Vývoj ceny v roce 2015 bude záviset na druhu paliva a řadě lokálních faktorů. Teplárny využívající zemní plyn, černé uhlí nebo biomasu v řadě případů nebudou ceny zvyšovat vůbec nebo jen mírně do 3 %. V případě tepláren, které vyrábějí teplo z domácího hnědého uhlí, lze očekávat nárůst ceny tepla kolem 3 % (16 Kč/GJ), v případě tepláren s doposud nejnižšími cenami do 5 %. Teplo vyrobené z hnědého uhlí zůstane i nadále nejlevnější, i když rozdíl oproti ceně ze zemního plynu se v posledních letech postupně zmenšuje. Při průměrné spotřebě tepla by mohly roční náklady na teplo z uhelných tepláren v příštím roce stoupnout asi o 300 až 500 Kč. Ale s vyúčtováním za rok 2014 budou teplárny odběratelům vracet za teplo přeplatky, které budou i několikanásobně vyšší. Průměrně by domácnosti díky teplému počasí mohly letos ušetřit 3 až 5 GJ tepla, což je mezi 1750 až 3000 Kč.

V ceně tepla vyrobeného z hnědého uhlí se kromě ceny paliva a úspor tepla u odběratelů začínají projevovat investice do snižování emisí. Splnění přísných emisních limitů od roku 2016 je v případě využití hnědého uhlí spojeno s nejvyššími náklady. Vliv má i cena povolenky na emise skleníkových plynů, jejíž cena meziročně vzrostla v korunách o více než polovinu. Teplárnám se také snižuje množství bezplatně přidělovaných povolenek na výrobu tepla. To se opět více projevuje v případě hnědého uhlí, které má vyšší měrné emise na jednotku vyrobeného tepla a současně teplárny při jeho využití získávají relativně menší příděl bezplatných povolenek.

Vzhledem k tomu, že nárůst ceny tepla se bude týkat především hnědouhelných tepláren s doposud nejnižšími cenami, zůstane i v příštím roce zachována cenová konkurenceschopnost dálkového vytápění v naprosté většině lokalit. V několika lokalitách s relativně vyšší cenou tepla se dokonce předpokládá její snížení.

Podle aktuálního sdělení Českého statistického úřadu, které srovnává meziročně pohyb cen v období říjen 2013 a říjen 2014, v oddíle bydlení poklesly pouze ceny elektřiny o 10,2 %. Nejméně se pak zvýšily ceny tepla a teplé vody o 0,7 %. Ceny ostatních komodit v oddíle bydlení se zvýšily více − čisté nájemné o 1,0 %, zemní plyn o 2,4 %, stočné o 3,2 % a vodné o 3,4 %.

U domácností napojených na soustavy zásobování teplem v bytových domech se podíl nákladů na vytápění v nákladech na bydlení dlouhodobě snižuje. Cena tepla postupně roste, ale tento nárůst je eliminován úsporami tepla v zásobovaných domácnostech. Ještě v roce 1993 průměrná domácnost v České republice spotřebovala ročně kolem 60 GJ tepla na vytápění a ohřev vody. V roce 2003 průměrná roční spotřeba tepla domácnosti poklesla na 45 GJ za rok a v současnosti se pohybuje mezi 28 až 30 GJ tepelné energie. Náklady na zajištění tepelné pohody se na celkových peněžních vydáních domácností podílejí necelými 6 %.

Pokud by bylo teplo zařazeno do nové 10% sazby DPH (sazba daně by se vrátila na úroveň roku 2010), průměrná domácnost by za teplo v průměru ušetřila kolem 765 Kč ročně.