Personální agentura Grafton Recruitment zveřejnila výsledky rozsáhlého průzkumu mezd. Materiál poskytuje přehledné porovnání finančního ohodnocení u 8 klíčových segmentů ve 14 regionech České republiky. Z průzkumu vyplývá jednoznačný závěr - velmi nízká nezaměstnanost nutí zaměstnavatele nejen přehodnocovat nabídku nefinančních benefitů, ale také navyšovat mzdy, což je patrné prakticky ve všech segmentech trhu.

Podle zjištění ČSÚ činil v roce 2016 nominální růst mezd 4,3 % (ve srovnání s 3,4 % v roce 2015 a 2,4 % v roce 2014). Rychlost, s jakou vznikají nová pracovní místa, a prohlubující se nerovnováha mezi poptávkou po zaměstnancích a nabídkou kapacit ze strany uchazečů, mohou způsobit v roce letošním růst ještě vyšší, a to až kolem 5 %.

„Nezaměstnanost v ČR patří k nejnižším v Evropě a je na úrovni tzv. přirozené nezaměstnanosti. Volných uchazečů o práci je minimum, počet nabízených pozic oproti tomu silně roste a růst bude i v roce 2017. Zaměstnavatelé tedy vedle zvyšování mezd a benefitů musejí přemýšlet i o způsobech, jak své zaměstnance motivovat a prohlubovat jejich loajalitu,“ říká Martin Ježek, obchodní ředitel Grafton Recruitment, a dodává: „Mnoho zaměstnavatelů, především z oblasti IT, podnikových služeb a výroby, začíná investovat do moderního pracovního prostředí, které vedle samotných pracovních prostor nabízí i celou řadu relaxačních zón či možností sportovního anebo i společenského vyžití. Rozmáhají se i benefity, které mají za cíl usnadnit skloubení pracovního a soukromého života.“ Příjemné pracovní prostředí a atmosféra má ostatně rostoucí význam i při samotném náboru zaměstnanců. Roli hraje zejména u mladé generace uchazečů a do budoucna bude vliv tohoto aspektu při rozhodování kandidátů o přijetí či nepřijetí pracovní nabídky nadále posilovat.

Trh práce zaznamenává i další výrazné trendy:

-         Ze strany zaměstnavatelů je patrný stále větší důraz na jazykovou výbavu uchazečů. Stojí za tím skutečnost, že české firmy stále intenzivněji poskytují své služby anebo zaměřují své obchodní aktivity směrem do zahraničí.

-         Vzhledem k nedostatku kvalifikovaných kandidátů společnosti nabírají i zaměstnance s kratší praxí. Více příležitostí se objevuje i pro čerstvé absolventy, které si firmy samy doškolují na potřebné kompetence.

-         Roste zájem o nábor zaměstnanců ze zahraničí. Nejde jen o firmy z oblasti sdílených podnikových služeb či IT, ale čím dál častěji i z výroby a dokonce i ze zdravotnictví.

-         Dochází ke zrychlování náborového procesu. Firmy si uvědomily, že pokud chtějí kandidáta získat, musí být ve svém rozhodování pružné.

Největší nedostatek zaměstnanců v současnosti hlásí průmyslová výroba a IT, počet volných pozic roste i v oblasti personalistiky a v podnikových službách. Největší regionální rozdíly ve mzdách lze nalézt rovněž v IT a dále ve finančním segmentu. Velké rozdíly jsou patrné i v hodnocení pracovníků bez znalosti cizích jazyků a těch, kteří je ovládají, a to napříč všemi sledovanými segmenty trhu.

