Sledování výskytu reziduí pesticidů v zelenině bylo mimo jiné součástí řešení výzkumného projektu MZe č. QH81292, řešeného v letech 2008 – 2011 ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v.v.i. společně s Vysokou školou chemicko technologickou. Moderní metody detekce reziduí pesticidů, které byly použity, umožňují v jednotlivých vzorcích zeleniny stanovit kvantitativně současně až 100 účinných látek pesticidů.
Tyto účinné látky zahrnují téměř celé spektrum pesticidů používaných v EU i v ČR v ochraně zeleniny proti chorobám, škůdcům a plevelům. V letech 2008 – 2010 bylo celkem hodnoceno 56 vzorků zeleniny dodávaných na náš trh, zahrnujících celer, cibuli, čínské zelí, kapustu, kedluben, květák, mrkev, petržel, ředkev japonskou, ředkvičku, salát a zelí. Tyto vzorky pocházely od pěstitelů zapojených v systému integrované produkce zeleniny. Tento systém pěstování zahrnuje technologii pěstování, která je šetrnější k životnímu prostředí a ve které je omezeno používání pesticidů. Pěstitelé mají zakázáno použití pesticidů rizikových z hlediska ochrany životního prostředí i z hlediska bezpečnosti potravin a pro řadu dalších pesticidů mají stanoveny podmínky pro jejich omezené použití. Ze systému integrované produkce pochází většina produkované české zeleniny uváděné na trh. Podle statistik národních autorit EU se frekvence výskytu vzorků přesahujících povolené limity reziduí pesticidů u zeleniny a ovoce pohybuje okolo 4 % z celkového počtu testovaných vzorků. Naproti tomu výsledky průzkumu ukázaly, že žádný z 56 testovaných vzorků zeleniny nepřekročil povolený maximální limit výskytu reziduí (MLR) dle nařízení 396/2005/ES a případné zjištěné hodnoty byly hluboko pod povoleným limitem. U 30 % vzorků zeleniny se nevyskytovala žádná rezidua pesticidů, což zcela odpovídá požadavkům pro biozeleninu z režimu ekologického pěstování. Dalších 30 % vzorků zeleniny by splnilo přísnou normu pro potraviny pro kojence a malé děti, která připouští pouze stopové hodnoty reziduí. Ve zbylých 40 % vzorků byl detekován převážně výskyt 1 nebo 2 účinných látek pesticidů maximálně do úrovně 1/10 maximálního limitu reziduí pesticidů povoleného v zelenině. Také rizika kontaminace české zeleniny původci chorob přenosnými na člověka, včetně nebezpečných bakterií jsou téměř vyloučena. V systému integrované produkce zeleniny se v roce pěstování zeleniny nehnojí statkovými hnojivy a kaly z čističek odpadních vod, které jsou možným zdrojem nákazy. K omývání zeleniny se u nás používá pouze pitná voda. U pěstitelů v systémech integrované produkce jsou tyto požadavky přísně dodržovány a jejich splnění je kontrolováno. Podle výsledků řešeného projektu je zelenina od českých producentů, zejména ze systému integrované produkce zeleniny, nejenom velmi kvalitní a čerstvá, ale zejména zcela bezriziková z hlediska bezpečnosti potravin a lze ji jako zdravou potravinu konzumentům doporučit.
Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc., koordinátor výzkumného projektu MZe ČR č. QH81292.
Byl to mimořádný zážitek. Nakladatelský dům Grada uspořádal 11. září v Praze tiskovou konferenci, na níž představil, jaké zajímavé tituly do konce tohoto roku vydá. Na tom by nebylo nic neobvyklého. Vystupující aktéři včetně několika autorů byli rychlí, dynamičtí a časově úsporní. Přesto dokázali sdělit vše, co bylo v plánu. Za hodinu čistého času jsme se dověděli spousty informací nabitých emocemi, vtipem i zaujetím pro věc. Bylo to velmi poutavé divadlo, nikdo neusínal a všichni jsme hořeli zvědavostí. Co mne ještě zaujalo, bylo oblečení přítomných odbornic. Osobnosti, o nichž by si leckdo myslel, že jsou to introverti a knihomolové neznající nic víc než písmenka na papíru, byly oděny s šarmem, vkusem a nápaditostí. Takže to celé dění byla tak trochu i módní přehlídka. Což vůbec neškodilo. Ženskému osazenstvu Grady to totiž náramně...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.