo loni značný pokles návštěvnosti ze strany českých turistů. Počet cest k našim východním sousedům nedosáhl ani půlmilionové hranice, což se za uplynulých 11 let stalo teprve podruhé. Největší zájem o Slovensko projevili Češi v roce 2003, kdy uskutečnili celkem víc jak 800 tis. delších cest. 

Na děleném čtvrtém místě následovaly v loňském roce Řecko a Rakousko s 339 tis. výjezdy. Zájem tuzemců o obě země se na rozdíl od zemí první trojky meziročně zvýšil, o Řecko o 8% a o Rakousko dokonce o 21.5%. Řecko se z pohledu oblíbenosti rezidentů umisťuje těsně za „stupni vítězů“ stabilně. Největší popularitě se těšilo v roce 2009 (393 tis.), zatímco rok před vstupem do Unie jeho návštěvnost nevybočovala z dlouhodobého průměru (315 tis.). Pro Rakousko byl rok 2013 jednoznačně nejúspěšnějším. Oproti dosavadnímu maximu z roku 2008 Češi navýšili cesty do této země o celou pětinu a oproti roku 2003 je dokonce zdvojnásobili.

Šesté nejoblíbenější bylo v roce 2013 mezi českými cestovateli Turecko. To s meziročním přírůstkem o 78 tis. výjezdů zřejmě dokázalo nejvíc vytěžit z ochlazení poptávky po dovolené v nepokojích zmítaném Egyptě. Celkových 280 tis. cest Čechů do Turecka v loňském roce bylo maximem za uplynulých 11 let a zároveň znamenalo pro tuto zemi historicky nejvyšší umístění v žebříčku. V roce 2003 byla země pro Čechy s 41 tis. cest málo významnou destinací, do první desítky poskočila až v roce 2010 v návaznosti na jejich příklon k levnějším přímořským destinacím.

Pozice Španělska na 7. a Francie na 8. místě odpovídaly jejich dlouhodobému průměru. Obě země si v porovnání s rokem 2012 o jednu pozici polepšily, přestože poptávka tuzemců po zájezdech do obou zemích meziročně ochladla. Ještě o dvě místa výše v pořadí se obě země nalézaly v roce 2003, jenž byl pro ně z pohledu návštěvnosti Čechů za sledované období rekordní.

9. příčka loni patřila Egyptu, jenž oproti předchozímu roku ztratil hned tři pozice. Nestabilita v zemi se podepsala na meziročním propadu návštěvnosti českých turistů o téměř polovinu. Nejvíce českých turistů přilákal Egypt v roce 2010 (308 tis.), nejméně pak v roce 2004 (97 tis.).

O 10. místo v žebříčku se se 115 tis. výjezdy Čechů v loňském roce dělily hned tři země: Bulharsko, Německo a Tunisko. Zatímco Bulharsko proti roku 2012 dvě pozice ztratilo, Německo a Tunisko si o dvě, resp. tři příčky polepšily. Bulharsko tak nedokázalo navázat na své maximum z předešlého roku (159 tis.), nicméně podařilo se mu udržet své dlouhodobé umístění na hranici první a druhé desítky. Cesty tuzemců do Německa se meziročně zvedly o 7.5%, za svými maximy z let 2003 a 2005 však zaostaly o 41%. Meziroční přírůstek 42% u cest do Tuniska vypovídal o slušném oživení zájmu Čechů o tuto severoafrickou zemi. Ta se největší poptávce (216 tis.) těšila v roce 2007, kdy obsadila 5. příčku, následující rok však přinesl propad země až na 13. pozici.

Na samotný konec žebříčku českými turisty 13 nejnavštěvovanějších zemí se loni propadlo Maďarsko. Meziroční pokles cest o jednu třetinu znamenal pokles o dvě pozice a zároveň ztrátu dosavadního nejlepšího výsledku. 

Žebříčku cenové atraktivity nadále vévodí Bulharsko, Francie zůstává na chvostu

V pořadí zemí podle kritéria cenové dostupnosti nastaly od loňska pouze drobné posuny. Zajímavou změnou může být nicméně skutečnost, že se výčet zemí, ve kterých je pro české domácnosti levněji než v tuzemsku zúžil na pouhé tři. Mezi ně se i nadále řadí Bulharsko a Maďarsko, kde za českých 1000 Kč pořídíme zboží či služby v hodnotě 1385 Kč, resp. 1180 Kč. Trojici uzavírá se stejnou hodnotou české tisícovky jako v Maďarsku Turecko, které za poslední rok v cenové atraktivitě přeskočilo Chorvatsko a Slovensko.

Ve všech ostatních oblíbených destinacích vyjde českého turistu dovolená dráž než v tuzemsku. To se nově týká i dvou nejnavštěvovanějších zemí – Chorvatska a Slovenska. Zatímco loni mohli Češi v těchto zemích nakoupit za tisícovku o 21 Kč, resp. o 12 Kč větší balík zboží a služeb než doma, letos bude mít tento nákup v porovnání s tuzemským hodnotu 963 Kč v Chorvatsku a 950 Kč na Slovensku.

Vůči zemím eurozóny z jihu a západu Evropy Česko cenově zaostává přinejmenším o čtvrtinu. Relativně nejmenší propast zeje u Řecka, vůči němuž má ČR relativní cenovou hladinu na úrovni 74 procent. Po Řecku následuje v cenovém žebříčku Španělsko, jenž je ještě o 4 procenta dražší. Itálie a Německo jsou pro tuzemce letos cenově srovnatelné, když v obou zemích dostanou za českých 1000 Kč ekvivalent ve výši 650 Kč. Nejdražší nákupy Češi pořídí opět v Rakousku a Francii, ve kterých na každé utracené tisícikoruně tratí oproti nákupu v tuzemsku 380 Kč, resp. 390 Kč.

