Jak získat patentovou ochranu v zahraničí za využití řízení podle mezinárodní Smlouvy o patentové spolupráci bylo naznačeno v článku, který byl na tomto místě uveřejněn minulý měsíc. Zdůrazněnými výhodami popsaného systému bylo zejména získání času na přípravu a rozhodování, zda, a ve kterých státech, usilovat na základě jediné podané patentové přihlášky o patentovou ochranu. Podkladem pro strategické úvahy je pro přihlašovatele provedená mezinárodní rešerše a vyhotovený písemný posudek o patentovatelnosti řešení, které vydávají mezinárodní rešeršní a průzkumové orgány v souladu se Smlouvou o patentové spolupráci. Jednou z těchto mezinárodních autorit je Visegrádský patentový institut, jehož součástí je Úřad průmyslového vlastnictví České republiky.

V úvodu je třeba zmínit, že k 1. červenci 2019 má Smlouva o patentové spolupráci (Patent Cooperation Treaty – PCT) 152 smluvních států, přičemž provádět mezinárodní rešerši a mezinárodní předběžný průzkum je oprávněno 23 mezinárodních autorit. Jsou to úřady Austrálie, Rakouska, Brazílie, Kanady, Čile, Číny, Egypta, Filipín, Finska, Indie, Izraele, Japonska, Korejské republiky, Ruské federace, Singapuru, Španělska, Švédska, Ukrajiny, Turecka, USA a dále Evropský patentový úřad, Nordický patentový institut a Visegrádský patentový institut. 

Úloha, a tedy i zodpovědnost mezinárodních rešeršních a průzkumových orgánů, je pro další řízení o patentové přihlášce zásadní. Proto i podmínky pro jejich jmenování, jak vyplývají z článků Smlouvy o patentové spolupráci a jejího Prováděcího předpisu, jsou náročné. Orgánem pro mezinárodní rešerši (a mezinárodní předběžný průzkum) může být národní úřad nebo mezivládní organizace, k jejichž úkolům patří sestavování zpráv o rešerších provedených v dokumentaci ke stavu techniky v souvislosti s vynálezy, které jsou předmětem řízení. Prováděcí předpis PCT stanovuje minimální požadavky, zejména pokud jde o pracovní síly a dokumentaci, které musí úřad splnit a kterým musí vyhovovat po celou dobu svého fungování jako rešeršní a průzkumový orgán. Mezi ně patří, že úřad nebo organizace musí mít alespoň 100 zaměstnanců, kteří jsou technicky kvalifikovaní pro provádění rešerše. Dále úřad musí vlastnit nebo alespoň mít přístup k minimální dokumentaci pro účely rešerše, a mít personál, který má schopnosti provádět rešerše v požadovaných technických oborech a znalosti jazyků takové, aby porozuměl (definované) minimální dokumentaci nebo alespoň jejím překladům. Navíc musí mít úřad nebo organizace zaveden systém řízení jakosti a systém interního přezkumu.

Od 1. července 2016 plní roli orgánu pro mezinárodní rešerši a pro mezinárodní předběžný průzkum podle PCT Visegrádský patentový institut. Visegrádský patentový institut (VPI) byl zřízen na základě dohody uzavřené mezi státy Visegrádské skupiny – Českou republikou, Maďarskem, Polskou republikou a Slovenskou republikou (státy V4).
Co předcházelo zahájení činnosti VPI? Myšlenka na vytvoření mezinárodního rešeršního orgánu ve střední Evropě není nová; různé formy její realizace byly diskutovány řadu let před zahájením oficiálních jednání o založení VPI a na různých fórech. S určitostí lze konstatovat, že první jednání expertů – zástupců zúčastněných států V4 – o vytvoření VPI se konalo v Budapešti v listopadu 2013. Po řadě jednání, jejichž cílem bylo navrhnout text dohody o vytvoření VPI a určit způsob jejího projednání a ratifikace, dále např. splnění nastavených kritérií pro získání statutu v rámci PCT a dělba práce mezi zúčastněné úřady, byla vypracována Dohoda o Visegrádském patentovém institutu. Návrh na její podpis bylo třeba schválit jednotlivými vládami. Vláda ČR vyjádřila svůj souhlas v usnesení č. 63 ze dne 28. ledna 2015. K podpisu Dohody o VPI došlo dne 26. února 2015 v Bratislavě. Dohodu podepsali předsedové úřadů průmyslového vlastnictví zemí Visegrádské čtyřky: za Českou republiku Josef Kratochvíl. Po vyslovení souhlasu oběma komorami Parlamentu ČR podepsal dne 25. září 2015 prezident republiky ratifikační listinu, která byla kontrasignována předsedou vlády ČR. Dohoda byla v originále a českém překladu publikována v částce 37 Sbírky mezinárodních smluv, Sdělení č. 61/2015 Ministerstva zahraničních věcí. V platnost dohoda vstoupila 13. prosince 2015.