Nové technologie, velké regionální rozdíly

Trvalý růst české ekonomiky a nové IT trendy s sebou přinášejí stále vyšší poptávku po lidských zdrojích; zvyšují se nicméně i požadavky na kvalifikaci pracovníků, a to jak z pohledu technologií, tak i co se jazykové výbavy týče. Prohlubuje se poptávka po IT specialistech schopných adaptovat se na nové technologie, zvyšuje se nedostatek vývojářů, a to od vývoje průmyslových aplikací, pokročilých systémů řízení v automobilech, mobilních a webových aplikací až po vývoj v oblasti umělé inteligence a strojového učení. S tím souvisí i zvýšená poptávka po IT analyticích a IT testerech. Aktivity společností specializujících se na dolování informací, zpracování datových analýz a propojování dat zaznamenávají obdobně vysoké požadavky po specialistech na takzvaná Big Data a poptávka roste i po expertech zabývajících se zvyšováním bezpečnosti jak osobních, tak i firemních dat, zabezpečením informačních systémů a podobně.
Pro obor jsou typické velké regionální mzdové rozdíly. Například systémový architekt si v Praze může vydělat až 100 000 Kč, v Brně 90 000 Kč, v Plzni či Ústí nad Labem 80 000 Kč a v Olomouci dokonce jen 60 000 Kč. Podobné rozdíly lze nalézt téměř u všech pozic.

Silný růst mezd

V oblasti průmyslové výroby se potvrzuje trend z předchozích let, a tím je rostoucí poptávka po technicky a jazykově vzdělané pracovní síle. Firmy mají dostatek zakázek, investují, spouští nové výrobní linky, zakládají nové závody na zelené louce a otevírají nová R&D centra. V některých oborech a regionech se situace na trhu práce stává velmi složitou. Zaměstnavatelé ji řeší zvyšováním mezd, pružnějším procesem náboru a náborem pracovníků ze zahraničí. Nejvyšší poptávka je po specialistech v oboru strojírenství, elektrotechniky a elektroniky. Mezi nejžádanější patří konstruktéři, technologové a výrobní inženýři, poptávka roste i po specialistech technického nákupu, kvality a lean managementu a chybí také velké množství CNC operátorů, nástrojářů, kontrolorů kvality i skladníků s průkazem VZV. Mzdy se regionálně neliší tak razantně jako v IT, přesto jsou u některých pozic poměrně výrazné. Například vedoucí výroby si ve Středočeském kraji vydělá až 120 000 Kč, v Plzeňském anebo v Moravskoslezském kraji 110 000, v Jihomoravském či v Ústeckém kraji 100 000 Kč a v Olomouckém kraji jen 80 000 Kč. CNC operátor si ve Středočeském kraji odnese mzdu 40 000 Kč, v Jihomoravském kraji a v kraji Vysočina 35 000 Kč a v Olomouckém kraji 30 000 Kč. Nejméně si pracovník na této pozici vydělá v kraji Moravskoslezském (25 000 Kč) a ve Zlínském (23 000 Kč).

Boom způsobil nedostatek náborářů

V důsledku nedostatku aktivních kandidátů na trhu práce vzrůstá potřeba vyhledávat a oslovovat pasivní kandidáty, tedy ty, kteří aktuálně práci nehledají. Tato činnost je typická pro tzv. hledače talentů a náboráře. Nároky na tyto pracovníky z hlediska praxe a znalosti nástrojů pro vyhledávání se zvyšují. S tím souvisí také významný nárůst mezd na těchto pozicích. Roste i poptávka po personalistech a HR administrátorech, což souvisí také s rozvojem center podnikových služeb, které se na služby v oblasti personalistiky často orientují.

Asistentky si znatelně polepšily

V oblasti administrativy je největší zájem o asistentky a recepční. Asistentky dnes patří doslova k nedostatkovému zboží, a tak jejich mzdy meziročně silně vzrostly. Na trhu práce se volní kandidáti vyskytují jen v malé míře a ve výběrových řízeních je nutno s takovými kandidáty pracovat rychle a efektivně.

V oblasti právních služeb naopak zůstává poptávka po advokátech konstantní. U absolventů z právnických fakult však stoupají požadavky na výši mzdového ohodnocení. U advokátních koncipientů se setkáváme s očekávanou hrubou nástupní mzdou ve výši až 30 000 Kč měsíčně a při pohovorech se tito kandidáti často dotazují především na množství přesčasů. Během své koncipientské praxe většinou vystřídají více advokátních kanceláří. Naopak zkušenější advokáti a interní právníci jsou stabilnějšími zaměstnanci. Ke změně přistoupí spíše pro možnost práce na atraktivnějších projektech či kvůli možnosti specializace na určitou oblast práva.