Z výše uvedených poměrů je zřejmé, že životní náklady v Česku zůstávají stále citelně pod průměrem za všechny hlavní turistické destinace, pro něž jsou cenová srovnání k dispozici. Pro letošní rok jsou zahraniční pobyty v průměru o téměř 15% dražší než tuzemské.

Zahraniční pobyty Čechům od loňska zdražily

Jestliže tisícikoruně utracené českým turistou v zahraničí letos v průměru odpovídá domácí útrata 855 Kč, ještě před dvanácti měsíci činil ekvivalent 887 Kč. Zdražení zahraničních pobytů o průměrných 3.7% jde zejména na vrub slovním a následně tržním intervencím ČNB, které srazily hodnotu koruny nejen vůči euru, ale i měnám dalších evropských zemí, kam Češi nejraději cestují.

Snížení kupní síly koruny by navíc bylo mnohem citelnější, nebýt téměř dvacetiprocentního zlevnění dovolené v Turecku. Tato destinace se zároveň stala jedinou ze zkoumaných třinácti, kde si tuzemec oproti loňsku přilepší. Zásluhu na tom měl propad turecké liry vůči euru, který ještě výrazně předčil oslabení české koruny.

Relativně příznivou zprávu přinášejí výsledky analýzy českým turistům preferujícím levné Bulharsko. Ze zemí, vůči nimž se kupní síla koruny za uplynulý rok snížila, se právě černomořská země vzhledem k tamní deflaci umístila na pozici znamenající nejmenší ztrátu (4.4%). Do přijatelného pětiprocentního poklesu se ještě vešlo srovnání s Tuniskem, které zaznamenalo téměř totožné oslabení své měny vůči euru jako koruna, ale vyšší inflaci, a Řeckem, vůči němuž kurzové ztráty tlumil tamní pokles cen.

Na samém závěru stojí šestice zemí eurozóny, při jejichž návštěvě si Češi meziročně pohorší v rozmezí 6%-8%. Pořadí v žebříčku změn jejich relativních cenových hladin vůči Česku určovaly cenové posuny, které se pohybovaly od 0.2%-ní deflace na Slovensku po 1.4%-ní inflaci v Rakousku.    

V porovnání s rokem 2003 cestují Češi do zahraničí levněji

Ačkoli se kupní síla české koruny v uplynulých dvou letech snižovala, svůj náskok vůči období před vstupem Česka do EU si díky ziskům realizovaným v předchozích letech s přehledem udržela. Zatímco před jedenácti lety si Čech za tisícovku utracenou v zahraničí pořídil balík zboží a služeb v hodnotě 773 Kč, v současnosti má tento balík hodnotu 855 Kč, tj. o 10.5% vyšší. Navíc bilance mezi zeměmi, vůči nimž kupní síla koruny za sledované období vzrostla a zeměmi, vůči kterým naopak poklesla, vyznívá příznivěji pro první skupinu. Levnější pobyt než v roce 2003 mohou Češi pořídit hned u devíti z třinácti nejoblíbenějších zemí.

Největší posun byl zaznamenán u cest do Turecka, vůči němuž se kupní síla koruny za jedenáct let téměř zdvojnásobila. K tomuto vývoji přispělo strmé oslabení liry proti koruně, které jen zčásti kompenzoval silný růst turecké inflace převyšující tuzemský téměř dvojnásobně. Výrazná změna devizového kurzu sehrála roli i v případě nárůstu kupní síly koruny vůči Maďarsku, jenž za uvedené období dosáhl 23%. Pro obě výše zmíněné země platí, že se na rozdíl od roku 2003 v současnosti nacházejí na seznamu destinací, ve kterých dovolená vyjde Čechy levněji než v tuzemsku.  

Po Maďarsku následuje šest starších zemí EU, u nichž si čeští turisté přilepšili v rozmezí 11.5%-20.5%. Sílu české měny povzbudilo její zpevnění vůči euru o 13.7%, ve stejném směru působila nižší inflace u čtyř z těchto zemí v porovnání s inflací v Česku. Výčet zemí, ve kterých pobyt od roku 2003 pro Čechy zlevnil, uzavírá oblíbené Chorvatsko s příspěvkem ve výši 10%.

Naopak 10%-ní pokles kupní síly koruny registrujeme u dovolené v Bulharsku, jenž si na konci stejně jako na začátku zkoumaného období drželo nálepku nejlevnější destinace. O 17% si letos v porovnání s rokem 2003 pohorší turisté cestující na Slovensko. Prodražení pobytů u našich východních sousedů odráží vedle vyšší inflace na Slovensku než v Česku rovněž kurzové posuny. Do doby vyhlášení konverzního kurzu na Slovensku v polovině roku 2008 se nejprve jednalo o dramatické zpevňování slovenské koruny vůči euru i české koruně. V následujícím období snižoval relativní cenovou Česka proti Slovensku pokles koruny k euru. Pozice Slovenska jako druhé nejlevnější destinace z roku 2003 se tak stala minulostí a čeští turisté nyní musejí počítat s tím, že je pobyt v zemi pod Tatrami vyjde dráž než v tuzemsku.

Relativně nejvíc zdražila Čechům za posledních jedenáct let dovolená v severoafrických zemích. Zatímco v Tunisku si tuzemci připlatí ještě přijatelných 19%, v případě Egypta jde již o víc jak 50%-ní příplatek. Za znevýhodněním pobytů Čechů v obou zemích stála především rozdílná inflace, která u Tuniska převyšovala českou dvojnásobně a v případě Egypta dokonce 6.5 násobně.  

(tz)