Mezinárodní orgány podle PCT jsou jmenovány Shromážděním Unie PCT. Proto byla (únor 2015) zaslána generálnímu řediteli Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) žádost o jmenování VPI regionálním orgánem pro mezinárodní rešerši a mezinárodní předběžný průzkum podle PCT, signovaná předsedy úřadů průmyslového vlastnictví zúčastněných zemí. Později byla žádost doplněna o dokument, který prezentoval cíle VPI a jeho roli v kontextu Visegrádské skupiny. Dále dokument obsahoval informaci o dohodě o spolupráci se dvěma zkušenými

mezinárodními orgány: Japonským patentovým úřadem a Nordickým patentovým institutem. Cílem bylo zajistit, aby byl VPI schopen předávat kvalitní mezinárodní rešeršní zprávy. V dokumentu bylokromě jiného doloženo, že VPI splňuje požadavky pro jmenování; bude mít minimálně
185 kvalifikovaných průzkumových pracovníků, kteří jsou schopni provádět rešerši a průzkum ve všech oblastech techniky ve svých rodných jazycích a v angličtině a v některých dalších jazycích. Bylo zdůrazněno, že VPI zavede systém řízení kvality v souladu s požadavky PCT a že jednotlivé zúčastněné úřady mají vlastní systémy řízení kvality s certifikací ISO.

Žádost o jmenování VPI byla nejprve projednána (květen 2015) Výborem pro technickou spolupráci. Na základě jednoznačného doporučení schválilo Shromáždění Unie PCT v rámci 55. zasedání Shromáždění členských států WIPO v říjnu 2015 v Ženevě jmenování VPI mezinárodním rešeršním a průzkumovým orgánem. Posledním krokem pro zahájení činnosti bylo uzavření dohody mezi VPI a Mezinárodním úřadem WIPO (prosinec 2015). Tato dohoda stvrzuje VPI jako orgán pro mezinárodní rešerši a mezinárodní předběžný průzkum podle článků 16(3) a 32(3) PCT. V dodatku C k dohodě se uvádí částky poplatků, které je VPI oprávněn požadovat, a ustanovuje se možnost refundace části poplatku za mezinárodní rešerši při předložení dřívější rešerše.

S účinností od 1. července 2016 tak začal VPI plnit funkci mezinárodního orgánu podle Smlouvy o patentové spolupráci. VPI je správně a finančně samostatný. Správu a řízení VPI jakožto mezivládní organizace zajišťuje správní rada tvořená zástupci smluvních států. Ředitel VPI je odpovědný za organizaci, řízení každodenní činnosti a administrativní podporu práce, kterou provádí jím vedený sekretariát. Sekretariát VPI sídlí v Budapešti, pobočky VPI se nacházejí ve všech smluvních státech a jsou součástí národních úřadů.

Zahájení činnosti VPI bylo spojeno s řadou aktivit na poli mezinárodním, zejména s cílem koordinace a harmonizace činností spolupracujících národních úřadů průmyslového vlastnictví. K přípravě provozu VPI a k implementaci postupů dle Smlouvy PCT do činností zúčastněných národních úřadů byly zřízeny dvě pracovní skupiny, skupina technických expertů a skupina pro řízení kvality a IT, složené ze zástupců úřadů a ředitele VPI. Právě příprava a zavedení systému řízení kvality a prostředků vnitřního auditu v souladu s obecnými pravidly mezinárodního průzkumu a rešerše byly důležitými požadavky při zřízení VPI. Za jeden z výsledků práce obou skupin je možné považovat kladné hodnocení činností VPI externím auditorem a získání certifikátu ISO 9001 v říjnu 2017. 

