Osm z deseti dotázaných podnikatelských subjektů v zemědělství si dokáže pojem digitální zemědělství spojit s konkrétní činností. Stejné množství respondentů také využívá moderní technologie. Ty nejčastěji nahrazují chybějící lidskou pracovní sílu nebo těžkou fyzickou práci.

Do robotizace a digitalizace však investuje zatím jen 20 % zemědělců. Tyto výsledky přináší průzkum agentury IPSOS pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) k tématu digitalizace zemědělství, které je jedním ze šesti hlavních témat AMSP ČR v rámci Roku digitálního podnikání 2019. Výsledky průzkumu byly zveřejněny v návaznosti na téma Farma 4.0 v rámci nadcházejícího mezinárodního agrosalonu Země živitelka 2019 probíhajícího ve dnech 22.-27. srpna v Českých Budějovicích.

Tři čtvrtiny dotázaných si dokáží pod pojmem digitální zemědělství představit konkrétní činnost. Více než čtyři pětiny podnikatelských subjektů v zemědělství využívají moderní technologie či nástroje. Nejčastěji jde o využití GPS, chytré stroje jako např. digitální dojení, měření ploch přes satelit, monitoring a sběr nejrůznějších dat, meteostanice, záznamy osevního postupu, chytré senzory (internet věcí a zvířat, online měření), samořiditelné traktory, drony a roboty apod. Pro digitální zemědělství se rovněž používá název přesné zemědělství, což je spojováno hlavně s použitím různých metod navigace pro řízení strojů anebo např. sázení a sklízení zemědělských plodin. Zemědělství je příkladem pro komplexní využívání hlavních technologických pilířů: určování polohy pomocí družicové navigace, použití produktů pozorování Země jako např. mapy, digitální modely a analýzy, a pro digitální komunikaci pro přenos dat, např. pro sledování dobytka, měření a kontrolu různých parametrů.

Karel Dobeš, místopředseda představenstva AMSP ČR k výsledkům uvádí: „Využití moderních digitálních technologií klade poměrně vysoké nároky na návrh celkového systému a integraci jednotlivých systémových dílů. Náklady na návrh a realizaci komplexního systému většinou převyšují možnosti OSVČ. Pro firmy, které jsou vybaveny standardní počítačovou technikou, je přechod na digitální farmu jednodušší.“

Konkrétními příklady využití moderních technologií v praxi uváděných respondenty je např. řízení provozu drůbežárny přes počítač, výroba krmných směsí, sušení obilí a jeho skladování, dálkové řízení klimatu v halách, automatické řízení spotřeby v bioplynové stanici apod. Spektrum využívání moderních digitálních technologií je v zemědělství velmi široké. Oproti požadavkům průmyslové výroby jsou v zemědělství kladeny většinou menší nároky na přesnost měření a regulace, což se pozitivně promítá do zřizovacích nákladů.

Podnikatelské subjekty si uvědomují důležitost modernizace strojů a vybavení. Do této oblasti investují tři čtvrtiny z nich. Částky investované do modernizace strojů u čtvrtiny firem přesahují 5 milionů korun. Modernizace strojů a vybavení však nemusí mít přímou souvislost s digitalizací v zemědělství. Na rozdíl od OSVČ mají firmy více možností využít poradenství vlastních nebo externích poradců pro strategické nákupy strojů, např. ve věci definice rozhraní pro pozdější napojení digitálního řízení a komunikace.

Pouze 15 % podnikatelských subjektů investuje do automatizace produkce. U živnostníků investovala pouhá 3 % z nich a investovaná částka nepřesáhla 100 000 Kč. Předpokladem automatizace produkce je určitý počítačový standard, podrobná znalost a dokumentace procesů včetně obchodního modelu. Toto vyžaduje převážně nezávislé technologické poradenství, na které OSVČ nejsou schopni nebo ochotni vynaložit finanční prostředky.

Částka investovaná do vzdělávání zaměstnanců v digitálních dovednostech obvykle nepřekračuje 50 000 Kč. Pouze u 4 % firem přesahuje částka investovaná do vzdělávání zaměstnanců 100 000 Kč. Definice digitálního vzdělání pro potřeby zemědělství není jednoduchá. Standardní počítačová gramotnost není dostačující, jelikož komplexita digitalizace zemědělství má přesahy od měřící a řídící techniky, SW, HW komunikačních technologií až k metodám analýzy a vyhodnocování pomocí matematické statistiky.

Do robotizace a digitalizace obecně investuje pouze pětina firem. Živnostníků ještě méně. Předpokladem robotizace, je – stejně jak bylo konstatováno u automatizace – určitý počítačový standard a podrobná znalost a dokumentace procesů včetně obchodního modelu. Toto opět vyžaduje nezávislé technologické poradenství, které je pro OSVČ finančně obtížně dosažitelné.

„Společnost ABB představila před více než 40 lety prvního průmyslového elektrického robota na světě. 40 let v technologickém světě je velký skok, který zajistil, že průmyslový robot se stal standardem v řadě výrobních oblastí. Ale hlavní důvody robotizace jsou trvalé: náhrada monotónní a pro člověka nevhodné práce, zvýšení bezpečnosti, stabilita produkce a kvality a snížení nákladů v sériové výrobě. A stejné důvody vidíme jako hlavní argumenty pro další rozvoj průmyslové robotizace rovněž v zemědělství´´, uvádí Julius Belička, LBU Sales Manager Robotics and Discrete Automation za společnost ABB s.r.o.

