93 procent české populace si přeje zařazení moderně pojaté praktické výuky do povinných předmětů základních škol. Nedávná iniciativa Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a profesních spolků na propojení manuální zručnosti žáků v kombinaci s novými technologiemi ukazuje, že zavedení polytechnické výuky je veřejným zájmem.

Exkluzivní průzkum provedla výzkumná agentura IPSOS.

Mimořádný ohlas u veřejnosti vzbudila snaha AMSP ČR rozšířit výuku základních škol o praktické činnosti založené na manuální zručnosti, kombinované s využíváním výpočetní techniky a nových technologií. Cílem iniciativy je nejen posílení elementární ruční dovednosti žáků, ale spojením s moderními technologiemi je zde rovněž snaha vzbudit přirozený zájem o technické obory, které jsou základem tuzemské ekonomiky a ukázat dětem, jak lze profesní zručnost provázat s digitálními nástroji 21. století.

To, že se nejedná pouze o zájem ekonomický, ale celospolečenský, vyplývá z exkluzivního průzkumu výzkumné agentury IPSOS pro AMSP ČR na vzorku 1050 respondentů, který proběhl v polovině března 2018.

Z průzkumu vyplývá, že 93 % Čechů si přeje znovuzavedení praktické výuky, jakožto povinného předmětu, přičemž 65 % s návrhem AMSP ČR rozhodně souhlasí, 28 % spíše souhlasí. Pouze 5 % populace se staví proti.

Podobně jednoznačné stanovisko vyjádřila veřejnost na dotaz, jestli by manuální práce měly být ve výuce propojeny s novými technologiemi. S tím souhlasí opět 93 % Čechů, z nichž 59 % je jednoznačně přesvědčeno, že je to správná cesta, dalších 35 % spíše souhlasí.

Devět lidí z deseti je přesvědčeno, že se díky praktické výuce zvýší zájem o technické obory, přičemž u 51 % Čechů je to rozhodné přesvědčení, 39 % spíše souhlasí, 7 % populace s tvrzením nesouhlasí.

AMSP ČR zahájila celonárodní diskusi, ke které přizvala všechny zainteresované strany, jež mají na vzdělávací programy základních škol vliv. Aktivita má podporu předsedy vlády, zaměstnavatelů, rozhodujících profesních spolků, stanoviska k pojetí polytechnické výuky vyjadřují i hlavní aktéři z oblasti školství.

Prezidentka Asociace ředitelů základních škol ČR Hana Stýblová například uvádí, že by měla být rozvíjena kreativita žáků: „Žáci by měli být seznamováni s novými technologiemi z oblasti matematické gramotnosti, z oblasti přírodních věd a z oblasti polytechnického vzdělávání. V rámci nového pojetí praktické výuky by měly být využívány různé typy stavebnic od manuálních až po robotické. V současné době si nelze pod pojmem praktická výuka představit jen tzv. dílny, kdy žáci a žákyně pracují s drobným ručním nářadím.“ Prostory podle ní ve školách většinou jsou – dílny by se buď obnovily, nebo nově zřídily. „Obsah podobné výuky je určen v předmětu Člověk a svět práce, nicméně pokud by se přistoupilo ke změnám, právě nyní je vhodná doba, protože probíhá revize rámcových vzdělávacích programů. Změna však neznamená jen úpravy obsahu vzdělávání, ale je potřeba připravit na změnu obsahu výuky pro budoucí i stávající učitele a zajistit na vybavení škol dostatek finančních prostředků,“ dodává Hana Stýblová.

Podporu vyjadřují střední odborné školy, které nabízejí základním školám k využití vybavené dílny a odborné učitele. Zkušenosti s tím má například SOŠ Jarov z Prahy 9, jejíž ředitel Miloslav Janeček k tomu uvádí: „Naše škola je zaměřena na klasické stavební a zahradnické učební i maturitní obory. Po letech absence předmětů „dílny a pozemky“ na základních školách je až neuvěřitelně znát pokles manuální zručnosti u žáků, kteří k nám nastupují do prvních ročníků. Většina z nich např. ani neví, jaký je rozdíl mezi kleštěmi štípačkami a kombinačkami. V posledních několika letech nabízíme okolním základním školám realizaci polytechnické výuky v našich vybavených stavebně zaměřených dílnách a ve školní botanické zahradě pod vedením učitelů odborného výcviku – mistrů. Je radost vidět s jakým nadšením si děti za základních škol zkoušejí základy dovedností malíře, lakýrníka, truhláře, zámečníka, zahradníka apod. Práce rukama je pro ně vzácností, moc je baví, začínají si uvědomovat, že je to něco výrazně jiného, něž virtuální svět na sociálních sítích. Pro učitele je ale také zajímavé sledovat, jak se při práci učí navzájem si pomáhat a spolupracovat.“

Aktivitu vítají i nejvýznamnější vysoké školy technického zaměření. Děkan fakulty strojní ČVUT Michael Valášek k iniciativě oživení praktické výuky v kombinaci s novými technologiemi doplňuje: „Jsme bytosti nejen s duší, ale i tělem, proto vždy budeme potřebovat manipulaci s hmotnými objekty, i když za použití moderních technologií. Oživení manuální výuky vítám ze širšího hlediska, podle mého názoru patří nejen ke všeobecnému vzdělání pro technickou civilizaci, která stojí na strojích, ale navíc je manuální výuka důležitá i pro výchovu sociálního tmelu společnosti, aby si žáci a studenti vážili i manuální práce, bez které by náš život nemohl probíhat.“

Karel Havlíček, předseda AMSP ČR shrnuje: „Mnoho let hovoříme o tom, že je nezbytné podpořit technickou tvořivost a manuální dovednosti mladé generace, ale nic zásadního se neděje. Nastala doba, kdy je třeba začít činit konkrétní kroky, proto mobilizujeme všechny rozhodující aktéry našeho školství. Cesta není přes zákazy ani přes nostalgické vzpomínky na dobu minulou, ale přes vzbuzení zájmu. Pokud se polytechnická výuka na základních školách správně uchopí, děti nejenže zvládnou praktické dovednosti pro běžný život, ale přes spojení s technologiemi 21. století je ruční práce může začít bavit a přirozenou cestou je tak přiblížíme k moderně pojatým technickým oborům. Ty jsou základem celého hospodářství a budou díky struktuře naší ekonomiky i v příští generaci umožňovat velmi dobré uplatnění na trhu práce.“

(tz)

Ilustrační foto Pixabay.com