Vyšší fixní složka mzdy

V oboru obchodu a marketingu se projevuje nový trend, stále častěji dávají firmy do pozadí požadavek na vysokoškolské vzdělání, což je ovšem kompenzováno relevantní praxí. Důraz je kladen na prodejní dovednosti, jazykovou vybavenost, příjemné vystupování a zákaznický servis. Dalším trendem v oblasti obchodu je zvyšování fixních platů u vyšších pozic (typu Key Account Manager), přičemž bonusy jsou menší a jsou vypláceny na kvartální, popřípadě roční bázi. V oblasti marketingu se od kandidátů vyžaduje hluboká znalost oboru, často s přesahem do IT, výborné komunikační dovednosti a kreativita. Plynulá angličtina a je nezbytná pro většinu marketingových pozic. Mzdové rozdíly regionálně existují, ale nejsou nijak výrazné. Například hojně poptávaný digitální marketingový specialista si dnes vydělá v Praze i v Brně až 50 000 Kč, v Českých Budějovicích, Plzni či Liberci 45 000 Kč, v Ostravě 40 000 a ve Zlíně 37 000 Kč.

Kandidáti chtějí homeoffice

Nejvíce rostou mzdy finančním manažerům – stoupá počet pozic se mzdami převyšujícími 80 000 Kč měsíčně. Růst mezd je vidět také u absolventských pozic, kdy se nástupní mzda v současnosti pohybuje v rozmezí 30 000 – 35 000 Kč za měsíc. Největší poptávka je aktuálně po odborných účetních se znalostí anglického jazyka a po kandidátech na pozice hlavní účetní či vedoucí účtárny. Kandidáti z této oblasti často vyžadují možnost alespoň částečného homeoffice.

Optimismus roste

Ve stavebnictví vládne na počátku roku 2017 mírný optimismus. Pozemní stavitelství očekává oproti loňskému roku nárůst veřejných zakázek v sektoru dopravní infrastruktury, rezidenční výstavbu zase podporují nízké sazby u hypoték a rostoucí příjmy domácností. Pokračuje také příliv investic do průmyslových, logistických i kancelářských nemovitostí a mnoho českých firem navíc expanduje na zahraniční trhy, a to především v oblasti dopravního stavitelství. Aktuálně zaznamenáváme zvýšenou poptávku po pozicích přípravářů a kalkulantů. Hlavním požadavkem kromě praxe i nadále zůstává dobrá úroveň anglického jazyka. Důkazem oživení ve stavebnictví je rychle rostoucí poptávka po specialistech pro povolovací procesy, která je předzvěstí nově zahajovaných stavebních projektů. Pokles sledujeme naopak v poptávce po obchodnících. Útlum nastal i u absolventských profilů, jelikož firmy aktuálně preferují spíše uchazeče s praxí.

Chybí zdravotní sestry a farmaceutičtí reprezentanti

Situace ve zdravotnictví se od minulého roku příliš nezměnila. Nadále trvá nedostatek zdravotních sester i lékařů všech odborností. Nejen privátní zařízení, ale i státní nemocnice jsou nuceny navyšovat mzdy, aby si udržely kvalifikované zaměstnance. Ve zdravotnictví se také stále častěji setkáváme s poptávkou po zdravotnickém personálu z východní Evropy (například z Bulharska či Ukrajiny). Zde je však překážkou zejména jazyková bariéra. Mzdy sester se stále pohybují pod úrovní například CNC operátorů – v závislosti na regionu sestry vydělají 16.000 – 35.000 Kč měsíčně, CNC operátoři 23.000 – 40.000 Kč. Nedostatek volných kandidátů lze pozorovat i v oblasti farmaceutických firem, kde chybí jak obchodní reprezentanti, tak i kandidáti do registračních lékařských oddělení.

(tz)