40 % podnikatelských subjektů investuje do oblasti snižování fyzické námahy. U desetiny firem tyto částky přesahují 2 mil. Kč. Částky investované do snížení fyzické námahy u 40 % živnostníků nepřesahují 50 000 Kč. Investice v oblasti snižování fyzické námahy nemusejí, ale mohou mít souvislost s digitalizací a také s kontrolou kvality produktů. Dalším důležitým faktorem zde může být rovněž bezpečnost práce a ochrana životního prostředí.

Za hlavní přínos zavádění moderních technologií je považováno nahrazení nedostatku pracovních sil v zemědělství. Živnostníci daleko více než firmy za hlavní přínos moderních technologií vnímají snížení fyzické námahy a nárůst objemu produkce. Při zavádění moderních technologií z jakýchkoliv důvodů je důležité vypracování obchodního modelu a definice procesů. Divoká modernizace dlouhodobě přináší zpravidla pozdější rapidní nárůst nákladů z hlediska nekompatibility a neschopnosti systémové integrace.

Pouze třetina dotázaných sleduje data o zemědělské produkci skrze webové nebo mobilní aplikace. Tento trend je patrný zejména u firem s více než 50 zaměstnanci, kde přes webové či mobilní aplikace data sleduje až 60 % z nich. Sledování vlastních dat zemědělské produkce tímto způsobem je možné jen tehdy, pokud je např. ve farmě již realizována akvizice dat, jejich digitální zpracování, vyhodnocení a možný přenos v příslušném formátu.

Informace o digitalizaci v zemědělství jsou nejčastěji vyhledávány na internetu, v tištěných periodikách a v rámci osobních školení. Pro firmy je daleko více charakterističtější získávání informací o digitalizaci
v zemědělství vyplývající z členství v odborné asociaci, cechu či sdružení. V případě vážného zájmu o digitalizaci nejen v zemědělství je nejlepším postupem obrátit se na technologicky nezávislou poradenskou firmu, která je schopna navrhnout komplexní systémové řešení. Realizace tohoto řešení je možné fázovat tak, že nebudou překročeny finanční možnosti a budou respektovány priority potřeb podniku.

„Z výzkumu vyplynulo, že 8 z 10 podnikatelských subjektů investovalo v loňském roce do modernizace strojů a vybavení. Dále 4 z 10 živnostníků a firem investuje do oblasti snižování fyzické námahy a za hlavní přínos zavádění moderních technologií je považováno nahrazení nedostatku pracovních sil v zemědělství. České zemědělství prošlo významnou technologickou transformací, což lze odvodit z údaje, že více než 4/5 podnikatelských subjektů v zemědělství využívá moderní technologie či nástroje. Do této oblasti v rámci výzkumu investuje tři čtvrtiny z celkového počtu dotázaných respondentů. Více však investují firmy než živnostníci. Velké podniky mají často díky své ekonomické síle mnohem lepší přístup k úvěrovým zdrojům na financování svých investic v oblasti Zemědělství 4.0. Malé a střední podniky se často k takto výhodnému financování nemohou dostat, a proto jim EU skrze banky nabízí řadu zvýhodněných programů financování, které jim zajistí výhodnější cenu úvěru a schopnost jej získat. Jedná se například o programy EU Smart Credit a EU InnovFin. EU dotace pomáhají v oblasti financování MSP především tím, že jim umožňují rychle splatit úvěry na investice a díky tomu mohou investovat v krátkém časovém horizontu do svého rozvoje mnohem více prostředků“, uvádí Petr Kopeček, manažer sektoru zemědělství v ČSOB.

Překvapivě dobrou zprávou průzkum je, že čtyři pětiny podnikatelských subjektů využívají „Portál farmáře“ a rovněž ho shledávají za přínosný. Využívá jej 89 % firem a 63 % živnostníků. Pro téměř polovinu firem je dokonce velmi přínosný. Poměrně vysoké využití a pozitivní hodnocení „Portálu farmáře“ ukazuje, že používání webu jako zdroje informací je v oblasti zemědělství rozšířené.

Pavlína Adam, ředitelka Odboru vědy, výzkumu a vzdělávání z Ministerstva zemědělství k tématu uvádí: „V současné době čelí agropotravinářský sektor mnoha výzvám. Vzhledem k narůstající globální populaci z 7,6 mld. obyvatelstva v roce 2018 na více než 9,6 mld. v roce 2050 bude kladen velký důraz na produkci dostatečného množství potravin o velké nutriční hodnotě. Potenciální přínosy digitalizace agropotravinářského odvětví jsou v tomto ohledu nezpochybnitelné. Jedná se o nové způsoby hospodaření, které zvýší efektivitu a produktivitu a zároveň budou šetrnější k životnímu prostředí. Aby bylo možné využít všech výhod, které digitalizace a umělá inteligence přináší, bude nezbytná celková transformace systému hospodaření, což bude vyžadovat systematický a holistický přístup. To vytváří nové příležitosti k integraci malých a středních podniků do digitálně řízeného zemědělsko-potravinářského systému.“

(tz)