Březnový výsledek maloobchodu znamenal potvrzení, že i nadále představuje nejsilnější faktor českého ekonomického oživení spotřebitelská poptávka. Byť došlo k jejímu mírnému zpomalení oproti předchozímu měsíci, je téměř 6% meziroční přírůstek výrazně i nad úrovní hodnot průměrné dlouhodobé časové řady. Na tomto vývoji se podílí jak pozvolna akcelerující mzdový růst, tak současně i rekordně nízké úrokové sazby v prakticky neinflačním prostředí, umožňující levně financovat například nákup osobního automobilu. Za předpokladu, že i ostatní složky poptávky po HDP vykážou dlouhodobě udržitelný dynamický vývoj, je rychlé tempo růstu osobní spotřeby zdravé a nepředstavuje pro naši ekonomickou budoucnost rizikový faktor.

Tento vývoj dobře zapadá i do kontextu vývoje ekonomiky EU, jejíž pravidelný jarní odhad zveřejnila Evropská komise včera. Ekonomický výhled EU se podle něj dále mírně zlepšuje kvůli příznivým a naplňujícím se cyklickým předpokladům, kombinovaným s dalšími faktory především cenového charakteru (výrazný pokles cen ropy, oslabení kursu eura, rekordně nízké úrokové sazby, podpořené politikou kvantitativního uvolňování Evropské centrální banky). Odhad konstatuje, že k těmto spíše krátkodobějším faktorům by se v průběhu času měly připojit též dopady strukturálních reforem, posílených například naplňováním Evropského fondu pro strategické investice, a pozvolný přesun od restriktivní ke spíše neutrální fiskální politice. V roce 2015 je odhadován průměrný růst HDP EU na 1,8 % meziročně, aby v roce příštím činilo tempo růstu ještě o 0,3 procentního bodu více. Hlavním tahounem tohoto výkonu je domácí poptávka a v jejím rámci pak soukromá spotřeba, které by až v příštím roce měly zdárně sekundovat oživené investice.

Podle jarního odhadu Evropské komise by Česká ekonomika po šestileté pauze měla opětovně nastoupit svoji konvergenční linii a začít se svojí vyspělostí viditelněji (nicméně stále nikterak razantně) přibližovat průměru EU. Pro léta 2015 a 2016 odhaduje Evropská komise český hospodářský růst v tempu 2,5 %, resp. 2,6 %, což lze vyhodnotit jako realistické a uspokojivé. Tento vývoj by však současně vedl k tomu, že některé země střední a východní Evropy zřejmě porostou ještě rychleji a takto budou naopak konvergovat k nám; v důsledku toho bychom neměli zůstat překvapeni, kdyby výše HDP na obyvatele jako široce využívané kritérium ekonomické vyspělosti, bylo do konce této dekády vyšší pro Slovensko v porovnání s Českou republikou.

Příznivá růstová výkonnost EU by se měla projevit v dalším snížení průměrné míry nezaměstnanosti EU až na 9,2 % v roce 2016 (pro Českou republiku 5,5 %). I přes nezřetelné vzlínání bychom i nadále měli žít v prostředí velmi nízkoinflačním.

Petr Zahradník,

poradce prezidenta Hospodářské komory České republiky