Velká Británie by měla opustit Evropskou unii koncem března 2019. Poradenská společnost Bisnode, která dlouhodobě sleduje vzájemné vazby a propojení mezi ekonomickými subjekty, zveřejnila analýzu, ve které porovnává, jak se brexit vyvíjí z pohledu podnikání britských firem v České republice.
Visa ve spolupráci se Stanfordovou univerzitou zveřejnila jednu z největších globálních studií zkoumající nárůst zájmu o veřejnou i osobní dopravu a důležitost digitalizace pro řízení udržitelného rozvoje.
Omezování spojů, problémy s dopravní obslužností celých regionů, přetížení stávajících zaměstnanců – to jsou dopady nedostatku řidičů v osobní přepravě. Bez profesionálů zajišťujících dopravu osob a zboží si život nedovedeme představit. Co stojí za dlouhodobým nedostatkem řidičů? A je možné tento problém vyřešit?
Více než 64 000 obchodních společností v České republice, tedy každá osmá společnost, má své sídlo na virtuální adrese. V ČR existuje více než 200 virtuálních adres, na 177 z nich sídlí sto a více firem a na 12 virtuálních adresách sídlí více než 1000 firem.
Manažeři i studenti sdílí názor, že kondice českého průmyslu je ve srovnání s ostatními zeměmi dobrá. Studenti jsou však pesimističtější. Více než čtvrtina (27 %) si myslí, že průmysl stagnuje, a podle 14 % se dokonce propadá. Mezi manažery je o stagnaci průmyslu přesvědčen jen 1 z 10 a pouze 6 % jej vnímá jako upadající.
Podle 84 % manažerů průmyslových firem se českému průmyslu vede ve srovnání se zahraničím dobře. S tím souhlasí ale jen 59 % studentů technických oborů. Naopak podle 41 % z nich průmysl stagnuje nebo se propadá. Obě skupiny vnímají jako největší problém nedostatek kvalifikovaných pracovníků i lidí obecně. A zatímco růst mezd je pro zlepšení produktivity práce důležitý pro 78 % studentů, stejný názor má jen 28 % manažerů. Ti za důležité považují zejména investice do vědy a výzkumu (89 %) či postupující digitalizaci a automatizaci (76 %), tedy atributy Průmyslu 4.0. Překvapující je, že 57 % studentů o něm nikdy neslyšelo. Dalších 22 % o něm sice slyšelo, ale neví, co znamená. Vyplývá to z výsledků společného průzkumu inženýrské společnosti DEL a poradenské společnosti BDO, který provedla agentura Ipsos na základě osobního dotazování. V souvislosti s těmito poznatky jsem se partnera poradenské společnosti BDO Petra Kymličky zeptala:
Mnoho z nás na novoroční předsevzetí zanevřela. Nedivím se. Vždycky, když si nějaké dávám, nakonec jsem z něj vystresovaná. Jednoduše proto, že si do hlavy člověk vtiskne slovo musím. O to víc mám chuť na čokoládu, ke které bych začátkem ledna neměla ani přivonět. O to víc mě rozčiluje, že v jógovém studiu je každé úterý pořádná zima a vlastně se mi tam vůbec nechce. A tak jsem nad předsevzetími zlomila hůl. Takhle to prostě nemá smysl. Teď to dělám jinak. Sepisuju si cíle. A každý den, podle zásad Čtyř dohod, velmi inspirativního filozofického díla, dělám to nejlepší, co v daný moment mohu. Ne více, ne méně. Tak, aby mi činila každá moje volba radost. Slovo musím jsem vygumovala ze scénářů, které si v hlavě vytvářím. A nahradila je pocitem hřejivého potěšení, kdy je srdce, mysl i čin v rovnováze. A tak si jógu zacvičím doma, pěkně v...
Uplynutím platnosti patentu průmyslověprávní ochrana léčiva nebo účinné látky na ochranu rostlin nemusí končit V důsledku období, které uplyne mezi podáním patentové přihlášky na nový léčivý přípravek a jeho registrací, není doba patentové ochrany vždy postačující k pokrytí investic vložených do výzkumu. Obdobná situace je i v rostlinolékařské oblasti.
Pokračování ...