Jak bylo uvedeno, hlavní činnosti VPI, tedy mezinárodní rešerši a mezinárodní předběžný průzkum, provádějí čtyři národní úřady průmyslového vlastnictví smluvních států jménem VPI. Konkrétní povinnosti Úřadu průmyslového vlastnictví v Praze jako pobočky VPI jsou zakotveny v dokumentu Service Level Agree­ment between the Visegrad Patent Institute and the Industrial Property Office of the Czech Republic. Úřad se zavazuje, že bude jménem VPI vypracovávat mezinárodní rešeršní zprávy, písemné posudky, zprávy o mezinárodním předběžném průzkumu a zprávy o doplňkové mezinárodní rešerši, v souladu s požadavky Smlouvy PCT, jejího Prováděcího předpisu, Dohody o VPI a rozhodnutími správní rady VPI. Jazykem komunikace mezi oběma institucemi je angličtina; ustanovení dokumentu se věnují např. dalším povinnostem Úřadu, lhůtám a platbám za provedené činnosti.

Je zřejmé, že plnění nových úkolů si vyžádalo již v době příprav velkou angažovanost odborných i administrativních zaměstnanců Úřadu. Bylo třeba správně zajistit způsob vedení komunikace v rámci VPI, zajistit administraci spisů VPI i v zabezpečeném elektronickém systému. Plnění hlavního úkolu, provádění rešeršní a průzkumové práce jménem VPI na mezinárodních patentových přihláškách, spočívá na examinátorech patentového průzkumu. Proto byli před zahájením činnosti školeni v problematice řízení podle PCT, v pokročilém využívání rešeršních databází, absolvovali odborně zaměřený roční jazykový kurz. Účastnili se řady odborných seminářů i e-learningových kurzů organizovaných Evropskou patentovou akademií a WIPO. Vzdělávací akce neskončily se zahájením činnosti VPI. Zejména v technických oborech, a v kombinaci s průmyslověprávní ochranou, je vzdělávání nikdy nekončícím procesem.

Pro dokreslení využívání služeb VPI poslouží statistické údaje. K nim je třeba doplnit, že přihlašovatelé, kteří mají bydliště nebo sídlo v ČR (a v dalších třech zemích V4), si mohou při podání mezinárodní patentové přihlášky určit jako orgán pro provedení mezinárodní rešerše buď Evropský patentový úřad (EPO), nebo VPI. Pro názorné srovnání, v roce 2017 si zvolilo 17 % přihlašovatelů ze států V4 jako rešeršní orgán VPI, 83 % si zvolilo EPO. V roce 2018 si zvolilo VPI 18 % přihlašovatelů z V4 států, 82 % si zvolilo EPO. V číslech: Za prvních šest měsíců činnosti VPI si přihlašovatelé platně určili jako rešeršní orgán Visegrádský patentový institut v 58 mezinárodních přihláškách, z nich bylo 8 od českých přihlašovatelů. Za rok 2017 VPI vyhotovil 126 mezinárodních rešeršních zpráv a posudků, z toho bylo 22 českým přihlašovatelům. V roce 2018 to bylo 128 mezinárodních rešeršních zpráv a posudků, z toho 20 českým přihlašovatelům. Za uvedené období VPI vypracoval devět zpráv o mezinárodním předběžném průzkumu.

Výhodou, kterou nabízí přihlašovatelům VPI při provádění mezinárodní rešerše, je možnost vrácení 40 % z mezinárodního rešeršního poplatku, pokud lze využít výsledky dřívější rešerše provedené národním úřadem smluvního státu nebo mezinárodní rešerše. V roce 2018 využilo tuto možnost refundace 85 % přihlašovatelů.

Co říci závěrem? Visegrádský patentový institut jako mezinárodní autorita si své postavení a renomé „v rodině PCT“ teprve buduje. Hlavní cíle VPI jsou podpořit inovativnost, tvořivost a posílit konkurenceschopnost podniků ze zemí Visegrádské skupiny a zemí střední a východní Evropy; nabídnout uživatelům systému patentové ochrany příznivou a efektivní možnost pro získání patentové ochrany v zahraničí a za tímto účelem usnadnit jejich přístup k mezinárodnímu systému zavedenému Smlouvou o patentové spolupráci. Vzhledem k tomu, že Visegrádskému patentovému institutu bylo prodlouženo jmenování mezinárodní rešeršní a průzkumovou autoritou do 31. prosince 2027, čas na plnění cílů je. Pro více informací doporučuji navštívit stránky VPI na adrese www.vpi.int.

Ing. Eva Schneiderová, Ph.D.,
ředitelka patentového odboru,
Úřad průmyslového vlastnictví